Česko–čínské vztahy potřebují návrat k objektivitě a politice všech azimutů
Poznámka Lektorské skupiny NR KČP
Tento text je určen členské základně KČP a širší veřejnosti. Domníváme se však, že jeho závěry mohou být užitečné i pro představitele státní správy, kteří formulují zahraniční a hospodářskou politiku České republiky. Je psán věcně, bez ideologických filtrů, a vychází z analytických podkladů, které mohou být relevantní pro každého, kdo nese odpovědnost za směřování státu v rychle se měnícím světě.
Úvodní Komentář Lektorské skupiny NR KČP
Česká veřejná debata o Čínské lidové republice je dlouhodobě zatížena ideologickými předsudky, které brání věcnému posuzování reality. Rozhovor sinoložky Markéty Moore, zveřejněný na Parlamentních listech, tuto skutečnost zřetelně odhaluje. Moore upozorňuje, že česká média často nepředkládají analytické pohledy, ale spíše potvrzují předem dané narativy. Čína je tak v českém prostředí líčena jako symbolický protivník, nikoli jako dynamicky se rozvíjející civilizační prostor, který zásadně ovlivňuje dnešní svět.
Pro Lektorskou skupinu NR KČP je tento rozhovor důležitým podnětem. Ukazuje, že jednostranné mediální rámce deformují nejen veřejné mínění, ale i schopnost České republiky formulovat vlastní zahraniční a hospodářskou politiku. Země, která se nechá vést ideologickými klišé, ztrácí možnost jednat pragmaticky a prosazovat své zájmy ve světě, který se rychle mění a stává se multipolárním.
Usnesení XII. NS KČP jasně stanovuje, že Česká republika má usilovat o politiku všech azimutů, o rovnoprávné vztahy se všemi státy a o odmítání konfrontačních bloků. Vztah k Číně je přirozenou součástí této strategie. Je nezbytné, aby česká politika i média dokázaly překročit ideologické filtry a začaly vnímat ČLR jako významného aktéra Eurasie, jehož rozvoj přináší příležitosti i výzvy, které nelze ignorovat.
Rozhovor Markéty Moore je připomínkou, že Česká republika nesmí působit jako "skanzen vyspělého světa". Pokud chceme, aby naše země byla vnímána jako moderní, sebevědomý a aktivní partner, musíme obnovit pragmatický přístup k mezinárodním vztahům a přestat se uzavírat před realitou globálního vývoje.
Analytická část
1. Mediální obraz Číny v českém prostředí: ideologie místo faktů
Česká média dlouhodobě vytvářejí obraz Číny, který je založen spíše na ideologických stereotypech než na věcné analýze. Markéta Moore upozorňuje, že mediální prostředí často funguje jako "hlídač správných názorů", nikoli jako prostor pro pluralitu pohledů. To vede k tomu, že:
- Čína je prezentována jako symbolický nepřítel,
- odborníci s alternativním názorem se do médií nedostávají,
- veřejnost je vystavena jednostrannému výkladu,
- politická reprezentace přebírá mediální rámec bez vlastní analýzy.
Takový přístup je v rozporu s potřebami státu, který musí jednat pragmaticky a na základě faktů.
2. Antikomunismus jako filtr reality
Moore přesně pojmenovává fenomén, který deformuje české vnímání Číny: část společnosti si do obrazu ČLR promítá vlastní historickou zkušenost s komunismem. Výsledkem je:
- odmítání Číny nikoli kvůli jejím činům, ale kvůli symbolice,
- neschopnost rozlišovat mezi českou minulostí a čínskou současností,
- ideologizace zahraniční politiky.
Tento filtr brání racionálnímu posuzování čínského rozvoje, který je objektivně jedním z nejdynamičtějších na světě.
3. Ekonomický paradox: Vietnam ano, Čína ne
Moore upozorňuje na nelogičnost české politiky: komunistický Vietnam je přijímán pozitivně, zatímco Čína je odmítána, ačkoliv je jedním z největších obchodních partnerů ČR.
Tento paradox ukazuje, že český postoj k Číně není založen na ekonomických zájmech, ale na ideologii. Pro malou exportní ekonomiku je to strategická chyba.
4. Realita moderní Číny: dynamika, infrastruktura, civilizační sebevědomí
Moore popisuje Čínu jako prostor, který se rozvíjí rychlostí, již Evropa nedokáže následovat. Zmiňuje:
- moderní infrastrukturu,
- efektivní plánování,
- technologický pokrok,
- vysokou míru urbanizace,
- kombinaci kapitalismu a státního řízení.
Kontrast s českou realitou shrnuje lapidárně: "Je to návrat do osmdesátek. Jsme pro ně skanzen."
Tento výrok není kritika české společnosti, ale upozornění na to, že svět se mění rychleji, než jsme ochotni připustit.
5. Česká republika v očích Číny mizí
Moore konstatuje, že dnešní Čína už Českou republiku prakticky nezná. Země, která není vidět, nemůže prosazovat své zájmy. To je pro malý stát zásadní problém.
ČR se tak ocitá v situaci, kdy:
- nemá aktivní diplomatickou přítomnost,
- nevysílá signály partnerství,
- nevyužívá ekonomické příležitosti,
- ztrácí prestiž i viditelnost.
