Projev zástupce politické strany Národní demokracie

Projev zástupce politické strany Národní demokracie Nebudeme mlčet ke sjezdu sudeťáků v ČR

Jak vstoupilo zde ve veřejnou známost, jedna neznámá brněnská organizace pod názvem Meeting Brno pozvala na příští rok do Brna Sudetoněmecké krajanské sdružení (SDL), aby si zde na naší republice uspořádali sjezd potomků sudetských krajánků, kteří byli vysídleni po 2. světové válce z Československa. A hned musím dodat, že vysídleni po právu, a to v souladu s dohodou vítězných velmoci, které ve 2. světové válce rozšlapaly sny Němců po světovládě, kdy na tyto jejich sny měla některá etnika doplatit svým vyhubením. A sudeťácké vzpomínání na to, jak málo tenkrát chybělo, aby osídlení slovanských Čechů zde ve střední Evropě skončilo, jim má být tentokráte umožněno přímo s lůně země, kterou tenkrát měli v plánu, jak se dnes moderně říká, etnicky vyčistit.

Žádný český vlastenec by neměl zůstat netečný k těmto zrádcovským aktivitám některých Čechů a měl by se postavit proti tomuto mítinku sudeťáků v Brně s plnou energií, protože sudeťácké požadavky se nemohou stát tématem, o kterém by měla být naše země ochotna diskutovat a nebo se jim dokonce podřizovat.

Nelze připustit, jako v té pohádce o Jezinkách a Budulínkovi, aby se sudeťákům podařilo vsunout zde do našich českých dveří ten prstík, protože by to dopadlo přesně jako v té pohádce o Jezinkách. Asi každý chápe, že by nezůstalo jen u toho jednoho prstíku, a je jasné, že jak jednou tento proces ústupků potomkům sudetských Němců začne, důsledky pak budou katastrofální.

Celá tato současná peripetie lísání se k našim dřívějším německým spoluobčanům a podbízení se jim začala tím, že byli Václav Havel a jeho pobratimové ochotni brát od těchto našich sudetských krajánků peníze na svoji tzv. disidentskou činnost. Ale pokud se tak stalo, pak to není náš "dluh" a nelze odtud vyvozovat na straně Sudeťáků žádná očekávání, ať si to s Havlem srovnají sami, třeba někde v pekle.

Jako můj příspěvek k tématu na tomto shromáždění chci vzpomenout jednu moji cestu vlakem před cca 4 roky, kdy jsem se potkal a komunikoval ve vlakovém kupé s jednou příslušnicí sudetské německé menšiny, která tu v tehdejším Československu prožila předválečnou dobu a válku. Moje dojmy, které jsem získal touto, řekl bych, ne nepřátelskou komunikací s touto příslušnicí německé menšiny u nás, o ty bych se tu rád s vámi podělil.

Je zajisté vrcholně zajímavé, slyšet názor jednoho příslušníka z té německé minority, která se v období předmnichovském ve velké většině proti našemu národu postavila, jakým způsobem to oni sudeťáci dnes vnímají, co se stalo v českém pohraničí před a za 2. světové války. Ta nejzajímavější otázka na celém tomto tématu je samozřejmě, zdali sudeťáci přiznávají nějakou tu svoji vinu za rozdmýchání 2. světové války a za oběti, které tato válka po sobě zanechala.

Názor nás Čechů na období před a v době 2. světové války je jednoznačný, sudeťáci se dopustili zrady proti zemi a národu, který je v dobré víře kdysi za českých králů pozval na své území, a oni se přidali na stranu těch, co náš národ chtěli ze středoevropského prostoru nejen vyhnat, ale oni nás chtěli zde vyhubit. Je znám ten třetinový vzorec, který měl být uplatněn na český národ po vítězství Wehrmachtu na východní frontě: třetinu poněmčit, třetinu vyhubit a třetinu vystěhovat.

Ten náš vzájemný rozhovor začal tím, že jsem se dal do řeči s jedním cestujícím ve vlakovém kupé, kdy jsem zmínil, že pocházím z regionu Moravská Třebová, a že jsem se v tomto městě narodil a teď že tam bydlí můj syn, kterého jedu navštívit. Vzpomněl jsem při rozhovoru na to, že v Moravské Třebové žili moji předkové a zažili tu velké trauma, když je odtud v roce 1938 po podpisu Mnichovské smlouvy hnali sudetští Němci kameny a střelbou pistolemi do vzduchu. Ve chvíli, kdy jsem pak vyřknul slovo "Skopčáci", tak se ozvala u okna sedící taková vetchá stařenka, mohlo jí být tak 90 let, a jak se ukázalo, byla to Němka z bývalých Sudet někde ze Slezska, a tak nějak jsme spolu začali komunikovat.

Ta dáma při našem hovoru několikrát opakovala, že si to nikdo z nás nedovede představit, co ti jejich kluci zkusili u Stalingradu a kolik jich tam prý zůstalo. Ona jednoznačně při našem hovoru prohlásila, že všechny jejich kluky prý oblékli do SS uniforem a všechny že je poslali ke Stalingradu, a že se jich odtud spousta nevrátilo.

Ta německá dáma v podstatě při hovoru vyjádřila názor, že oni jako Němci přece trpěli za války stejně jako my, a že na tom byli ještě hůře než my, protože ti jejich kluci museli jít bojovat v SS uniformě ke Stalingradu. S tímto argumentem se dá souhlasit jen do té míry, než začne člověk domýšlet, co by se s námi Čechy stalo, kdyby tenkrát Rudá armáda ten boj u Stalingradu nevyhrála.

To, s jakou samozřejmostí ta dotyčná stařenka přiznala, že ti jejich kluci bojovali u Stalingradu na Hitlerově straně, to v člověku nebudí dobrý dojem. Normálně by se za to člověk v ČR žijící měl stydět, že jeho příbuzní a známí bojovali v SS divizích u Stalingradu, a ta babička to přiznala bez jakéhokoliv uzardění. Napadá mě otázka, směřujeme snad již k době, kdy budou lidé zde pyšní na to, že jejich předci bojovali v SS divizích za druhé světové války na východní frontě?

Z toho našeho hovoru se tou německou stařenkou jsem si udělal jeden závěr, a to, že si ti sudetští Němci ve své komunitě vytvořili takovou tu svoji hezkou pohádku, že oni byli také vlastně obětí Hitlerovy války stejně jako my, a že pak byli ještě potrestáni podruhé, a to, když jsme je - nevinné oběti války vyhnali z jejich domoviny. Pro sudetské ucho se tato story jistě hezky poslouchá, ale z našeho pohledu to má jednu vadu, není v tom ani trošku sebereflexe za to, že oni byli ti, kteří otevřeli ta stavidla ke Druhé světové válce. A proto můj názor je, že se nikdy se sudeťáky nemůžeme ujednotit na tématu vystěhování sudetských Němců z naší republiky, oni totiž nemají v sobě ani kousek pocitu viny, že stáli z velké většiny na straně fašistického zla, a za této situace nemůže přece dojít k žádnému narovnání vztahů a usmíření apod.

Autor: Ing. Miroslav Kelnar Národní demokracie kontaktní osoba ND pro Prahu a střední Čechy