Po zahájení 8. slavnostního celostátního setkání, které provedl JUDr. Gustav Janáček, následovalo úvodní vystoupení plk.PS v.v. PhDr. Miloslava Adamce, CSc., předsedy sekce OSH "Věrni zůstaneme", která je součástí Pražské rady KČP. Dokument "Zahájení celostátního setkání" zveřejňujeme v původním znění.
Dnešní celostátní setkání se koná u příležitosti 70 výročí přijetí Z číslo 69/51 Sb., vzniku nové bezpečnostní složky "Pohraniční stráže" a uskuteční se pod heslem: " Jen zůstane-li naše pohraničí české, zůstane českou celá naše vlast". Probíhá ve zkrácené podobě, za účastí vybraných delegátů z krajských rad KČP a hostů v důsledku mimořádné epidemiologické situace.
Jsme znepokojeni současnou mezinárodně politickou situací, zejména v oblasti zahraniční politiky. Opojením své síly, argumenty a konkrétní činnosti nás především znepokojuje úsilí USA, EU a vedení NATO diskriminovat státy s odlišným politickým zřízením a vývojem v omezování jejich suverenity a práva. Tyto a podobné chyby vedou naší vládu k chaotickému řízení, k hašteření poslanců ve Sněmovně, ke zvýšené nelogické agresivitě některých senátorů, ale i v práci politických stran a hnutí před parlamentními volbami a končí v celkové nespokojenosti našich spoluobčanů se situací v ČR.
Cílem VIII. Celostátního setkání je připomenout historický význam a přijetí zákona o OSH a vznik Pohraniční stráže, podněcovat hrdost za vykonanou službu, účinně čelit všem pomluvám a překrucování pravdy o jejím významu v poválečném vývoji Československa. Vedle vzpomínání chceme vyjádřit spontánní protest proti všem, kteří naší tehdy zcela zákonnou činnost odsuzují, hanobí a diskriminují.
Jsme znepokojeni současnými prorežimními historiky, politickými činiteli, římskokatolickými hodnostáři a hlavně medializací sdělovacích prostředků vedoucí snahou manipulovat veřejným míněním zejména u mladých lidí.
Setkání se bude řídit programem, který jste obdrželi ve složce při vstupu do sálu. Je doplněn o jediný bod v závěru jednání "Provoláním účastníků Celostátního setkání"
Dovolte mi, abych jménem nás účastníků setkání a ostatních pohraničníků odeslal pozdrav prezidentu ČR Miloši Zemanovi, za jeho dlouholetý vztah k nám pohraničníkům, členům a sympatizantům KČP, poděkoval mu za jeho státnický principiální postoj, popřál mu především pevné zdraví při plnění jeho odpovědné práce.
Abych poděkoval všem, kteří v době" studené války a železné opony", se ctí plnili a splnili vlastenecké povinnosti při obraně našeho socialistického státu, OSH, zabezpečovali klid a pořádek v zemi, zajišťovali pokojný život našich spoluobčanů do roku 1989 a při plnění povinností položili své mladé životy. "Čest jejich památce."
Zároveň Vaším jménem děkuji i předchozím bezpečnostním složkám, které plnily povinnosti do doby, než byl přijat nový zákon.
Jsem přesvědčen, že dnešní setkání, kterého se zúčastňuje dnes generace veteránů, spolu s mladšími následovníky, kteří plní své služební povinnosti v orgánech bezpečnosti dnes, že spolu vytvoříme v tomto kolektivu zdravou atmosféru vzájemného respektu, ale i poučení, pro další období našeho setkávání v klubové činnosti.
Děkuji za pozornost a žádám předsedu NR KČP soudruha JUDr. Gustava Janáčka, aby přednesl slavnostní projev.
Vážení přátelé, soudružky a soudruzi pohraničníci, vážení hosté.
Považuji za nesmírnou čest, že Vás, veterány PS mohu z pověření NR KČP co nejsrdečněji pozdravit a přivítat na celestátním shrmáždění, které je věnované 70. výročí přijetí zákona o ochraně SH - tedy vzniku PS.
Nesmírně si považujeme, že jste ve stále složité době vyslyšeli naše pozvání a neváhali se tohoto shromáždění zúčastnit. Děkujeme Vám. Vaše účast je pro nás všechny významnou oporou a dá se říci i určitým oceněním aktivit KČP a to po celé ČR, právě ve prospěch našich národních tradic. A co nás všechny nejvíce těší, je stále mohutnějící zapojování se pohraničníků základní služby, kterým dvouletá vojenská služby u PS prostě vešla do krve a postupně si význam této služby uvědomují. Těmto všem nositelům tradic PS patří obrovské poděkování.
Před 70. lety 11. července byl NS ČR přijat zákon, jehož význam si dnešním shromážděním chceme připomenout. Mnohá podobná připomenutí se postupně odehrají na mnoha místech naší vlasti. Důstojné připomenutí této události je vhodnou přílažitostí vyjádřit hlasitý hold jak tůrcům jmenovaného zákona, tak všem těm, kdož se čtyřicet let o jeho důsledné plnění mnohdy hrdinně starali. Bez uzardění tedy lze prohlásit, že poraničníci svůj úkol splnili - děkujeme. Dnešní politici za vydatného přispění médií je však místo poděkování degradovali na vrahy a bezohledné střelce.
