Mnichov a jeho důsledky - 15. březen 1939

13.03.2023

K Mnichovu 1938, jeho příčin a následků, toho již bylo řečeno a napsáno mnoho. Dnešní doba nepřeje hrdinství, nepřeje vlastenectví, které se nehodí pro vládní garnituru ani do současnosti. Skutečností je, že tak, jako před 85 lety, události zprvu popoháněly, později však přímo roztáčely kola nejstrašnější z válek všech dob. Podíváme-li se dnes na tuto dobu zpět, je nám ze všeho jasné, jak se události vyvíjely a jak působily, v kontextu mocných tehdejšího světa. První Československá republika se stala pro své západní spojence jen přítěží, v jejich velmocenské imperiální politice. Od prvotního okleštění republiky byl již jen malý krůček ke dni 15. března 1939, kdy začala okupace zbytku českého území německou armádou. Na území Čech a Moravy byl ustaven tzv. Protektorát Čechy a Morava, který byl přímo začleněn do územního rámce Německé říše. Německá okupační moc zavedla mimořádně brutální a násilnickou totalitní diktaturu, která se nezastavila ani před popravami občanů. Odstraněna byla demokratická práva a svobody všech obyvatel protektorátu. Cenzuře byl podroben rozhlas, tisk a národně orientované české spolky a organizace. České Vysoké školy byly uzavřeny a mladí lidé posíláni na nucené práce do Německa. Židé a Romové deportováni do koncentračních táborů.

Dnešní "moderní" evropská společnost se k této problematice staví chladně až přezíravě a v samotné dnešní České republice, se za pomoci novodobých historiků, dere na povrch navíc pravidlo zapomínání. Komunikační prostředky mají obrovskou moc, předávají informace širokým skupinám obyvatelstva a velmi často uvádějí zúžený jediný pohled na realitu, stejně, jako jeden film za druhým o utrpení Němců při poválečném odsunu. O utrpení Čechů v době okupace, které bylo sto krát větší, se téměř nikdo nezmiňuje, nebo jen velmi okrajově.

Nechceme-li se stát národem bez paměti, který si má pamatovat jen to, co je nyní prezentováno široké veřejnosti mocenskou elitou, je zapotřebí tomu čelit a vracet se zpět ke kořenům, připomínat si skutečná historická fakta, skutečný pohyb dějin a vše co starší generace zažily. Nebýt Ruska, Spojených států, Velké Británie a Francie, tedy vítězných mocností ve II. světové válce, možná bychom dnes neexistovali jako národ. Možná by zůstaly snad jen malé celky lidí, kteří, ještě navzdory útlaku, používají v ústraní svůj mateřský jazyk. Evropa již dávno zřejmě zapomněla co je válka a její utrpení. Fatální nevědomost mladé generace a ideologická manipulace ve veřejnoprávních i komerčních médiích, umožňuje našim a evropským elitám v mnoha směrech, dnešní nezodpovědná rozhodování i v otázce válečného konfliktu na Ukrajině, při kterých selhávají stejně tak, jako elity západních velmocí při Mnichovské konferenci v roce 1938.

Autor: František Kovář