generálporučík Ing. ŠÁDEK František
Pro svůj odpor ke klerofašistickému režimu se tajně stýkal se stejně smýšlejícími lidmi a v okamžiku vypuknutí Slovenského národního povstání se zařadil do povstalecké armády.
Po utlumení bojů partyzánů se připojil k boji 1. čs. armádního sboru v SSSR při osvobozování Slovenska a poté, až do roku 1947 se aktivně zúčastnil bojů proti Banderovcům na Východním Slovensku.
Bojové zkušenosti a osobní vztah k vojenské službě rozhodly o jeho vstupu do služby vojáka z povolání. V jejím průběhu absolvoval několik vojenských škol, včetně Vojenské akademii Generálního štábu ozbrojených sil SSSR K. J. Vorošilova v Moskvě.
Dosažená vzdělání mu umožnila úspěšně plnit úkoly ve funkcích od velitele roty, velitele pluku, divize, okruhu, armády, po náměstka ministra. Svou vojenskou kariéru zakončil v letech 1969 - 1982 jako náčelník Hlavní správy Pohraniční stráže a ochrany státních hranic.
Jeho politický, morální a odborný profil se stal příkladem pro vojáky ČSLA a pohraničníky svou oddaností věci pracujícího lidu, ze kterého vzešel a jemuž sloužil.
Od roku 1983 byl za KSČ poslancem Sněmovny lidu a po volbách v roce 1986 přešel do slovenské části Sněmovny národů. Ve Federálním shromáždění setrval do konce funkčního období v roce 1990.
Po neústavním převratu v roce 1989 byla jeho působení v ozbrojených silách ČSSR a zejména ve výkonu funkce náčelníka HS PS OSH věnována mimořádná pozornost příslušných státních orgánů.
V souvislosti se znemožněním teroristického pokusu bratranců Barešových o násilný přechod státních hranic ČSSR do SRN při zneužití únosu studentů Říčanského gymnazia dne 22. 5. 1978 na OPK Pomezí u Chebu, byla zahájena řada soudních jednání. Jejích cílem bylo kriminalizovat zákonnou činnost generála Šádka a dalších důstojníků PS za jejich aktivní účast při znemožnění teroristického činu.
I když proces nebyl ukončen odsuzujícím rozsudkem, poznamenal však jeho zdravotní stav a gen. František Šádek zemřel jako symbol protiprávnosti postupu nositelů hesla nastupujícího režimu o "Vítězství pravdy a lásky nad lží a nenávistí."
Soudruh generál se zúčastňoval akcí Klubu českého pohraničí jako člen Obvodního KČP na Praze 6 a celostátních shromáždění ochránců státních hranic ČSSR. Jeho projevy započaté pozdravem "NAZDAR SÚDRUHOVJA!" byly vždy povzbuzením pro naši vlasteneckou činnost.
Za své zásluhy, byl vyznamenán mnohými našimi i zahraničními řády a medailemi, mj.:
- Čs. válečný kříž 1939
- Řád práce
- Řád SNP 1. stupně
- Medaile "Za upevnění přátelství ve zbrani" "1. stupně
- Medaile "Za zásluhy o obranu vlasti"
- Medaile "Za chrabrost"
- Partyzánská hvězda "Čs. partyzán"
- Vyznamenání "Za statečnost"
- Medaile SSSR "Za vítězství nad německým fašismem"
- Medaile "Sovětských gardových vojsk"
- Medaile "Za ochranu hranic ČSSR" 1. stupně
- Vyznamenání ke 20. výročí vzniku kubánských ozbrojených sil
- Medaile "Za ochranu hranic NDR"
- Medaile "Za zásluhy o družbu BLR"
- Medaile "Za bratrstvo ve zbrani PLR"
- Pamětní medaile Musea PS, SNB a POLICIE ČR
- Plaketa KČP "Za obětavou práci pro vlast"
- Medaile "Za zásluhy o rozvoj KČP"
- "Řád přátelství KČP" In memoriam
Odkaz genpor. Ing. Františka Šádka nás provází v našem každodenním klubovém a občanském životě i v současné složité době, kterou prožíváme.