6. Diplomacie není o sympatiích, ale o zájmech
Moore připomíná základní pravidlo: "Musíte se se všemi nějakým způsobem vycházet."
Česká politika však často staví zahraniční vztahy na emocích a morálních gestech, nikoli na pragmatismu. To je v rozporu s usnesením XII. NS KČP, které zdůrazňuje:
- mírovou politiku,
- odmítání konfrontačních bloků,
- všesměrové vztahy,
- suverénní rozhodování.
Závěr
Česká republika nesmí být skanzenem vyspělého světa
Rozhovor Markéty Moore je důležitým varováním: Česká republika se v očích moderní Číny stává neviditelným, nezajímavým a zaostalým partnerem. Tento stav je výsledkem ideologizace politiky a mediální jednostrannosti.
KČP proto zdůrazňuje:
- nutnost obnovit pragmatické vztahy s ČLR,
- posílit ekonomickou diplomacii v Eurasii,
- přestat přebírat jednostranné mediální narativy,
- přijmout realitu multipolárního světa,
- jednat podle vlastních zájmů, nikoli podle cizích očekávání.
Česká republika musí znovu začít uvažovat strategicky, sebevědomě a všesměrově. To je nezbytné pro budoucnost naší země.
Pomůcka pro zvládnutí informací ve videu rozhovoru
Lektorská skupina při NR KČP připravila pomůcku pro orientaci v celém videu
"Časová osa rozhovoru" – rekonstrukce podle textu článku
(Zdroj: Jsme pro ně skanzen, exotika. Sinoložka Moore a krutá pravda o Číně )
00:00–03:00 — Úvod: Čína letí dopředu, Česko zamrzlo v osmdesátkách
Moore popisuje první dojmy po návratu do ČR:
"Tuzemská nádraží mohou na Číňany působit jako retro, exotika, nebo dokonce skanzen."
Hlavní teze: Česko technologicky a infrastrukturně zaostává, zatímco Čína se dynamicky rozvíjí.
03:00–07:00 — Proč jsou česko‑čínské vztahy tak špatné?
Moore vysvětluje, že negativní obrat začal po nástupu Miloše Zemana, kdy opozice použila Čínu jako nástroj politického vymezování.
"Je to asi takový začátek těch velice negativních obrazů Číny…"
07:00–12:00 — Role médií: "správné názory" místo objektivity
Moore kritizuje výběr expertů v českých médiích:
- preferují se lidé, kteří říkají "to, co se má říkat",
- alternativní pohledy se do médií nedostanou.
"Média nejsou hlídači demokracie, ale hlídači správných názorů."
12:00–16:00 — Antikomunismus jako filtr reality
Moore popisuje, že část české společnosti si do obrazu Číny promítá vlastní minulost:
"Čína je takový symbol, proti kterému bojují."
Tento ideologický filtr deformuje debatu i politické rozhodování.
16:00–20:00 — Ekonomický paradox: Vietnam ano, Čína ne
Moore upozorňuje na nelogičnost české politiky:
"Komunistický Vietnam nikomu nevadí… A s Čínou? Čína se stala symbolem."
ČR tak jedná proti vlastním ekonomickým zájmům.
20:00–26:00 — Kritika českých sinologů v médiích
Moore rozebírá dva nejčastěji citované odborníky:
- Olga Lomová – odbornice na tangskou poezii, ale vyjadřuje se ke všemu.
- Martin Hála – projekt Sinopsis, financování ovlivňuje jeho interpretace.
"Koho chleba jíš, toho píseň zpívej."
26:00–32:00 — Jak Číňané vnímali Československo dříve a dnes
Moore vzpomíná:
"Před třiceti, pětatřiceti lety nás znali všichni."
Dnes:
"Když jedu do Číny dnes, tak nemá nikdo ani ponětí. Neexistujeme pro ně."
ČR zmizela z čínského povědomí.
32:00–38:00 — Realita moderní Číny: kapitalismus + plánování
Moore vysvětluje, že Čína kombinuje tržní ekonomiku s plánovanou:
"Je tam kapitalismus… ale zároveň řízená, plánovaná ekonomika."
Díky tomu vzniká infrastruktura rychle, efektivně, ale někdy tvrdě vůči obyvatelům.
38:00–44:00 — Infrastruktura: Česko jako "skanzen"
Moore popisuje své dojmy z českých nádraží:
"Je to návrat do osmdesátek." "Je to takový trochu skanzen."
Číňané podle ní zažívají v ČR "exotické retro".
44:00–50:00 — Diplomacie: není o sympatiích, ale o zájmech
Moore zdůrazňuje:
"Musíte se se všemi nějakým způsobem vycházet."
Varuje před odklonem od faktů:
"Fakta nikoho nezajímají… To je velice nebezpečné."
50:00–53:00 — Závěr: Čína nás nepotřebuje, ale my potřebujeme normální vztahy
Moore říká:
"Čínu nezajímá, že tady má špatný obraz. Pro ni nejsme důležitý partner."
A dodává:
"Pro nás by mohlo být velice dobré ekonomicky, kdybychom ty vztahy měli minimálně normální."
S úctou Lektorská skupina NR KČP
Autor shrnutí článku a videa: Lsk NR KČP
Praha, 12. září 2026