Ocenit význam onoho zákona najen pro československé státní hranice, ale také pro několik set tisíc příslušníků PS, a pro mnoho těch, kdož s PS spolupracovali je jedním z hlavních námětů aktivit KČP v letošním roce a dnešní shromáždění je tedy pouze vstupem do tohoto období. Chtěl bych v této souvislosti vyjádřit obrovské poděkování ÚV KSČM za významnou a nezištnou pomoc KČP a za možnost uskutečnít dnešní shromáždění tady v těchto postorách. Ale musím připomenout, že se tato pomoc a podpora odehrává na všech úrovních od počátku vzniku KČP.
Všichni jak jsme dnes tady víme , proč byl zákon o OHS přijat a co se v době jeho přijetí odehrávalo jak na našich SH, tak v Evropě a světě. Právě tato doba položila základy službě na SH, která se postupně zdokonalovala a to jak po stránce lidské, tak i technické. Významnou ulohu zde sehrálo budované vzdělávání v PS, které začínalo poddůstojnickými školami a končilo 3. Fakultou OSH VŠ SNB. Při této příležitosti je třeba vzpomenou na všechny významné osobnosti PS a byla jich celá řada, kdy kažý z nich vnesl do naší služby mnoho pozitivního. Je neodiskutovatelné proč se mezi námi pohraničíky stali skutečnými legendami tací lidé jako gen. Šmoldas nebo gen. por Ing. Franišek Šádek. A nebyli to pouze vedoucí osobnosti PS, ale i mnozí velitele pohraničních brigád, praporů velitelů pohraničních rot, důstojníci, praporčíci, poddstojníci a všichni pohraničníci, kteří chránili st. hranice své vlasti Československé socialistické republiky. Dokladem toho je, že i řada naších Sekcí OSH a Klubů českého pohraničí nese čestný název těchto významných osobností. Jako příklad lze uvézt Sekce OSH a KČP, Dr. Edvarda Beneše, gen. por. Ing. Františka Šádka, plk. Ing. Jiřího Vrzala, Václava Soukupa a řadu dalších. Na stolech máte knihu ve které je uváděno číslo všech pohraničníků, kteří za různých okolností položili svůj mladý život na SH. Nemohli jsme na dnešní den pozvat všechny pozůstalé oněch pohraničníků ale o mnohé se postarají i v místech bývalých pohraniční útvarů, v zastoupení všech jsou dnes tady mezi námi příbuzní Josefa LUDASE, který položil svůj mladý život při plnění služebních povinností. Jeho příběh většina z nás zná a že tento příběh zná i jeho rodná obec dokazuje dnešní přítomnost i starosty obce Trdošovce Ing. Mariana Thóta.
Naši dnešní členové KČP se pečlivě strají o to, aby maximum oněch mladých lidí nebylo nikdy zapomenuto. Významnou úlohu v tomto směru sehrává skupina SMEČ, (Skupina memoriálních činností), při NR KČP. To je ale pouze část té naší politiky, která se někomu snad nelíbí Mezi těmi obětavými mohu a musím dnes jmenovat Miloše Zahradníka, Laďu Nekvapila a Jana Garu, Petra Sudíka a mnohé další v okruhu působnosti dřívějších útvarů a jednotek PS. Žel někteří jsou dnes ještě anonymní (nemající ani pomníček) a nikdo se nestará o jejich hrob, ale situace se pozvolna zlepšuje tak jako jiní tak i oni si nepochybně zaslouží naše dnešní velké poděkování vyjadřované pravidelnou kytičkou.
Je nanejvýše jasné, že složitost ochrany SH si vyžadovala úzkou spolupráci nejen s místním obyvatelstvem v pohraničí, což nalezlo svůj výraz v udělovaném titulu "Vzorná pohraniční obec nebo město", ale především s naší armádou, jejíž dislokace tzv. kryla naše záda a byla naší oporou a že za mnohé naší armádě vděčíme je neodiskutovatelné a zaslouží naše dnešní zasloužené poděkování.
Vážení pohraničníci a to nejen vy, kteří tady dnes sedíte, ale všichni vy doma. KČP je bohatý právě tradicemi PS. Bylo naprosto šťastným rozhodnutím vtělit do KČP právě pohraničníky a vytvořit tzv. sekce OSH. Tady jsme přesvědčeni o tom, že stejně tak jako jste svou prací a činností dokázali ovlivnit život v našem pohraničí a přihraničí, je vašim odkazem naše dnešní práce a činnost. Za mnohé v tomto směru vděčíme zakladatelům KČP. Proto slova díků patří především plk. v.v. RSDr. Milanu Richterovi, CSc, zakladateli sekcí OSH. Právě pohraničnící dnes mnohde tvoří páteř mnoha nižších článků KČP, kde jsou oporou naší rozvíjené klubové činnosti. Sem v dnešní době nepochybně patří úzká spolupráce s dašími vlastenecky orientovanými organizacemi a to již nejen v ČR. Velice si vážíme spolupráce se Svazem bojovníků za svobodu, Levicovým klubem žen, Společností L. Svoboby Slovanskou vzájemností, s GRG - NDR s bývalými pohraničníky NDR, tady si dovolím vedoucí představitele oslovit a blahopřát jim k nedávno oslaveným osumdesátinám. Vzpomínáme na bohatou spoluráci s jednotkou PS Ruska Ratmanovo, stojíme o spoluráci s maďarskými, běluruskými a polskými pohraničníky, ale to je náš další vývoj, o který budeme v následujících letech usilovat. Velice potěšující skutečností je fakt, že o naší činnosti ví poslankyně EP za KSČM Ing. Kateřina Konečná a věříme, že v Bruselu po dalších volbách nebude sama, ale to záleží na nás na všech, na pochopení naší úlohy. Tady jsem stále přesvědčen o tom, že přijde doba, kdy hlas KČP zazní z tribuny EP.
