Zamyšlení nad udělováním čestných názvů v KČP
V článku "Hodnocení činnosti, systém oceňování členů, klubů a územních rad" (Hraničář č. 6/2025) se Zdeněk Trippé mj. zamýšlí nad udělováním čestných názvů v KČP. Souhlasím, že uvedená problematika si zaslouží širší diskusi, do které se tímto zapojuji.
Předně je třeba si uvědomit, že čestný název (označení) lze přiznat jednotlivci i kolektivu. Důvod a způsob jejich realizace je však odlišný. Zatímco problematiku volby a postavení čestných členů a čestných předsedů příslušné rady upravují stanovy KČP v 11. článku části IV., udělování čestných názvů kolektivům (radám a klubům), k čemuž je oprávněna pouze NR KČP, žádný dokument našeho spolku neupravuje.
V prvním případě se jedná o mimořádné ocenění, tedy jistý projev úcty a uznání, kterého se dostává jednotlivým funkcionářům, kteří se obzvlášť významným způsobem zasloužili o KČP, přičemž aktivní činnost ukončili z důvodů hodných zvláštního zřetele (např. dosažení věku, zdravotní, rodinné a jiné vážné důvody).
Stanovy vytváří podmínky, aby ocenění i po ukončení aktivní činnosti, mohli své bohaté zkušenosti a schopnosti uplatňovat ve prospěch KČP. Konkrétně jim přiznává právo účasti na zasedání příslušné rady (klubu) a to s hlasem poradním. Mohou tedy vyjadřovat názory k projednávaným otázkám, ale nehlasují. Dovodit lze, že funkcionář se svou nominací předem souhlasí, jakož i to, že zvolenému náleží doklad, kterým je pamětní list s uvedením jeho jména, důvodu ocenění, označení kompetentního klubového orgánu a data volby. Samozřejmostí je o volbě informovat příslušnou členskou základnu. Objektivita celého procesu je zajištěna zejména tím, že posouzení návrhu a volbu provádí rada KČP, ve které čestný pracoval.
V historii KČP byli na úrovni Národní rady zvoleni čestnými předsedy Karel Janda a Milan Richter. Čestným členem Národní rady byl zvolen František Dosoudil, čestným předsedou KR České Budějovice Miloslav Kvídera a čestnou předsedkyní KR Vysočina Blanka Mikšíková. OR KČP Břeclav zvolila svým čestným předsedou Ladislava Strušku a na úrovni Městského klubu Jemnice se této pocty dostalo Zdeňku Rolínkovi.
Vzhledem k absenci centrální evidence nelze vyloučit, že na různých úrovních organizační výstavby KČP byli zvoleni i jiní čestní členové i čestní předsedové příslušných rad. Nicméně se domnívám, že předmětná úprava stanov je postačující a proto jsem názoru, že vydání pravidel k jejich provedení se jeví nadbytečným. Naopak, potřebným a to nejenom v této oblasti, je důsledné vedení evidence NR KČP.
Pro případ, že by se většinový názor přikláněl k vydání podrobných pravidel, pak jejich možný návrh předkládám v příloze č. 1.
x x x
I když problematiku kolektivních čestných názvů (dál jen "ČN") žádný dokument KČP neupravuje, z přílohy č. 2 je zřejmé, že se jedná o institut v praxi často užívaný. ČN klubů a rad jsou nejčastěji tvořeny jmény významných osobností českých a československých dějin (např. Jan Žižka z Trocnova), s důrazem na hrdiny domácího i zahraničního národně osvobozeneckého boje a boje proti fašismu (např. Ludvík Svoboda, Edvard Beneš, Václav Eller), či ochránce našich státních hranic (např. Rudouš Kočí, Adam Ruso, František Šádek, Jiří Vrzal). Navržené jméno může být i projevem vděčnosti za celoživotní veřejnou angažovanost, pokrokové postoje a příkladnou práci v KČP (např. Karel Hartl, Václav Soukup), přičemž některá jména by bylo možné současně zařadit i do více skupin. Čestný název může obsahovat i název historicky významného místa, nebo se vázat k události s přímým vztahem k městu či regionu, ve kterém klub působí.
Zejména u sekcí ochránců hranic se ČN vztahují k ochraně státních hranic, bdělosti, plnění přísahy a pod., což je zřejmé např. i u KČP Praha "Věrni zůstaneme", který si ponechal ČN z doby, kdy byl sekcí při PR KČP.
Nositeli stávajících ČN jsou místní, městské, okresní, krajské i oblastní kluby. Početně však převládají názvy udělené radám různých stupňů organizační výstavby. Je otázkou, zda při předkládání, projednávání a schvalování návrhů (pokud takový postup byl dodržen) byla dostatečně zohledněna skutečnost, že v okresní až krajské radě je zapojeno od 3 do 15 členů, kdežto součástí klubu je vedle rady i několik desítek členů, tedy podstatná část členské základny na tom kterém stupni výstavby KČP. Osobně se domnívám, že ČN, zvláště spočívá-li ve jménu osobnosti, nelze chápat pouze jako ocenění několika, byť aktivních funkcionářů, ale vedle projevu vděčnosti uvedené osobnosti za její celoživotní veřejnou angažovanost, pokrokové postoje, popřípadě zásluhy o KČP, především však jako ocenění dosavadní práce a podnět k následování současnými a budoucími členy oceněného kolektivu. Proto význam ČN nelze spatřovat pouze v rozšíření názvu, ale především v závazku k systematické práci uvnitř i vně klubu.
Pochopitelně, že ve vztahu k uvedené problematice vyvstává více otázek. Jednou z nich je, zda o všech stávajících ČN rozhodla Národní rada. Nejedná se o požadavek samoúčelný, neboť právě tento orgán může nejlépe posoudit soulad ČN s programovými cíli klubu, ale i naplňování právních a dalších požadavků, jako je např. souhlas příbuzných, pozůstalých a jiných osob, jejichž práva a právem chráněné zájmy by udělením čestného názvu mohly být dotčeny. Samozřejmostí by mělo být i to, že ČN není urážlivý, diskriminační, vulgární a není tvořen jménem osoby, proti které je vedeno trestní řízení... I proto by NR měla rozhodovat na základě řádně odůvodněného a doloženého návrhu, jehož součástí by mělo být i stanovisko příslušné KR KČP.
Vzhledem k tomu, že předmětná problematika dosud není závazně upravena, v příloze č. 3 předkládám k diskusi, k doplnění, popř. ke schválení "PRAVIDLA pro postup orgánů KČP při udělování čestných názvů klubům a radám všech stupňů".
V Praze 8. ledna 2026
Autor: Ivan Keller
KČP "Věrni zůstaneme"
Vysvětlivky redakce:
Všechny tři přílohy uváděné v článku přítele Ivana Kellera byly zaslány členské základně skrze orgány VNR, NR a KR KČP. Můžete se zapojit do jejich připomínkování. Na příštím, 43. VNR v únoru 2026 by se mohlo vyřešit jak problematiku dotáhnou do zdárného konce ta, aby je mohla Národní rada KČP posoudit a schválit na plénu v březnu 2026. (red)