Protestní akce v Brně
Vážení přátelé, vlastenci České republiky.
dovolte mi, abych Vás jménem Klubu českého pohraničí, přivítal na protestním shromáždění proti plánovanému sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SDL) v Brně v příštím roce. Přímo na letošním sjezdu v Řezně jej do Brna pozval představitel občanské iniciativy Meeting Brno, každoročně organizující tzv. Pouť smíření, proti které také v době jejího příchodu do Brna protestujeme.
Naším cílem je realizovat pokračující protesty na co nejširší společenské základně demokratických vlasteneckých sil. Součástí dnešního prvního protestu je samozřejmě také připomenutí Mnichovské zrady a uloupení československého pohraničí Německem. Poukazujeme přitom na rozhodující podíl německé menšiny na rozbití Československa a uloupení pohraničí Německem v roce 1938 a na okolnosti odsunu většiny Němců z území Československa po II. Světové válce. Činnost Sudetoněmeckého krajanského sdružení, soustavně zpochybňujícího poválečné uspořádání ve stření Evropě a zejména v České republice a neustále se domáhajícího nápravy domnělých křivd na Němcích ze strany České republiky je zde v přímé souvislosti.
Dovolte mi k tomu připomenout slova prezidenta dr. E. Beneše z projevu na sjezdu Svazu osvobozených politických vězňů v Praze 14. prosince 1945:
"… Žádný z vás nezadal k útoku jejich té nejmenší příčiny. Žádný z vás neměl té nejmenší viny, stejně jako ji neměl váš tradičně demokratický národ. Všichni jste věděli, že ani naše vláda neměla viny na tomto politickém zločinu ze září roku 1938 sousedního početně velkého národa…
Ale nejen to. Přijde brzo chvíle, kdy tito viníci se budou před sebou samými a před světem očisťovat z toho, co v těchto letech napáchali. A budou tomu sami věřit, až tyto své nové lži budou přednášet.
Říkal jsem vám při jiných příležitostech, že máte všechno zaznamenat a povědět, co jste zažili ve svých vězeních a koncentračních táborech. Ne snad jen proto, abyste vyložili nám všem svá utrpení, ale proto, abyste se znovu mohli bránit, až oni začnou s touto kampaní. Neboť na válku z let 1938 – 1945 se nesmí nikdy zapomenout. A že začnou, o tom buďte přesvědčeni…"
A oni opravdu začali. Hned po listopadovém převratu v roce 1990 zdánlivě "neškodně" ostudnou omluvou Václava Havla Němcům za údajně zločinné vyhnání, provedené ovšem ze společného rozhodnutí vítězných mocností II. světové války. Dalším významným krokem bylo podepsání Česko-německé deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji v roce 1997 a bylo již naprosto zřejmé, že jde o aktivní zpochybňování základního rámce mezinárodního práva na poli vztahů mezi Českou republikou a Německem. Nešlo a nejde již jen o dříve opakované zpochybňování platnosti dekretů prezidenta Beneše ze strany SDL, ale i o zpochybňování právní suverenity České republiky v jejích poválečných hranicích!
Souhlas s tím přitom vyjadřují svou osobní účastí na sjezdech SDL dokonce představitelé českých vlád jako namátkou třeba v roce 2017 místopředseda vlády Bělobrádek a v roce 2013 dokonce předseda vlády Nečas! Pověstné jsou účasti ministra Herrmana a třeba letos byl účastníkem ministr Bek. Korunu ovšem nasadil této proněmecké páté koloně prezident Petr Pavel, když v roce 2023 v Bavorsku servilně osobně poděkoval Berndtu Posseltovi za zlepšení německo-českých vztahů…
Proto my, občané České republiky mámei dnes plné právo veřejně protestovat nejen proti poutím smíření a lživému přepisování historie, ale přímo povinnost proti takovým nehoráznostem jako je pořádání sjezdů tzv. sudeťáků" přímo v České republice!
