Bombardování Plzně 17. dubna 1945 varuje: Už nikdy válku!
Zastupitelé městského obvodu Plzeň 4 - Doubravka ve spolupráci s občanskými sdruženími města Plzně uskutečnili v pátek 14. dubna pamětní pietní shromáždění k uctění zabitých občanů města Plzně způsobených před 78 lety angloamerickým bombardováním uskutečněným tři týdny před koncem války. Každý občan tehdejšího protektorátu si přál konec války, pokoj a mír.
Cílem náletu bylo údajně seřaďovací nádraží. Značná část bomb však dopadla na obytnou část města Plzně hlavně na ulice Sousedskou a Jateční a Habrmannovo náměstí. V těchto místech bylo usmrceno 118 obyvatel.
Největší krutostí tohoto náletu bylo usmrcení 38 dětí – školáků a jejich učitelky Květoslavy Zajícové.
Vzpomínka na toto bombardování je uvedena přeživší Annou Jungovou v publikaci (orego.cz): Jak to bylo s osvobozením Plzně?
Po rekonstrukci Habrmannova parku v Doubravce z popudu návrhu zastupitelů KSČM byla péčí úřadu UMO Plzeň 4 na daném místě zasazena lípa míru jménem Květa s pamětní deskou. Nelze nikdy zapomenout, že uskutečněný nálet značně také poškodil město Dobřany, kde bylo usmrceno na 500 pacientů a zaměstnanců psychiatrické léčebny, 50 občanů města a bylo zbořeno více jak 500 obytných budov.
Pamětní vzpomínky se zúčastnilo vedení úřadu UMO 4, Krajská vojenská správa Plzeň, městská policie a zástupci plzeňských občanských sdružení – Klubu českého pohraničí, Levicového klubu žen, Českého svazu žen, Krajské Rady seniorů, Českého svazu bojovníků za svobodu i Odborového sdružení Čech Moravy a Slezska.
Pietní vzpomínka proběhla za velmi nepříznivého počasí, které umocnilo způsobené hrůzy, které byly završeny ještě dalším bombardováním Plzně a okolí 25. dubna 1945 se skoro úplným zlikvidováním tehdejších Škodových závodů v Plzni. Bylo zabito celkem 398 škodováků za protifašistický odboj a při bombardování města. Místo 27 pamětních desek v různých závodech koncernu Škoda, vznikl nedávno jeden ostudný zrezlý památník těmto lidem u vchodu do "Techmanie".
Pietní setkání bylo ukončeno položením věnců a květin, hlubokou poklonou a minutou ticha.
Na způsobené hrůzy nelze nikdy zapomenout!
Dr. Jan Boštík