Zdravice pana Zbyňka Prouska

Zdravice pana Zbyňka Prouska na Klubem českého pohraničí pořádané veřejné akci v Praze na Klárově dne 25.10.2025, a to na společném protestu proti sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v roce 2026 v Brně.

Dobrý den,

všechny vás zdravím.

Zdravím vás za spolek, který vedu, tj. Spolek věřitelů a přátel práva, zdravím vás také za paní Alenku Vitáskovou i za její institut, tj. Institut Aleny Vitáskové, a zdravím vás i jako velký příznivce občanského sdružení Stalingradské dědictví.

Přijíždím sem z Mělníku, a považuji za potřebné a prospěšné právě na této akci zmínit velmi stručně dvě věci o které se chci s vámi podělit.

Jsem narozený v Jablonci nad Nisou, a jako dítě jsem tedy vyrůstal v tzv. Sudetech.

Moje babička; ročník 1909 mi jako dítěti často vypravovala o tom, jak to v tom pohraničí vypadalo a to jak při nástupu, tak při konci (Henleinovců alias Sudeťáků), a proto si myslím, že je prospěšné tady připomenout ony dvě věci:

1) to, jak babičku vyslýchalo tanvaldské GESTAPO

2) to, jak mě babička říkávala, že když přicházeli, resp. táhli Tanvaldem - od Desné, od Kořenova …….. kdo to tam zná, tak ví, o čem mluvím, tak používali věty:

"CO SLOUP – TO BUDE VISET JEDNA ČESKÁ SVINĚ!"

A když odcházeli s třemi, sedmi nebo 15 kg osobních věcí, a byli tzv. deportováni, tak říkali (řvali):

"MY SE SEM VRÁTÍME, A VAŠIMI ČESKEJMA LEBKAMA SI BUDEME DLÁŽDIT CESTY!"

A to se nesmí nikdy opakovat!

Děkuji.