Pohraničník Adam Ruso - 25. 6. 2023
Dne 25. 6. 2023 členové 7.rPS Nové Hrady, Veteráni PS Ostrava a KČP VS Ostrava uctili památku vojína Pohraniční stráže Adama Rusa kytici na místě události nedaleko hraničního přechodu Halámky na jihu Čech, který zde 30. 9. 1951 položil při ochraně státních hranic svůj mladý život.
Vzpomínka na tuto událost -
Mezi kmeny borovic se mihly dvě postavy. Pohraniční hlídka obcházela svůj úsek střežení. Pohraničníci šli mlčky a tiše, jen jejich oči pozorně sledovaly okolní les. V dlouhém mlčení ušli již hezkých pár stovek metrů. Na křižovatce lesních cest, pár desítek metrů od hranice s Rakouskem, se člen hlídky vojín Ruso, zastavil.
"Tady asi zůstaneme ...."
" Ano" pokynul hlavou velitel hlídky, desátník V. Jen pár slov a opět bylo ticho. Jako před bouří. Na krajinu zvolna padal soumrak, ale mezi stromy se šeřilo rychleji. Cesta, u které pohraničníci leželi, končila někde v Rakousku a vedla tudy někdejší pašerácký kanál. Dříve tudy chodívali pašeráci se zbožím. V obou směrech. Teď tudy chodívají také, i když jen jedním směrem, a vodívali k nám dobrodruhy. Místo holí měli však v rukou samopaly a pistole. Převáděli ze Západu vycvičené agenty a vrahy, jejichž úkolem bylo škodit rodícímu se novému společenskému zřízení.
Čas se pomalu vlekl. Velitel hlídky několikrát mrkl na hodinky, blížil se okamžik, kdy se měli přemístit. Najednou však zpozorněl. Zdálo se mu, že od nedalekého hraničního kamene zaslechl hovor v němčině. Pozorně naslouchal, ale nic se už neozvalo. Až o něco později kousek od nich zapraskala suchá borovicová větev a lesem se ozval křik probuzeného ptáka.
"Někdo jde od hranice," šeptl Ruso veliteli hlídky. Desátník přikývl, že rozumí a slyší. První, druhá, třetí postava přeběhla přes cestu vedoucí úzkým lesním průsekem. Kroky neznámých se přibližovaly. Pohraničníci byli připraveni.
"Stůjte! Ruce vzhůru!" zahřmělo lesním tichem.
Tři muži (Gruber, Bednář a B.) před nimi padli a z jejich úkrytů se ozvaly výstřely, které jim zasvištěly nad hlavami. Pohraničníkům nezbývalo nic jiného, než palbu opětovat. Jinak ani odpovědět na útok nemohli. Střely jim hvízdaly nad hlavami, odštípávaly kůru ze stromů, lámaly větve. Zakrátko však záblesky výstřelů od hranic uhasly. Ozbrojená skupina narušitelů se vrátila zpět na území, ze kterého se na cestu vydala.
"Adame ! Adame !..."
Pohraničník Adam Ruso se neozýval. Velitel hlídky se zvedl ze svého úkrytu za jednou z borovic a šel ke svému soudruhovi. Adam ležel s obličejem zabořeným do mechu, jeho ruce křečovitě svíraly samopal. Z hlavy mu vytékal pramínek krve. Pohraničník vojín Adam Ruso byl mrtev…
Gara Jan