Moravskoslezský kraj je nejlidnatějším regiónem v České republice. Na území o rozloze 5 427 km2 žije 1 209 879 obyvatel. Má společnou statní hranici s Polskou republikou a Slovenskou republikou. Na jihu sousedí se Zlínským krajem, na západě s Olomouckým krajem, na severu s polskými vojvodstvími Opolským a Slezským, na jihovýchodě s Žilinským krajem na Slovensku. V kraji leží druhé nejvyšší pohoří ČR, Hrubý Jeseník s Pradědem (1491 m) a Moravskoslezské Beskydy s Lysou horou (1323 m). I když je kraj spojován především s průmyslovým Ostravskem, nachází se v něm i cenné přírodní oblasti, jež jsou chráněny v rámci tří chráněných krajinných oblastí: Beskydy (rozlohou 1160 km²; včetně zlínské části největší CHKO v Česku), Jeseníky a Poodří. Kromě toho je zde 5 přírodních parků a 131 maloplošných chráněných území. Je zde mnoho kulturních i technických památek - např. zámky v Hradci nad Moravicí, Raduni a Kravařích, hrady Slovinec, Štramberk, Starý Jičín a Hukvaldy. Proslulé lázeňství je založeno na využití léčebných účinků jodobromové vody v Dárkově a Klímkovicích. Kraj je rozdělen do 6 okresů - ostravský, karvinský, frýdeckomístecký, novojičínský, opavský a bruntálský.
V Moravskoslezským kraji působí 1 krajská rada, 4 městské rady a 1 Sekce ochránců státních hranic.
V tomto složení:
V letošním roce uplynulo 79 let od výročí Karpatsko– dukelské operace, která proběhla při přechodu Karpat. Šlo o těžké boje při osvobozování naši vlasti. Bojů se zúčastnil i 1. československý armádní sbor, který do bojů na fontu postupoval již od ledna 1943 z Buzuluku, pod velením generála Ludvíka Svobody.
Dnes 30.9.2023 se ostravští veteráni PS a členové KČP Ostrava se zúčastnili pietní akce uctění památky zavražděného pohraničníka Adama Rusa v Halamkach - Krabonoš. Bývalý velitel roty mjr. v. v. Rolinc přítomné seznámil jak k této odpornému zavraždění došlo!
V letošním roce 2023 si připomínáme 76. výročí ukončení bojů s jednotkami UPA - Ukrajinské povstalecké armády - Banderovci. Po celé republice probíhají pietní akce u hrobů padlých s banderovci. Celkem padlo s ukrajinskými bandami 39 vojáků, příslušníků SNB a partyzánů. Dne 26. 9. 2023 členové KČP Václava Soukupa Ostrava, Společnost Ludvíka Svobody...
Dne 6.9.2023 Veteráni Pohraniční stráže Ostrava a Klub Českého pohraničí Václava Soukupa Ostrava a Společnost Ludvíka Svobody Ostrava uctili památku padlých v boji s Banderovci na Bílém Kříži u pomníku Josefa Adama, pomníku 1. Československé partizánské brigády Jana Žižky v Makovském průsmyku, Krasňanech u pamětní desky strážmistra SNB Ladislava...
Dne 16.9.2023 za krásného sobotního dne, členové KČP VS Ostrava, KČP Opava, Bruntál, Krnov, MS KR KČP, př. Miroslav Opálka český politik a Miroslav Řezníček – starosta obce Liptáň uctili památku 85. výročí Liptáňské tragédie u dvou pomníků.
2. ročník střelecké soutěže Memoriál veteránů Pohraniční stráže – Ostrava se uskutečnil 26. 8. 2023 na střelnici Skalka - Poruba pod záštitou Klubu českého pohraničí Václava Soukupa Ostrava, Společnosti Ludvíka Svobody Ostrava a Ostravských veteránů Pohraniční stráže.
Dne 27. 7. 2023 ostravští veteráni PS, KČP VS Ostrava, SLS Ostrava, Levicové ženy a KSČM uctili památku úmrtí Jožky Jabůrkové v Ostravě u její pamětní desky na rodném domu a položili kytičky rudých karafiátu.
Dne 14. 07. 2023 se uskutečnilo další setkání Ostravských veteránů PS v restauraci Cihelna U Chýlků. Na šedesát veteránů Pohraniční stráže přišlo oslavit 72 výročí podepsání Zákona o ochraně státních hranic dne 11. 7. 1951 a den PS. Ve vyzdobeném sále bojovými zástavami, rotními prapory a státními vlajkami zazněla píseň – Neprojdou a všechny...
Dne 25. 6. 2023 členové 7.rPS Nové Hrady, Veteráni PS Ostrava a KČP VS Ostrava uctili památku vojína Pohraniční stráže Adama Rusa kytici na místě události nedaleko hraničního přechodu Halámky na jihu Čech, který zde 30. 9. 1951 položil při ochraně státních hranic svůj mladý život.
O víkendu ve dnech 23. až 25. června 2023 se v jihočeských Nových Hradech uskutečnilo po 40 letech již 13. setkání veteránů 7. roty Pohraniční stráže Nové Hrady, sloužících zde v letech jaro 1983 až 1985.
