Bezpečnost není otázkou kalibrů, ale důvěry

V posledních letech se slovo "bezpečnost" stalo mantrou. Politici s vážnými tvářemi oznamují nové nákupy zbraní, zatímco veřejnosti tvrdí, že jen další tanky, drony a rozpočtové miliardy nás ochrání před chaosem světa. Ale skutečně nám přibývá bezpečí – nebo jen výnosů ve zbrojařském sektoru?

Pokud by zbrojení automaticky vedlo k míru, museli bychom za jeho garanty považovat i některé z nejtemnějších postav historie. Realita je však jiná: zbraně neřeší příčiny konfliktů. Ty se ukrývají v rozkladu důvěry, ve frustraci občanů a ve ztrátě sounáležitosti.

Skutečná bezpečnost vzniká tam, kde funguje důvěra ve vládu, spravedlnost a kde lidé necítí potřebu bojovat – protože mají co chránit. Zdravé školství, dostupné bydlení, péče o staré i slabé – to jsou zdi, o které se může opřít mír. Ne pancéřové obrněnce.

Možná je čas přestat rozdělovat zbraně a místo toho začít léčit společnost. Nebude to snadné – chce to odvahu. Ne tu, která se měří výškou rozpočtu ministerstva obrany, ale odvahu k sebereflexi, k přiznání chyb a k nové cestě. Takové, kde prioritou je člověk. Ne jeho výzbroj.

Autor textu: František Kovář