Uctění památky obětí holocaustu v duchovním centru českého národa
Čest Rudé armádě v čele s maršálem Koněvem, velitelem 1. ukrajinského frontu!
Stalo se již tradicí a příjemnou povinností, že každoročně v našem husitském městě, jež je duchovně-ideovým centrem českého národa, uctíváme vítězství nad fašismem. Proto jsme se v úterý 27. ledna 2026 znovu sešli uctít památku padlých vojáků Rudé armády, a to při příležitosti již 81. výročí osvobození německého nacistického vyhlazovacího tábora Osvětim (německy Auschwitz), jenž se nacházel na polském území. Nebýt hrdinství Rudé armády v čele s velitelem 1. ukrajinského frontu maršálem SSSR I. S. Koněvem, nebyli by nikým osvobozeni a zachráněni mnozí vězňové v jednom z nejstrašnějších nacistických vyhlazovacích táborů - Osvětimi.
Klub českého pohraničí, Český svaz bojovníků za svobodu, Československé mírové fórum, Strážci míru KČP, spolek MY, LIDÉ a další spřátelené mírové a vlastenecké síly jsou připraveny i v dnešních nelehkých časech bojovat za historickou pravdu a připomínat s úctou a novou nadějí nehynoucí vděčnost českého lidu Sovětskému svazu a Rudé armádě. A to navzdory mnohému, co se událo později a co se děje dnes.
Dnešní Evropská unie v čele s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen vnímá dějiny účelově a selektivně. Ursula von der Leyen při svém proslovu v Evropském parlamentu toto výročí sice zmínila v prohlášení, avšak ani jedním jediným slůvkem se v něm nezmínila o Rudé armádě. A já se tedy ptám: "To se snad Osvětim osvobodila sama??? To se snad Hitler porazil sám???" Vždyť i slavný americký spisovatel William Styron ve svém bestselleru Sophiina volba jasně píše, kdo osvobodil vězně z "továrny na smrt"...
My, táborští a jihočeští vlastenci, v našem jihočeském husitském městě na hrdinství vojáků SSSR a na památku obětí německého nacismu a fašismu nezapomínáme. Naopak ji připomínáme v celé šíři a komplexnosti. A hlavně v Pravdě!
Náš pietní průvod tvořila 4 místa, jež jsou v husitském Táboře spjata právě s historií druhé světové války.
Začali jsme uctěním památky Rudoarmějce u sousoší Vojna a mír na táborském náměstí T.G. Masaryka. Zde byl náš průvod narušen nevhodným a vulgárním vykřikováním jednoho občana (zřejmě polsko-ukrajinského původu), ale naši lidé mu dali jasně najevo, že o jeho plivání na hrdiny Rudé armády nestojí.
Poté jsme se přesunuli na místo bývalého táborského židovského hřbitova, jenž se nacházel na místě dnešního Píseckého rozcestí. Tento hřbitov byl zničen německými nacisty roku 1941. Zde jsme symbolicky položili k pomníku se židovskou hvězdou žlutý květ s pietním kamínkem.
Odtud jsme se přesunuli na poslední dvě zastávky naší trasy, kterými se stala dvě místa v areálu táborského popraviště. U Lidické růže a pylonu symbolizujícího rozbití Československa krásně pohovořil pan Ing. Břetislav Koláček, táborský vlastenec a nadšený amatérský historik. Pověděl nám o příběhu paní Dr. Anny Hákové (lékařka, matka pětiletého syna), jež byla nacisty krutě a bezcitně popravena i navzdory svému těhotenství. Iniciativa Táborští vlastenci a Klub českého pohraničí Táborsko, Dr. E. Beneše, budou společně iniciovat, aby jedna z nových táborských ulic v nově vybudované městské čtvrti Dvorce nesla právě jméno odkazující vzpomínkou na paní doktorku Hákovou - ulice Dr. Anny Hákové.
V cíli naší cesty, při samém závěru naší pietní procházky táborským popravištěm, jsme položili květinu přímo na místo, kde se za války popravovalo. Zde jsme se společně vyfotografovali a poděkovali přítomným za účast na této pietě. Je smutné, že média a vzdělávací instituce dnes říkají jen půl pravdy. Sice připomínají toto datum, ale už nepřiznávají, že to byla právě vojska 1. ukrajinského frontu Rudé armády v čele s maršálem Koněvem, kdo zlomil nacistické bestii vaz a kdo zachránil svět před vyhlazením nejen Židů, ale také Slovanů.
A je nanejvýš tristní, že v dějinách zakázali propagaci idejí komunismu nejen fašisté, ale nedávno i předchozí vláda Petra Fialy. Očekáváme, že současná vláda (jež si říká "vlastenecká") si udělá pořádek v tom, které zrůdné ideologie zapříčinily fašismus a holocaust, a které vznešené myšlenky ho naopak porazily. Byli to právě převážně komunisté, kdo zachránili (a za cenu mnoha vlastních obětí vybojovali) světu MÍR.
Závěrem bych chtěl poděkovat jihočeským členům Klubu českého pohraničí Táborsko, Dr. Edvarda Beneše a generálporučíka Ing. Františka Šádka České Budějovice, dále pak členům OV KSČM Tábor a OV KSČM Jindřichův Hradec a v neposlední řadě i místním táborským vlastencům a našim milým sympatizantům z Bechyně a Písecka. Mimořádný dík patří příteli Ivanu Fabiánovi z České strany národně sociální a Českého svazu bojovníků za svobodu. Zvláštní dík členům Sekce strážců míru KČP Světlaně Šatné a Pavlu Sloukovi za zhotovení květinového aranžmá a za přípravu a úklid pietních míst.
Osobní dík Anně Prchlíkové, Dušanu Sigmundovi a Františku Ferenčíkovi za morální a ideovou podporu.
Věříme, že si lidé vzpomenou též 2. února na vítězství protifašistických sil u Stalingradu. A zvláště pak ve dnech májových...
Historia magistra vitae!
V Táboře 27. 1. 2026
Autor: Mgr. Marek ADAM
Sekce strážců míru
Klub českého pohraničí Táborsko, Dr. Edvarda Beneše
Československé mírové fórum
Foto: Bc. Pavel Slouka a Světlana Šatná
Klub českého pohraničí Táborsko, Dr. Edvarda Beneše