Na závěr dnešního mého vystoupení děkuji všem, kdož se podíleli na přípravě dnešního našeho shromáždění a jsem přesvědčen o tom, že i nadále budeme vytvářet takové prostředí, ve kterém bude své místo nacházet moudrost a schopnost jít dál v naší činnosti.
Děkuji minulým, dnešním a budoucím.
Jednou pohraničníkem, navždy pohraničníkem.
Vážení přátelé,
je mi velkou ctí, že mohu jménem vedení Národní rady Klubu českého pohraničí na slavnostním setkání věnovanému čestné vzpomínce na naše padlé kamarády-pohraničníky vyslovit hlubokou úctu a poděkování padlým hrdinům, a všem vám pozůstalým, kteří jejich skon ve službě vlasti uchováváte v paměti. Děkujeme Vám srdečně.
V letošním roce si celá naše pohraničnická rodina připomene již 70. výročí od přijetí zákona o ochraně státních hranic-vznik Pohraniční stráže. Věřte, že je na co vzpomínat a k čemu se z hrdosti hlásit. Národní rada ve spolupráci s krajskými radami KČP připravuje celou řadu společenských aktivit, jež mají tuto pro nás významnou událost připomenout.
Jsme hrdi na to, že naprostá většina tehdy mladých, dnes zralých mužů, jež v éře studené války, vykonala svoji vojenskou povinnost v uniformě Pohraniční stráže, mnohdy v kontaktu s ozbrojeným nepřítelem Československa, odmítá nehorázné pomluvy současných zastánců post sametových bludů a požaduje, aby čtyřicetiletí činnosti Pohraniční stráže bylo hodnoceno objektivně v kontextu s politikou světových mocností. Využíváme všech dostupných prostředků, aby skutečná pravda o životě a službě pohraničníků byla respektována.
Vážení přátelé, chci Vás ujistit, že veškerá činnost Klubu českého pohraničí ve všech krajích i na Slovensku se nezpronevěří odkazu našich padlých kamarádů, že uděláme vše, aby také při příležitosti 70. výročí od vzniku Pohraniční stráže, jejich oběť ve službě vlasti byla s úctou připomenuta.
Ještě jednou Vám všem přítomným děkuji za účast a přeji Vám pevné zdraví a hodně štěstí.
Zdravice Ing. Kateřiny Konečné, poslankyně Evropského parlamentu za KSČM. Levice v Evropském parlamentu - GUE/NGL
Zdravici přečetl asistent poslankyně EP s. Arťom Korjagin
Vážení členové, vážené členky Klubu českého pohraničí,
dovolte mi, abych Vás hned v úvodu co nejsrdečněji pozdravil jménem svým i jménem poslankyně Evropského parlamentu Kateřiny Konečné, která se bohužel dnešního jednání účastnit nemohla, ale pověřila mě, abych zde prezentoval následující řádky.
"Vážení přátelé, omlouvám se, že s Vámi dnes nemohu být, ale hlavně Vám chci vyjádřit velké díky za ocenění, kterého se mi od Klubu českého pohraničí dostalo. Jsem ráda, že je stále mezi námi dost těch, kterým není jedno, jak se vykládá o době minulé. V obraně historické pravdy má KČP dnes naprosto nezastupitelné místo. A že je co bránit. Události posledních dnů ukazují, že některé skupiny obyvatel, které mají se sklopeným zrakem zpytovat svědomí, opět vystrkují růžky. Ano, mám na mysli sudetské Němce a zejména jejich české přisluhovače. Vypálení Lidic, mučení v "Pečkárně", zavření vysokých škol, nucené pracovní nasazení, popravy... Toho všeho a ještě mnoha dalších krutostí se na našem národě dopustili Němci během druhé světové války. A teď si představte, že se dnes najdou takoví Němci, kteří se naopak cítí ukřivděni za poválečné vypořádání. Organizují se v různých krajanských sdruženích a kují pikle, jak se dostat k českým majetkům. Ještě šílenější ale je, že nachází ochotné pomahače mezi samotnými Čechy. Ti jsou za svou servilitu samozřejmě patřičně odměňováni, účastní se sjezdů, přebírají ocenění. Jako tuhle pan exministr kultury, lidovec Daniel Herman. Namísto hájení českých zájmů, poslušně hájí zájmy cizího státu a zneuctívá tím všechny oběti německého nacismu. Za naprosto nevkusné pak považuji oslovení "milí krajané", které Daniel Herman použil na jednom ze sudetoněmeckých sjezdů. Odměnou za jeho spolupráci mu bude v červenci předána Evropská cena Karla IV., nejvyšší sudetoněmecké ocenění.
Jsem zásadně proti paktování se s organizacemi jako je Sudetoněmecký Landsmanšaft a proti snahám o prolomení Benešových dekretů!
V několika příspěvcích, a to i v Hraničáři, jsem ještě před volbami do Evropského parlamentu v roce 2019 upozorňovala na hrozbu přepisování dějin. Mé obavy se bohužel naplnily a zhmotnily se v rezoluci přijaté několik měsíců po volbách. Má takový neškodný název "o významu společné paměti pro budoucnost Evropy", ale o to hrůznější obsah. Když pominu, že vina za rozpoutání druhé světové války je přisuzována i Sovětskému svazu, tak mj. obsahuje články o tom, jak by se měly odstraňovat veřejné symboly a sochy. Takže v duchu této rezoluce byla mj. odstraněna i socha maršála Koněva. A úplně nejděsivější je to, kdo všechno pro tuto rezoluci zvedl ruku. Že to udělá KDU-ČSL, ODS, TOP09 nebo STAN, Piráti a bohužel i ANO Andreje Babiše, s tím jsem tak trochu počítala. Že se ale po jejich bok postaví i europoslanci SPD Tomia Okamury, jinak si hrající na vlastence, to jsem opravdu nečekala. Proti této rezoluci jsem tak z českých europoslanců hlasovala jako jediná. A hlasovat vždy budu - i kdybych měla být poslední z Evropského parlamentu, protože bych se jinak nemohla podívat do zrcadla.
