Nové skutečnosti z vyjádření předáka SL B. Posselta, které byly 27.5. 2026 publikovány na různých stránkách, např. Sjezd sudetských Němců by se mohl konat střídavě v Bavorsku a ČR, řekl Posselt

Národní rada KČP připravuje stanovisko k úvahám představitelů Sudetoněmeckého landsmanšaftu o střídavém pořádání Sudetoněmeckého dne na území České republiky. Text důrazně odmítá normalizaci revanšistických tendencí, upozorňuje na přepisování historie a potvrzuje závazek KČP bránit poválečné uspořádání, české národní zájmy a historickou pravdu.

Analytické shrnutí – politický význam konání sjezdu SL v Brně a Posseltových výroků

A. Symbolický průlom do českého prostoru

To, že se Sudetoněmecký den konal v Brně, je zásadní symbolický krok.
Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL) dlouhodobě usiluje o:

• legitimizaci své přítomnosti v českém veřejném prostoru,
• normalizaci narativu o "vyhnání" jako centrálním tématu,
• postupné posouvání hranic toho, co je v ČR považováno za přijatelné.

Posseltův výrok o střídání sjezdu mezi Bavorskem a Českem je proto politickým testem:
jde o sondování, zda je česká politická reprezentace ochotná tolerovat pravidelnou přítomnost SL na našem území.

B. Vytváření dojmu široké české podpory

Posselt tvrdí, že "řada českých měst projevila zájem".
To je politická technika:

• vytváří dojem, že odpor je marginální,
• že česká společnost je "připravená" na pravidelné pořádání,
• že protesty jsou jen okrajové.

Německá média (SZ, ZDF, DW) podle Echo24 hodnotí atmosféru jako "pokojnou a srdečnou" echo24.cz.
To posiluje narativ, že odpor je slabý a že české prostředí je "otevřené".

C. Přepisování historického rámce

Posselt mluví o "zločinu vyhnání" a o "smíření".
To je dlouhodobá strategie SL:

• posunout těžiště debaty od nacistické agrese k poválečným opatřením,
• relativizovat příčiny a zdůraznit následky,
• prezentovat SL jako oběť, nikoli jako součást národa agresora.

D. Politický tlak na české instituce

Konání sjezdu v Brně:

• testuje reakci české vlády, parlamentu a samospráv,
• sleduje, zda české instituce budou schopny stanovit hranice,
• zkoumá, zda se podaří prolomit dosavadní politický konsensus o nepřípustnosti revanšismu.

Pro SL je to strategický průlom, který může být precedentem.

E. Mezinárodní rovina

Německá média prezentují akci jako "pokojnou", což:

• posiluje německý narativ o "smíření",
• oslabuje české protesty v očích zahraničí,
• vytváří tlak na české politiky, aby byli "konstruktivní".

Národní rada Klubu českého pohraničí se ostře vymezila vůči prohlášením představitelů Sudetoněmeckého landsmanšaftu, kteří naznačili možnost střídavého pořádání Sudetoněmeckého dne v Bavorsku a v České republice. Podle KČP jde o nepřijatelný pokus legitimizovat revanšistické tendence a relativizovat historickou odpovědnost sudetoněmeckých struktur za rozbití Československa a nacistickou okupaci. Stanovisko zdůrazňuje, že území České republiky nesmí být platformou pro politické akce, které zpochybňují poválečné uspořádání a památku obětí nacismu.

Autor: Zdeněk Trippé
šéfredaktor Hraničáře