MDŽ je více o respektu a uznání

Tvrdé poznání teprve dokáže otevřít oči i v otázce Mezinárodního dne žen v našich novodobých dějinách. Tento den, který se slaví 8. března, není jen příležitostí k blahopřání a obdarování žen, ale také k zamyšlení nad jejich postavením ve společnosti, nad jejich právy a svobodami, nad jejich úspěchy a výzvami. Mezinárodní den žen je také dnem boje za rovnost, spravedlnost a mír. Je to den, kdy si připomínáme historické i současné bojovnice za práva žen, kdy si uvědomujeme, jak daleko jsme došli, ale také jak daleko ještě musíme jít. Je to den, kdy si říkáme, že ženy nejsou jen slabší pohlaví, ale silné a schopné osobnosti, které mají co nabídnout světu.

Svátek vznikl na počátku 20. století v americkém a evropském prostředí v souvislosti s hnutím za volební právo žen a odborovými protesty proti špatným pracovním podmínkám. V roce 1975 byl svátek uznán Organizací spojených národů. V Československu se Mezinárodní den žen slavil od roku 1921, ale po sametové revoluci v listopadu 1989 byl z kalendáře vyškrtnut jako symbol komunistické propagandy. Po roce 1990 se tento den stal spíše obdobou Dne matek a ztratil svůj politický a feministický význam.

Česká společnost a její dnešní postoj k Mezinárodnímu dni žen je velmi rozmanitý. V posledních letech se však Mezinárodní den žen opět stává příležitostí k upozornění na problémy, kterým čelí ženy ve společnosti, jako je násilí, diskriminace, nerovnost nebo chudoba. Různé organizace, skupiny a jednotlivci pořádají akce, kampaně a demonstrace na podporu práv žen a jejich emancipace. Mezinárodní den žen tak znovu nabývá na síle a významu jako den mezinárodní solidarity žen.

MDŽ je víc o respektu a uznání než o darovaných květinách. Ale květinou neurazíš.

Text: František Kovář