2. červenec 1942 – den, kdy umlkly dětské hlasy z Lidic

Jsou výročí, která se do paměti národa zapisují navždy. Ne proto, že bychom se k nim chtěli vracet, ale proto, že nesmíme zapomenout.

Dne 2. července 1942 bylo v nacistickém vyhlazovacím táboře Chełmno zavražděno 82 lidických dětí. Byly usmrceny v pojízdných plynových vozech. Byly to děti, které měly své sny, hračky, rodiče i budoucnost. Jejich jedinou "vinou" bylo to, že se narodily v Lidice.

Vyhlazení Lidic nebylo jen útokem na jednu obec. Byl to útok na lidskost, na rodiny, na dětství i na samotnou naději. Nacistický režim chtěl vymazat Lidice z mapy i z lidské paměti. Nepodařilo se mu to. Jméno Lidice se stalo symbolem utrpení, ale také symbolem odvahy, důstojnosti a nezlomné vůle nezapomenout.

Když si dnes připomínáme osud lidických dětí, nevzpomínáme pouze na tragickou událost z minulosti. Připomínáme si, jak nebezpečné jsou nenávist, fanatismus a ideologie, které přestávají vnímat člověka jako lidskou bytost. Historie nás učí, že mír, svoboda a lidská důstojnost nejsou samozřejmostí. Musíme je chránit každý den.

Naší morální povinností je uchovávat historickou paměť a předávat ji mladším generacím. Ne proto, abychom šířili nenávist, ale proto, aby se podobné zločiny už nikdy neopakovaly.

Dnes se v tiché úctě skláním před památkou všech lidických dětí i všech nevinných obětí nacistické okupace.

Čest jejich památce. Nikdy nezapomeneme.

Autor: Bc. Pavel Slouka
Klub českého pohraničí Jindřichův Hradec
Foto: zdroj archiv Památníku Lidice