Struktura KČP v Ústeckém kraji

Dnešní počet členů v Ústeckém kraji je necelých 50.
KČP funguje nejlépe v okresech Teplice, Most, Děčín, Ústí nad Labem a Chomutov. Minimální aktivita je na Litoměřicku. Na Lounsku klub již delší dobu nefunguje vůbec.
Všechny členy zastupuje Ústecká krajská rada KČP (dále jen ÚKR KČP), nejvyšší orgán KČP v Ústeckém kraji. Každý okres má v této radě alespoň 1 člena.

Členové ÚKR KČP na období 2026–2030:

Marie Hanischová – OR KČP Most (předsedkyně)
Zdeněk Jung – OR KČP Most
Pavel Hruška – OR KČP Teplice (revizor)
Ondřej Vašata – OR KČP Teplice (hospodář)
Miloslav Buldra – OR KČP Ústí nad Labem
Jiří Hodboď – OR KČP Děčín
Ing. Josef Váňo – OR KČP Děčín

Členové NR KČP na období 2026–2030:

Marie Hanischová – OR KČP Most
Jiří Hodboď – OR KČP Děčín
Pavel Hruška – OR KČP Teplice
(náhradník: Ondřej Vašata – OR KČP Teplice)

1. Historie a současnost Klubu českého pohraničí (KČP)

• 21. května 1991: V Chomutově byl založen historicky první Klub českého pohraničí. Chomutov tak zůstává klíčovým místem v historii této organizace.
• 22. února 1992: Zástupci okresů Chomutov, Ústí nad Labem, Děčín a Teplice ustavili Přípravný výbor Severočeské rady KČP.
• 22. července 1992: Oficiální registrace KČP na Ministerstvu vnitra ČR.
• Hlavní myšlenka a témata: KČP se prezentuje jako vlastenecké sdružení občanů bez ohledu na politickou příslušnost, zaměřené na obranu pohraničí a zachování historické paměti. V minulosti vystupoval např. proti americkému radaru či německé NPD. V současnosti se KČP vymezuje zejména proti revizi výsledků 2. světové války, zpochybňování Benešových dekretů, přítomnosti cizích vojsk na území ČR či zapojení do zahraničních vojenských konfliktů.
• 22. července 2023 byla v budově OV KSČM Chomutov instalována pamětní deska k připomínce založení KČP.

2. Geografie a demografické údaje kraje

• Počet obyvatel: Podle dat Českého statistického úřadu žije v Ústeckém kraji 804 000 obyvatel (2026)
• Rozloha: 5 335 km² (tvoří 7 okresů: Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem).
• Nejnižší bod ČR: hladina Labe u obce Hřensko (116 m n. m.)
• Pohoří: Krušné hory (nejvyšší hora Klínovec s 1 244 m n. m. leží na hranici s Karlovarským krajem) a České středohoří s nejvyšším vrcholem Milešovkou (837 m n. m., meteorologická stanice, vyhaslá sopka).
• Ochrana přírody: Národní park České Švýcarsko (navazující na Saské Švýcarsko).
• Přírodní unikát: Kamencové jezero v Chomutově – jediné stávající jezero svého druhu na světě (vzniklé zatopením lomu na kamencovou břidlici, díky minerálům voda zabraňuje růstu řas a sinic).

3. Kulturní, historické a památné lokality

• Památky a hrady: Hrad Střekov na Ústecku, zámek Ploskovice na Litoměřicku nebo Podstávkové domky ve Šluknově (nejsevernějším městě ČR).
• Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě: Světová rarita – gotický kostel byl v roce 1975 přesunut o 841 metrů kvůli těžbě uhlí – zachoval se.
• Terezín: Barokní pevnost z let 1780–1782 od císaře Josefa II. Zahrnuje Malou pevnost (za nacistické okupace gestapácká věznice / koncentrační tábor) a Velkou pevnost (židovské ghetto). Dnes je Památník Terezín národní kulturní památkou uchovávající památku obětí perzekuce.
• Hora Říp (459 m n. m.): Památné místo české historie s románskou rotundou sv. Jiří z 11. století.
• Lázeňství: Lázně Teplice – nejstarší lázně v ČR s dlouhou tradicí termálních pramenů.
• Tradiční akce: Výstava Zahrada Čech v Litoměřicích.

4. Hospodářství, průmysl a transformace

• Zemědělství: Polabská nížina vyhlášená pěstováním chmele (Žatecko) a zeleniny.
• Průmysl a transformace:
• Sklářství a chemie: Tradiční výroba skla a petrochemický/chemický průmysl (Litvínov, Ústí nad Labem). Textilní průmysl je téměř utlumen.
• Těžba uhlí a rekultivace: Povrchová těžba hnědého uhlí v podhůří Krušných hor výrazně změnila krajinu v minulosti. V současnosti probíhá útlum těžby a rozsáhlé hydrické rekultivace (vznik nových rekreačních jezer jako jezero Most či jezero Milada).