Děkuji za Vaši práci a jsem s Vámi - kdykoli máte u mě dveře otevřené!
Katka Konečná"
Zdravici přečetl se zadostučiněním přítel Jaroslav Hudec, první místopředseda Národní rady KČP.
Nechci vystavovat posluchače dlouhému řečnění. Chci pouze ukázat, v čem spočívala podstata hraničářů od vzniku republiky - a v čem spočívá podle mne i dnes, v době rozvratu a trvalého útoku na republiku.
Hraničáři mají od vzniku republiky trvalou tradici, i když se tehdy jmenovali jinak. Tehdy to byla Finanční celní stráž a později za ohrožení nacisty vznikla Stráž ochrany státu. Účel však by stejný - ochrana republiky proti poškozování cizími civily i cizími ozbrojenci. Tehdy byl hlavní úkol Finanční stráže zabraňovat pašeráctví a průniku cizích agentů - špionů - pronikajících na území republiky pro vyzvědačské cíle k vyzrazení vojenských a strategických tajemství státu. To se ukázalo za sudetské krize v nejhorším světle. Už tehdy Finanční celní stráž, Stráž obrany státu a Četnictvo ČSR bránily republiku proti všem atakům ordnerů, freikorpsů a fanatických takzvaných Sudetských Němců.
Ti poškozovali republiku už od jejího počátku od roku 1918, pašováním zboží a nelegálních zbraní.
Tomu bránila Finační stráž a Stráž obrany státu velmi účinně. A měla své první padlé. Byli to první padlí v boji o republiku - předchůdci padlých hraničářů v době po osvobození za lidově demokratické a socialistické republiky. Nepřítel by stejný jako dnes - tehdy to byli naši občané tzv. sudetští Němci.
Dnes jsou to právem odsunutí sudetští Němci. Tehdy i tenkrát byli spojeni s nacismem, který vyznávali a neštítili se pro něj vraždit Čechy, Slováky, Židy i Romy. Oběti jsou dobře známy a o zločinech svědčí i dokumentární fotografie. Toto říkám, abych zdůraznil spojitost tehdejších nepřátel republiky s jejími dnešními nepřáteli.
Padlí hraničáři 50tých až 80tých let byli napadáni stejnými nepřáteli, jako v 30tých letech I. republiky.
Vím to i z rodiny manželky. Její dědeček Vojtěch Arient byl financem a členem SOS, bojoval na Kvildě s ordnery a byl jeden z mála, co boj s nacisty přežil. Otec manželky zase byl hraničářem 5Otých let na Nových Hradech v jižních Čechách.
Našim domácím zrádcům politikům, obhájcům sudeťáků, a jejich vyznavačům u nás musí hraničáři postavit před oči své padlé, jejichž pomníky jsou po celém našem území. Dobře je připomíná Kalendář Hraničářů. A taky musíme veřejně říci, kdo tyto nepřátele, kteří vraždili naše hraničáře sem posílal.
Byl to v první řadě ředitel německé tajné služby nacista Reinhard Gehlen. V Pullachu u Mnichova obnovil bývalou nacistickou centrálu, jakmile jej Američané propustili ze služby pro CIA. Nacista, který sloužil Hitlerovi na východní frontě, byl zajat Američany a jimi využit pro špionáž proti SSSR. Pak se vrátil do Německa jako nejvhodnější kandidát ředitele Bundesnachrichtendienst - Německé zpravodajské služby. Když odešel do penze, nahradil jej další nacista Gerhard Wessel. Tito nacisté posílali k nám vycvičené agenty, kteří mají na kontě smrt našich pohraničníků od 50tých do 80tých let. Toto nejsou žádné výmysly bolševiků - to jsou prostá fakta. A správně jsou dnes odhalovány kontakty sudetoněmeckých landsmanů s těmito nacisty, protože v samotném středu landsmanů byli a jsou nacisté včetně jejich potomků.
Zase bude Hraničářů potřeba - přijde doba, kdy se republika vzpamatuje a povolá věrné do čestné služby. Ovšem nejdříve se musí změnit chování našich vlastních předáků.
Až Vás, hraničáře opět budou napadat zrádci republiky, kteří budou předhazovat "smrti nevinných na hranicích Československa", povězte jim toto. Povězte jim, že jste bránili podle zákona hranice své republiky, že z Německa, z Rakouska a z USA se byli posíláni agenti, kteří neváhali vraždit na hranici i ve vnitrozemí. Že zabíjeli nejen pohraničníky, ale i civilisty. Že vy jste plnili přísahu republice a na rozdíl od dnešních politiků a jejich sluhů jste republiku nezradili - jako ji dnes zrazují oni svou posluhou landsmanům a bývalým nacistům a jejich pohrobkům.
To je vše, co jsem chtěl Vám, obráncům hranic, následníkům Chodů a Stráže obrany státu, říci.
Děkuji za pozornost.
Vážení,
úvodem mě dovolte, vaše slavnostní shromáždění pozdravit jménem svým a také jménem předsedy ÚV ČSBS Jaroslava Vodičky.
Chci poděkovat Národní radě KČP za ocenění, kterého se mě dostalo. Neberu to jako ocenění pouze své, ale jako ocenění všech, kteří mě v mé činnosti pomáhají.