Dejme si však při hájení českých národních zájmů sami pozor na to, abychom neztratili schopnost kritické sebereflexe, jestliže ji zcela oprávněně žádáme jako principiální východisko pro budování vztahů po druhé straně.
Nenechme také v rámci vlasteneckého zápalu ujít své pozornosti jevy, které mohou být naší vlasti nakonec stejně nebezpečné jako německý nacionalismus a revanšismus. Nenechme si například vnutit legendu o historických příkořích Čechů vůči Moravanům. Dost na tom, že jsme nedokázali zabránit geografickému rozdělení Československa. Poučme se a svorně nedovolme pokračování destrukce české státnosti! I to je smyslem tohoto dnešního shromáždění.
Buďme svorní!
Stop sjezdu sudetů v Brně
Protestní shromáždění vlastenců
proti zostuzení Brna sjezdem sudetoněmeckého landsmanschaftu v roce 2026 v
jihomoravské metropoli uspořádala v sobotu (25. 10.) Národní rada Klubu
českého pohraničí u sochy prezidenta republiky Eduarda Beneše před Právnickou
fakultou MU. Právě Právnická fakulta byla za války sídlo gestapa. Její
zaměstnanci si hnojili pěstební zahrádky před touto budovou popelem zbylým v
krematoriu po popravených českých vlastencích.
Promovaný historik Jiří
Jaroš Nickelli jako oběť sudetských zločinů v hlavní proslovu
odpověděl a vyvrátil dle svých slov blábol komentátora pana Nováčka v Právu z
21. července 2025: Není pravda, že Postupimská konference "brala na
vědomí" odsun Němců z Polska, ČSR a Maďarska. Naopak konference
stanovila legální odsun Němců jako jeden z požadavků na poválečné uspořádání
východní Evropy, aby Německo už nikdy nemohlo ohrožovat své sousedy nebo
světový mír. K datu postupimské dohody ještě neexistovaly revanšistické spolky
odsunutých Němců, ale když se později vytvořily, nalezli do nich henleinovští a
nacističtí funkcionáři, zejména do Witikobundu. Již v roce 1943 vytvořili
Britové meziresortní komisi pro otázky německých menšin mimo území říše. Plán
byl odsunout totálně všechny Němce také z pohraničí tzv. Sudet Československa.
Britové už v roce 1943 naplánovali odsun Němců od nás.
Jmenovitý otec odsunu nebyl
Čechoslovák E. Beneš, ale Brit John David Mabbott, profesor Bailiovy koleje
Oxfordu. 8. března 1944 byla v britské
sněmovně rozprava o odsunu, aby se zabránilo existenci německých menšin v
jiných státech jako ohnisek neklidu. Dnes neklid organizují právě skupiny
odsunutých Němců. Britští poslanci upozornili, že Německo samo vytvořilo
situaci, že německé menšiny musí přijmout rozhodnutí mezi vystěhováním a
masakrem.
Američané hodnotili tzv. Sudetoněmce
jako předvoj nacistické infiltrace. US rozvědka zjistila, že v Sudetech byla
sestřelena americká letadla. Letce, kteří nouzově přistáli, Sudetoněmci utýrali
k smrti. Obyvatelstvo přihlíželo a povzbuzovalo Hitlerjugend a německé četníky
k mučení Američanů. Americký požadavek byl - německé elementy musí být z území
odstraněny a potrestány. Němci při odsunu v Brně i jinde v ČSR hrozili např.
"my se vrátíme a budeme dláždit ulice českými lebkami."
Prezident Beneš informoval 10. ledna
1944 svoji vládu, také USA, Brity a Francouze, že J. V. Stalin souhlasí s
odsunem Němců z ČSR. Divokému odsunu předcházel divoký útěk Němců z Polska a v
dubnu 1945 i z Protektorátu, již před divokými odsuny. Jsou dochovány
fotografie útěku v Moravském zemském muzeu v Brně. Poté následoval tzv. řízený
útěk, pro který Němci na Moravě postavili dva provizorní tábory - Rájec nad
Svitavou a Pohořelice - oba tábory měly zdravotně závadnou pitnou vodu, v obou
propukla epidemie tyfu např. z latrín postavených blízko zdrojů vody.
