Česko opět mezi kameny

Už není třeba číst mezi řádky, zrádnost a rezignace na základní mírové kroky, v oblasti Národní bezpečnostní strategie, tolik lze vyčíst z materiálu které vláda v nedávné době schválila. Ve schválené strategii, která zcela překopala v mnoha směrech předchozí strategii z roku 2015 se plně píše, že "Česká republika může být přímo ohrožena, a proto je nutná celospolečenská participace na společné obraně." Současně vláda touto bezpečnostní strategií říká, že v případě konfliktu i ve vzdálenějších částech světa, by se Česká republika podílela na spojeneckých závazcích. Toto vše vláda schválila, aniž se zeptala svých vlastních obyvatel.

Změna mezinárodního prostředí se v rychlém sledu mění a předvídatelnost velmi klesá. Místo cesty dialogu v oblasti zahraniční politiky je utvářen stav nadřazenosti. V Evropě se velmi často rovněž hovoří o tom, že období míru skončilo.

Petr Fiala i ministři z jeho kabinetu mají citelnou obavu z toho, že Česká republika může být přímo ohrožena zevnitř. Svým bezradným počínáním na poli státního rozpočtu dostávají zemi do horší situace vlastní neschopností. Jejich počínání nabírá absurdních rozměrů. A tak vládní politici stále více nutí přeorientovat naši zemi ve všech oblastech západním směrem, přestože západ akceptuje pouze stav konfrontace, nikoliv dialogu, aniž by při tom domýšleli dopady na naši republiku. Tato situace vzbuzuje v mnoha případech u vládních politiků dojem až duševní choroby (s jídlem roste chuť).

Vrátili jsme se v Evropě opět do časů válek a konfrontací. Skutečná diplomacie a vzájemný dialog, se z myslí politiků vytratil. Naši dřívější přátelé se stávají dnešními nepřáteli, a tak dokument přímo jmenuje Rusko. Vládní poradci, generace dnešních mladších politologů, navazujících na vlnu, která je jen ta jediná správná, vnáší do myslí lidí mnoho obav. Agresivita a prosazování jednoho názoru působí vyšinutě. Vychází ze západní ideologie, kde jsou politici, diplomaté i vládní členové přesvědčeni o své nadřazenosti a masivní převaze. Uchylují se pouze k zastrašování. Tato údajná převaha je velmi razantně uplatňována v současné době i v konfliktu na Ukrajině.

Samotný dokument otevřeně jmenuje Rusko jako nepřítele, politické obchodní ani jiné vztahy se nevrátí na úroveň před 24. únorem 2022. Tento dokument se nevyhýbá ani Číně, kterou označuje za zásadní systémovou výzvu. Přijatá strategie jednoznačně napovídá, že případný možný konflikt USA s Čínou, která dle zprávy, zpochybňuje mezinárodní řád, čímž přináší negativa i pro euroatlantickou bezpečnost. A tak ve svém důsledku je i Česká republika vtažena do hrátek velmocí.

Nic není navěky. Vládní představitelé všemožně usilují o přenesení svého vidění světa do myslí lidí. Obava z problémů, které vytvořili a stále prohlubují, však způsobuje neřešitelný gordický uzel, který vtahuje Českou republiku do soukolí událostí, jež můžou současní politici už jen velmi málo ovlivnit, přestože dopady pro obyvatele budou v mnoha směrech nevratné a velmi bolestivé.

Autor: František Kovář