V KČP působí sekce "Věrni zůstaneme". Toto heslo má na svém praporu i Český svaz bojovníků za svobodu. Toto heslo nese i nejvyšší ocenění ČSBS Řád "Věrni zůstaneme".
Heslo pochází z názvu Manifestu více jak 300 kulturních a vědeckých pracovníků, který byl vydán dne 15. 5. 1938 v době ohrožení Československa nacistickým Německem. Manifest žádal, aby československá vláda neustupovala Hitlerovi a Henleinovi, aby bránila československou nezávislost a svrchovanost. V rozsáhlé celostátní podpisové akci, která patřila k nejvýznamnějším projevům masového lidového hnutí na obranu republiky v roce 1938, vyslovilo svůj souhlas s myšlenkami manifestu přes 1,5 miliónu občanů.
Toto heslo bylo použito i do názvu domácí odbojové organizace proti německé nacistické okupaci Čech a Moravy PVVZ - Petiční výbor "Věrni zůstaneme" - plný název zněl "Odkazu prezidenta Masaryka věrni zůstaneme".
ČSBS se věnuje zejména připomínání si významných událostí vztahujících se k domácímu odboji v letech 1914 - 1918 proti habsburské monarchii vedoucímu ke vzniku Československé republiky a domácímu odboji vedenému za osvobození ČSR z německé nacistické okupace v letech 1938 - 1945.
V této souvislosti připomínám, že zatím co v zahraniční armádě bojující za osvobození ČSR v letech 1939 - 1945 padlo dohromady na východě i na západě cca 5 tis. osob, v domácím odboji v Protektoratu Böhmen und Mähren to bylo cca 60 tis. V tomto počtu nejsou započítáni oběti holocaustu.
V této činnosti ČSBS úzce spolupracuje s KČP nejenom na ústřední úrovni, ale zejména na místních úrovních po celé České republice.
ČSBS čeká v příštím měsíci celorepublikový sjezd, od roku 1990 v pořadí 11. Na tomto sjezdu budou voleny noví nebo potvrzováni současní představitelé Svazu na další volební období. Věřím, že na úzké spolupráci ČSBS a KČP se po XI. sjezdu ČSBS nic nezmění, resp. že se tato spolupráce ještě více prohloubí.
Děkuji vám za pozornost a končím se slovy
"Věrni
zůstaneme".
Němečtí přátelé ze Společnosti právní a
humanitární podpory (GRH) se na poslední chvíli omluvili z našeho setkání
pěkným dopisem s pozdravem a přáním úspěchu našeho jednání. Vedly je k tomu
vážné společenské úkoly obrany míru a sociální spravedlnosti, jak vyplývá z
přiloženého pozdravu. Oba vedoucí představitelé této organizace jsou členy KČP
a vedení organizace GRH je kolektivním členem koordinační rady Německo, Klubu
českého pohraničí.
Vedení Národní rady Klubu českého pohraničí obdrželo vřelá poděkování za pozvání na naše 8. celostátní setkání OSH.
Uveřejňujeme je v německém jazyce a následně v češtině.
Großen Dank!
Lieber Jaroslaw,
liebe Freunde /innen im Nationalrat des KCP,
Gerd Hommel und ich sind wieder gut zu Hause angekommen. Wir haben von eurer Festveranstaltung zum 70. Jahrestages der Begründung des Grenzschutzes der CSR/ CSSR viele positive Eindrücke mitgenommen.
Unter schwierigen Bedingungen habt ihr eine würdige Veranstaltung durchgeführt, die uns noch lange in Erinnerung bleiben wird. Und es war ein Kampf gegen die Hitze!
Wir danken euch für sehr freundschaftliche Begegnungen, für freudige Erlebnisse, für die Betreuung, Unterbringung und Bewirtung! Besonders herzlichen Dank möchten wir euren Frauen übermitteln, die zumeist im Hintergrund arbeiteten, die wichtige Arbeit verrichteten und für das leibliche Wohl sorgten! Bitte informiert alle Beteiligten, die wir mit dieser Mail nicht erreichen!
Wir wünschen euch allen beste Gesundheit und die Kraft für alle eure Vorhaben!
Rot Front!
Revolutionärer Freundschaftsbund e. V., Vorstand
Albrecht Geißler
Vorsitzender
Drahý příteli Jaroslave,
milí přátelé v Národní radě KČP,
Gerd Hommel a já jsme v pořádku dorazili domů. Z vaší slavnostní akce u příležitosti 70. výročí založení Pohraniční stráže ČSR/ČSSR jsme si odnesli mnoho pozitivních dojmů.
V obtížných podmínkách jste uspořádali důstojnou akci, která nám zůstane dlouho v paměti. A byl to boj s horkem!
Děkujeme za velmi přátelská setkání, za radostné zážitky, za péči, ubytování a pohostinnost! Zvláště bychom chtěli poděkovat vašim manželkám, které většinou pracovaly v pozadí, dělaly důležitou práci a staraly se o fyzickou pohodu!
Prosíme, informujte všechny účastníky, které jsme tímto mailem nezastihli!
Přejeme vám hodně zdraví a sil pro všechny vaše plány!
Rudá fronta!
Albrecht Geisler
předseda
Představenstvo Revolučního svazu přátel Ernsta Thälmanna
Po udělení a předání ocenění na 8. slavnostním celostátním setkání, které provedl JUDr. Gustav Janáček, předseda Národní rady KČP, následovaly projevy a pozdravy hostů a delegátů. Byly velmi zajímavé a účastníci je pozorně, přes vysokou teplotu v zasedacím sále, vyslechli. Prvním z hostů vystoupil se svým zajímavým projevem náš dlouholetý přítel, příznivec a zástupce spojeneckého spolku "Veteráni ozbrojených sil a bezpečnostních sborů" plk. ČSLA v.v. Ing. Ladislav Petráš. Uveřejňujeme ho v plném znění.