Němci nikdy neutvořili na českém
území souvislé osídlení ani v pohraničí, ani ve vnitrozemí. Byli pozváni jako
specialisté horníci a osídlenci církevních statků (Biskup Bruno ze
Schaumburgu). Bylo to pouhé "ostrovní osídlení"
(Inselssiedlung) bez blízkých kontaktů s českou většinou. Další zahlcení
pohraničí za císaře Franze Josefa der Erste nezpůsobili Češi, ale němečtí
kapitalisté, kteří potřebovali lidi pro své továrny. Češi byli vyháněni už
tenkrát. Proč naši akademici o tom mlčí? Zacpaly jim ústa německé a rakouské
granty? Anebo j to ještě jinak - tázal se historik Jaroš Nickelli.
Na protestním shromáždění zástupců
vlasteneckých organizací v Brně Jaroš Nickelli vyhlásil Deklaraci proti
chystanému sjezdu Sudetoněmců v Brně. Uvádí se v ní mj.: Žádáme Magistrát
města Brna, aby zastavil veškeré kroky k uspořádání sjezdu tzv. Sudetoněmců,
nazývaných též landsmany a některými politiky nepravdivě "našimi
krajany." Tito příslušníci tzv. Landsmanschaftů se nikdy neomluvili našim
poškozeným za utrpení, vraždy a loupeže spáchané ordnery a freikorpsy na
Čechoslovácích z pohraničí ČSR v letech 1938 - 1945. Nikdy neuznali bestiální
vyhnání 350 000 Čechoslováků z pohraničí ČSR před a po mnichovské zradě a dále
z vnitrozemí Drahanské vrchoviny, Svitavska, Jihlavska, Neveklovska, Sedlčanska
a Berounska v letech 1940 -1944. Tudíž nemají ani státoprávní, ani morální
právo sjiždět se v zemi, kterou ničili a okupovali v rámci "Třetí
říše" v letech ohrožení ČSR od 30. října 1938 do října 1945, jak to
stanovil prezident ČSR Edvard Beneš ve vyhlášení válečného stavu s Německem a
Maďarskem.
Činnost landsmanschaftů je v rozporu
jak s konstatováním Norimberského soudu o zločinné úloze tzv. Sudetoněmců na
rozvácení a zničení ČSR, tak s právním pořádkem ČSR a jejího nástupníka ČR.
Jeho nedílnou součástí jsou dekrety prezidenta republiky, které landsmani
nezákonně vytrvale napadají. Na území ČR nelze tuto protiústavní a mezinárodně
protiprávní činnost trpět. Žádáme parlament a vládu ČR, aby k tomu zaujali
příslušné kroky - praví se v deklaraci vlasteneckých organizací.
Předseda jihomoravské Krajské rady
Klubu českého pohraničí Miroslav Vlašín podtrhl, že chystaný sjezd
Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně, byť vydávaný za gesto smíření, je
ve skutečnosti výzva historické pravdě, vůči odkazu těch, kteří v boji za naši
svobodu byli zabiti, vůči státnickému dílu prezidenta E. Beneše, kterého zde s
úctou vzpomínáme. »Nejsme proti smíření, to ale nesmí být založeno na
zapomenutí a popření historických faktů. Nesmí být výsledek jednostranného
gesta, které přehluší bolest a oběti českého národa.« Vlašín vyzval všechny
vlastenecké síly, občany, spolky, instituce ke společnému postoji za pravdivý
výklad naší historie, za naše hrdiny, naši státnost. Abychom dali najevo, ze ČR
si svoji pamětˇ vzít nenechá!Předseda Městské rady KČP v Brně Václav Fišer popsal
jak činnost Sudetoněmeckého krajanského sdružení soustavně zpochybňuje
poválečné uspořádání ve stření Evropě, zejména v ČR a neustále se domáhá
nápravy domnělých křivd na Němcích ze strany ČR. Dále připomenul slova
prezidenta Beneše z projevu na sjezdu Svazu osvobozených politických vězňů v
