Veřejné protestní „vítání poutníků smíření“
V sobotu 31. května byla také letos v rámci desátého konání festivalu "Meeting Brno" vypravena tzv. Pouť smíření", jejíž první ročník se datuje rokem 2015.
Pouť se tedy konala již pojedenácté a stalo se tradicí, že každý její ročník jsou její účastníci v závěru cesty před Mendlovým náměstím vítáni skupinou vlasteneckých organizací z Brna a okolí, v čele s Klubem českého pohraničí. Se zástavami klubů KČP, českými vlajkami a také vlajkou moravskou a s tabulemi textů jsou poutníci vystaveni poznání, že jejich akce není všeobecně vítána! Aby bylo naše vystoupení správně pochopeno, hrál letos průchozím do kroku husitský chorál "Ktož jsú boží bojovníci" spolu s pískotem a voláním "styďte se!".
Za tímto stručným záznamem letošního vystoupení téměř čtyřicítky vlastenců proti zhruba sto padesáti poutníkům je však na místě připomenout, co je důvodem tohoto odmítavého vystoupení? Pouť je bezesporu nejvýraznějším projevem manipulace s veřejnostným míněním,je nástrojem přepisování historie, zejména hromadného vyvedení Němců z Brna v květnu 1945. Pod pláštěm kulturního festivalu je tato událost líčena a nazývána "brněnským pochodem smrti", kdy jsou nepamětnickým generacím líčeny drastické útrapy s tisíci mrtvých a hromadnými hroby jen na trase dvoudenního pěšího pochodu do Pohořelic. Událost je podsouvána jako "bezdůvodné" příkoří a vůbec zločin Čechů proti zcela nevinnému a bezbrannému německému obyvatelstvu Brna sotva měsíc po osvobození (od koho asi ???). Nedá přitom ani mnoho práce zjistit, že toto líčení je smyšlenou pohádkou.
Základem festivalu je údajně Historická paměť– která však začíná teprve 30. května 1945, bez jakékoli reflexe na předcházející před a válečné období. Prvotní fikci "pochodu smrti z Brna do Pohořelic" přitom založil teprve v roce 1947 v Londýně předválečný poslanec parlamentu ČSR za NSDAP Wenzel Jaksch, který sám účastníkem události nebyl a jehož tvrzení odmítlo vyšetřování komise OSN!
Jestliže je přitom navíc festival Meeting Brno svými organizátory deklarován jako "respektovaná platforma pro českoněmecký dialog, za což byl na začátku letošního roku oceněn Zlatou medailí za zásluhy Sudetoněmeckým krajanským sdružením" je zcela zřejmé, jakým zájmům festival včetně pouti ve skutečnosti slouží. A proto za slovy
prezidenta dr. E. Beneše z projevu na sjezdu Svazu osvobozených politických vězňů v Praze 14. prosince 1945"… Žádný z vás nezadal k útoku jejich té nejmenší příčiny. Žádný z vás neměl té nejmenší viny, stejně jako ji neměl váš tradičně demokratický národ. Všichni jste věděli, že ani naše vláda neměla viny na tomto politickém zločinu ze září roku 1938 sousedního početně velkého národa…
Ale nejen to. Přijde brzo chvíle, kdy tito viníci se budou před sebou samými a před světem očisťovat z toho, co v těchto letech napáchali. A budou tomu sami věřit, až tyto své nové lži budou přednášet.
Říkal jsem vám při jiných příležitostech, že máte všechno zaznamenat a povědět, co jste zažili ve svých vězeních a koncentračních táborech. Ne snad jen proto, abyste vyložili nám všem svá utrpení, ale proto, abyste se znovu mohli bránit, až oni začnou s touto kampaní. Neboť na válku z let 1938 – 1945 se nesmí nikdy zapomenout. A že začnou, o tom buďte přesvědčeni…" máme my i dnes plné právo a ba i povinnost proti pořádání "Pouti smíření" veřejně protestovat!
Václav Fišer,
Člen MěV KSČM
Předseda MěR KČP