Dobrý den, vážení přátelé.
Jsem velmi rád, že se po dlouhé době opět vidíme. V jednacím sále vidím tváře svých kamarádů a přátel, se kterými jsem se dlouhou dobu, vzhledem k opatřením v rámci boje proti C-19, nemohl setkat a osobně si popovídat o aktuálních věcech. Rád vzpomínám na svoji účast na vašich jednáních, ať už to bylo ve Žďáru nad Sázavou, v Praze, nebo na jiných místech. Vždy jsem se mezi vámi cítil jako mezi svými přáteli.
Dovolte, abych vám popřál úspěch ve vašem dnešním jednání a předal vám pozdravy od členů zapsaného spolku Veteráni ozbrojených sil a bezpečnostních sborů (VOS BS) a od politického hnutí BEZPEČNOST, ODPOVĚDNOST, SOLIDARITA (BOS).
Tak, jak zaznělo v úvodním vystoupení, současná vnitropolitická, ale i mezinárodně-bezpečnostní situace je velmi složitá, komplikovaná a tudíž nebezpečná pro budoucnost nejen našich občanů, ale i lidstva. Neodpovědní politici hazardují s naší budoucností. Přestávají vnímat realitu a v rozporu s vůlí občanů podnikají kroky, ke kterým nedostali žádný mandát. Sledují pouze své vlastní soukromé zájmy a zájmy těch, kterým slouží, ale občané této země to nejsou.
K uvedenému stavu velmi přispívá i EU. Cílevědomě a dlouhodobě se snaží změnit situaci v Evropě a to ve všech oblastech. Snaží se změnit to, co bylo dosaženo po porážce nacistického Německa a jeho spojenců. Proto je zde snaha z viníků války udělat oběť a z obětí této války udělat viníka. K tomu však potřebuje jednak přepsat historii a za další narušit soudržnost národů žijících v rámci národních států v Evropě.
Ta generace, která zažila nacistickou okupaci, která zažila zvěrstva páchaná ve jménu nacistické ideologie, která zažila 2. světovou válku nás pomalu, ale jistě opouští. Tito pamětníci byli a jsou největší překážkou pro uskutečňování cílů EU vyjádřené v usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. září 2019 o významu evropské paměti pro budoucnost Evropy. Tento pamflet předložený naší p. Jourovou je návodem na to, jak tuto falzifikaci dějin uskutečňovat. Bohužel, nacházejí dost vykonavatelů v řadách našich občanů, ale i státních institucí. Pro realizaci těchto cílů se tito lidé a organizace soustřeďují zejména na mladou a střední generaci.
Co se týká soudržnosti národa, máme bohaté zkušenosti ze své historie. Jednou z nich je poprava 27 českých pánů po bitvě u Lipan, od které uplynulo 400 let. Od této doby náš národ zažíval nejen ponižování, ale byl obětí snah po vymazání českého jazyka, naší historie, likvidace naší inteligence atd. Naštěstí se to nepodařilo. V současné době jsme však svědky obdobných snah. Dochází k atomizaci společnosti. Výchova k individualismu, důraz na uspokojování pouze soukromých zájmů na úkor celospolečenských, zdůrazňování práv a potlačování odpovědnosti, to jsou jen některé aspekty tohoto procesu.
Pokud chceme, aby naše národy přežili, nesmíme se s tímto stavem smířit. Věřím, že společně dokážeme uchovat to, co naši předchůdci vybojovali a obhájili.
Čest naší společné práci.
Vážený pán predseda Národnej rady Klubu českého pohraničia!
Vážený pán podpredseda!
Ctení prítomní! Milí spomínajúci!
V úvode mojich myšlienok mi dovoľte, aby som ako starosta obce Tvrdošovce v mene našej samosprávy poďakoval za pozvanie na dnešné 8. Celoštátne stretnutie ochrancov štátnych hraníc. Je mi nesmiernou cťou, že tu dnes môžem byť s Vami a spolu s Vami spomínať. Spomínať na obdobie, ktoré v sebe skrýva neľahký život a osudy pohraničníkov, ale zároveň na hrdinov, ktorí dali to svoje najcennejšie - svoje životy. Za slobodu a ochranu štátnych hraníc, ktoré si vtedajší režim vydobil zákonom. Zákonom, ktorému rovnako ako spomienkam na našich hrdinov z roka na rok pribúda na veku.
Vážení prítomní!
Chmúrne časy vyžadujú odvážnych a obetavých ľudí. Zložili ste prísahu chrániť hranice. Naivita, ilúzie a obdobie laxnosti pri výkone vašej činnosti nemali miesto. Nepokoje, násilie, kriminalita vám boli varovaním pred tými, ktorí sa odmietali prispôsobovať zvykom a bežnému životu. Dôsledkom takéhoto zmýšľania nevinní ľudia prichádzali o život. Pravdou je, že ste svojou oddanou činnosťou preukázali, že ochrana štátnych hraníc bola pre vás prvoradá.
K výkonu vašej činnosti ste dostali všetky predpoklady, ale zo všetkého najdôležitejšie, čo odjakživa v sebe máte je vaša odvaha. Práve odvaha je najvyššia ľudská kvalita, ktorá je základom budúcnosti súčasnej generácie. Vaša statočnosť bola a je zárukou bezpečnosti krajiny.