Praze 14. prosince 1945: "… Žádný z vás nezadal k útoku jejich té
nejmenší příčiny. Žádný z vás neměl té nejmenší viny, stejně jako ji neměl váš
tradičně demokratický národ. Všichni jste věděli, že ani naše vláda neměla viny
na tomto politickém zločinu ze září roku 1938 sousedního početně velkého
národa… Ale nejen to. Přijde brzo chvíle, kdy tito viníci se budou před
sebou samými a před světem očisťovat z toho, co v těchto letech napáchali. A
budou tomu sami věřit, až tyto své nové lži budou přednášet. Říkal jsem
vám při jiných příležitostech, že máte všechno zaznamenat a povědět, co jste
zažili ve svých vězeních a koncentračních táborech. Ne snad jen proto, abyste
vyložili nám všem svá utrpení, ale proto, abyste se znovu mohli bránit, až oni
začnou s touto kampaní. Neboť na válku z let 1938 – 1945 se nesmí nikdy
zapomenout. A že začnou, o tom buďte přesvědčeni…" A oni opravdu
začali. Hned po listopadovém převratu v roce 1990 zdánlivě "neškodně"
ostudnou omluvou Václava Havla Němcům za údajně zločinné vyhnání, provedené
ovšem ze společného rozhodnutí vítězných mocností II. světové války.
Dalším významným krokem bylo podepsání Česko-německé deklarace o vzájemných
vztazích a jejich budoucím rozvoji v roce 1997 a bylo již naprosto zřejmé,
že jde o aktivní zpochybňování základního rámce mezinárodního práva na poli
vztahů mezi ČR a Německem. Nešlo a nejde již jen o dříve opakované
zpochybňování platnosti dekretů prezidenta Beneše ze strany SDL, ale i o zpochybňování
právní suverenity České republiky v jejích poválečných
hranicích! Souhlas s tím přitom vyjadřují svou osobní účastí na
sjezdech SDL dokonce představitelé českých vlád jako namátkou třeba
v roce 2017 místopředseda vlády Bělobrádek a v roce 2013 dokonce
předseda vlády Nečas! Pověstné jsou účasti ministra Herrmana a třeba letos byl
účastníkem ministr Bek. Korunu ovšem nasadil této proněmecké páté koloně
prezident Petr Pavel, když v roce 2023 v Bavorsku servilně osobně poděkoval
Berndu Posseltovi za zlepšení německo-českých vztahů.
Proto my, občané České republiky
máme i dnes plné právo veřejně protestovat nejen proti poutím smíření a lživému
přepisování historie, ale přímo povinnost proti takovým nehoráznostem
jako je pořádání sjezdů tzv. sudeťáků přímo v ČR! - uzavřel Václav Fišer.
Předseda brněnských komunistů Martin
Říha připomněl dobu, kdy byl městský zastupitel: Za vlády primátora Petra
Vokřála (předtím byl ředitelem firmy A.S.A. ve Vídni) přijala brněnská
samospráva tzv. deklaraci smíření, kterou adresovala vysídleným brněnským
Němcům. Na pořádání prního ročníku akce Meeting Brno přijel i Bernd Posselt.
Mnohým lidem přitom tekly slzy z očí. Primátor Vokřál pak přijal nejvyšší
německé vyznamenání. Víme, komu za to vděčíme! Současné útoky na osobnost
Eduada Beneše slouží k tomu, aby byly dekrety tohoto prezidenta republiky
vyňaty z českého právního řádu. Tomu musíme zabránit - zdůraznil Říha.
Před pomníkem E. Beneše převzal za
dlouhodobou vlasteneckou práci Rudolf Pikola Vlastenecký řád Klubu
českého pohraničí. Na závěr protestního shromáždění zazněly verše básnířky a
předsedkyně brněnského pobočného spolku Výboru národní kultury Marie Veselé,
husitský chorál a hymna ČR.
(vž)
FOTO - Václav ŽALUD