Dámy a páni!
Musíme stáť nohami pevne na zemi a musíme dávať prednosť tomu, čo vidíme namiesto toho, čo by sme vidieť chceli. Slušnosť vyžaduje úctu k tým, ktorí sú odhodlaní riskovať vlastný život, aby ostatní mohli byť v bezpečí.
Okrem 70. Výročia prijatia zákona č. 69 Národnou radou z 11. Júla 1951 o ochrane štátnych hraníc sme si dnes prišli uctiť pamiatku hrdinov, ktorí sa obetovali pre vlasť. Ako starosta obce Tvrdošovce, rodiska nášho tragicky zosnulého občana Jozefa Ludasa mi dovoľte touto cestou vyjadriť poďakovanie a úctu. Poďakovanie za to, že 4 desaťročia opatrujete pamiatku nášho Jožka a nedovolíte zabudnúť na túto tragickú udalosť. Úctu za to, že i keď je od ukončenia činnosti Pohraničnej stráže viac ako 25 rokov a vojenská služba vykonávaná v zložitých podmienkach rozdeleného sveta sa ukončila, stále aktívne pracujete.
Vážení členovia Klubu českého pohraničia!
Plynutím času každý rok spomínate a nezabúdate. Pamiatka Jozefa Ludasa je nesmrteľnou pamiatkou aj dnes, veď je v myšlienkach s nami. Jozefovi Ludasovi bola v roku 2011 udelená cena starostu obce In memoriam, pamätajúc na tragický deň roku 1981 nielen v kronikách a srdciach pozostalej rodiny. Za uchovávanie pamiatky Jozefa Ludasa bola v roku 2016 udelená cena starostu obce Tvrdošovce Miestnej organizácii Klubu českého pohraničia v Chebe.
Obyvatelia obce Tvrdošovce vám vyjadrujú úprimné poďakovanie, že si z roka na rok s úctou spomínate na nášho rodáka.
Záverom mi dovoľte odovzdať srdečný pozdrav rodiny Zoltána Ludasa, brata Jozefa Ludasa, ktorý sa zo zdravotných dôvodov dnešného stretnutia nevedel zúčastniť. Praje Vám veľa zdravia, síl a vytrvalosti, aby Klub českého pohraničia ešte dlho vedel vykonávať svoju zodpovednú prácu.
Touto cestou vyjadrujem úctu v mene svojom, ako i v mene samosprávy obce Tvrdošovce za Vašu činnosť!
Ďakujem za pozornosť!
Vážení přátelé, kamarádi ve zbrani.
Buďte vítáni v Praze a v našem Středočeském kraji., jsme rádi, že jste přijeli na pozvání do našeho vnitrozemí, stejně tak my jezdíme rádi do Vašich pohraničních hvozdů, ve kterých mnozí z nás přižili část svého mladého života.
Ať jsme byli v místech, kde probíhá ještě doposud Hraniční čára kdekoliv, od Krušných hor až po Komárno, vždy nás spojuje jedno: těžká a náročná služba, pevná pouta přátelství a kamarádství, hrdost nad tím, že jsme odvedli poctivou práci nejen při výkonu vojenské ochrany státní hranice, ale i v občanském životě.
O to více nás zarážejí hanobící odsudky nejrůznějších rychlokvašených politiků, pseudohistoriků a všech těch, kteří znají státní hranici jenom z pohledu na mapy jednotlivých států, včetně naší republiky. Protestujeme proti nehorázným odsudkům všechvědoucích redaktorů a tvůrců hanobících pořadů o historii našich národů, Čech, Moravanů, Slezanů a Slováků
Nedá mi to jinak, než - li abych připomněl jednu z osobností, která se nesmazatelně zapsala do historie PS, kterou si dnes připomínáme. Jedná se o člověka, který se narodil v prosinci roku 1925 a zemřel v roce 2006. Celý svůj život se podílel na prosazování lepší a spravedlivější společnosti. Bezprostředně po skončení 2. Světové války nastoupil v červnu 1945 k Pohotovostnímu pluku 1. NB v Chebu. V roce 1947 se aktivně účastnil bojů proti banderovcům na Slovensku. Prošel velitelskými funkcemi, v Bratislavské, Poběžovické, Karlovarské a Budějovické brigádě PS. Svoji aktivní službu u složek Ministerstva vnitra zakončil jako náčelník vojenské katedry Vysoké školy SNB v Praze. Jeho jméno je: plk. Ing. Jiří Vrzal. Ne náhodou přijaly jeho jméno Okresní rady KČP Karlovy Vary a Středočeské Krajská rada KČP. Na dnešním 8. Celostátním setkání je přítomna jeho manželka Marie Vrzalová, která stejně jako mnoho jí podobných žen podporovala životní cestu Jiřího Vrzala.
Když letos 25. Března odvysílala, ČT ve dvojím vydání hlavních vysílacích časů odpoledne a v Událostech obsáhlou reportáž o odstranění sochy Pohraničníka se psem z veřejného prostoru v Chebu způsobem, který nemá obdoby, podal jsem veřejně protest, jak autorům reportáže, tak i na Radu ČT - bez odpovědi.
Protagonisté: starosta města Chebu, člen Charty, jeden údajně Bývalý PSák, ale hlavně redaktorka Jevhenyja Vachničenko (typicky české jméno, že?), nehorázným způsobem zneuctili nejen sochu a jejího tvůrce, ale pustili se do PS jako takové.
Jevhenyja Vachničenko uvedla: PS áci mají tu drzost se scházet oslavovat komunistické a bolševické myšlenky, kterým ochotně sloužili. Starosta Chebu ji doplnil: Sochu jsme na žádost veřejnosti - neuvedl jaké, museli nechat odstranit, protože by se u ní scházeli "slouhové" komunistické moci - Psáci, policajti, možná i další vojáci(kteří bránili cestám pokojných občanů naší země na Západ) a slavili zde tak, jak to dělají své "zásluhy". Jsem hrdý na to, že rozhodnutím Zastupitelstva Chebu jsem se podílel na urychleném odstranění sochy z Dyleně, kam ji slouhové, říkají si, že jsou OSH , odvezli. Dokonce se našel jeden z nich, který nabízel 100 000 za odkoupení.
Jednalo se o našeho velkého přítele, vlastence, který celý svůj život zasvětil hledání pravdy o své rodné zemi, pracoval pro ni a využil každé příležitosti, aby připomínal její slavnou historii, včetně té, která se odehrála od nástupu fašismu, jeho řádění ještě před vznikem 2. světové války, neopomenul ani období, kdy byla Československá republika donucena bránit a chránit své výsostné státní hranice před nepřáteli lidově demokratického a později socialistického státu. Byl to Pavel Svoboda, který mimo jiné věnovql Pohraniční stráži zdarma pozemek, na němž byl postaven Pomník OSH na Cínovci v Ústeckém kraji. Bohužel Pavel již není mezi námi, zemřel před několika málo dny.
Zeptal jsem se paní Vachničenko písemně: Jak by se chovala, když by byla přítomna stavbě sochy Stephana Bandera nebo Vlasova, válečných zločinců, jejich pohrobci předvedli v době Kyjevského Majdanu v Oděse, jak si představují naložit s těmi, kdo se brání proti zlu.
Do sestavy zločinců jsem byl spolu s vámi zařazen i já - sloužící u 5. bPS v letech 1956/1959. Poznal jsem řadu nových kamarádů i přátel z řad místních obyvatel, rád se nejen na Ašsko a Chebsko, ale i na další místa vracím. Těším se opět s vámi na shledanou všude tam, kde se sejdou dobří přátelé, blahopřeji nám k 70. Výročí přijetí Zákona na OSH. Slova přísahy, kterou jsme dali svému lidu jsme plnili v duchu své osobní cti. Osobně vzkazuji hanobitelům s použitím sloganu plk. v.v. Jiřího Vrzala, jehož jménem nese Stř. KR KČP "DOKUD DEJCHÁME, POKOJ POMLOUVAČŮM NEDÁME!!!"
Děkuji za pozornost.
Vážení priatelia, milí hostia,
dovoľte mi pri tejto našej významnej, a po čase vzácnej príležitosti Vás srdečne pozdraviť a odovzdať Vám srdečné pozdravy od celej členskej základne z Východného Slovenska a určite nepochybím ak tak učiním aj za priateľov zo stredného Považia, ktorí sa z rôznych príčin nemohli tohto podujatia zučastniť.
Výročie, ktoré si v týchto chvíľach pripomíname je aj pre nás na Východe Slovenska príležitosťou spomenúť na jedného z velikánov nášho hnutia, priateľa Jaroslava Klivara, ktorý bol strojcom založenia prvého klubu v Gelnici.
Rovnakej úcty si zaslužia aj priatelia Mária Homolková, František Polák, Ján Seidl a mnoho ďalších, vďaka ktorým idea nášho hnutia zapustila aj na Východe Slovenska pevné korene.
Dovolím si tvrdiť "pevné" aj preto,že ani pandémia neodradila našich členov od aktivít,ktoré sú pevnou súčasťou našej činnosti aj keď v zmenených a skromnejších podmienkach. Nezabudli sme na odkazy padlých v boji za oslobodenie našej vlasti v boji s banderovcami. Nezabudli sme na hroby padlých Andreja Slivku v Tulčíku aAdama Ruso v Plešivci.
Pevne veríme, že situácia v našich krajinách umožní, aby sme sa mohli vzájomne stretávať a posilňovať, tak ako tomu bolo v nedávnej minulosti.
Bývalí členové a civilní zaměstnanci 15. pohraničního pluku Sonneberg
Předseda iniciativní skupiny
Praha, 19. června 2021
Drazí přátelé, soudruzi a pohraničníci,
jmenuji se Egon Hammerschmidt, bývalý podplukovník ve výslužbě, předseda bývalých členů a civilních zaměstnanců 15. pohraničního pluku v Sonnebergu, bývalých pohraničních jednotek NDR.
Děkujeme za pozvání.
Děkuji, je to pro mne velká čest.
Bývalí členové a civilisté 15. pohraničního pluku v Sonnebergu, srdečně pozdravují účastníky dnešního 8. celostátního setkání ochránců státních hranic v Praze. K 70. výročí přijetí zákona o ochraně státních hranic naše nejvroucnější, pokračující přátelství a dobrá spolupráce pro zachování našich společných tradic.
Jako poděkování vzájemného přátelství a uznání bych chtěl předat předsedovi Národní rady KČP majoru JUDr. Gustavu Janáčkovi vlaječku se znakem hraničního sloupu a vlajkou našeho tradičního sdružení.
Přeji Vám hodně zdraví.
Děkuji.
Egon Hammerschmidt
Podplukovník
ve výslužbě
Dne 19. června 2021 uspořádal Klub českého pohraničí spolu se sekcemi ochránců státních hranic 8. celostátní setkání, na němž bylo hlavním programem připomenutí si zákonných norem stanovených pro zabezpečení ochrany státních hranic, připomenutí si statečných činů těch, kteří při náročné službě, kterou je pověřil náš lid, položili své životy.
