STANOVY KLUBU  ČESKÉHO  POHRANIČÍ, zapsaný spolek
(aktualizovaná verze s účinností od 1.1.2014)

Praha

PREAMBULE

 

   Klub českého pohraničí vznikl původně jako občanská iniciativa v severočeském Chomutově. Založili jej tamní vlastenci jako výraz svého odporu a protestu proti narůstající hrozbě germanizace  v důsledku oživování politiky německého revanšismu, jemuž začali otvírat prostor  v českém prostředí i někteří veřejní představitelé.

   Protože k základní myšlence prvního programového prohlášení, že jen české pohraničí bude naše, se hlásili vlastenci i z dalších příhraničních měst a obcí, byl v Ústí nad Labem ustaven přípravný výbor k založení Klubu českého pohraničí jako celostátního občanského sdružení, které bylo po vypracování stanov a rámcového programu zaregistrováno 22. července 1992 Ministerstvem vnitra České republiky. Na prvním shromáždění delegátů dne 6. února  1993 byla ustavena Severočeská rada, která přechodně plnila i funkce celorepublikového orgánu legálně ustaveného Klubu českého pohraničí. První Národní rada jako celorepublikový orgán byla zvolena v květnu 1994 na I. národním sněmu, konaném v Ústí nad Labem. Na druhé části II. národního sněmu v Praze v říjnu 1996 byla projednána a schválena novelizace stanov a na III. národním sněmu v květnu 1998 v Praze byl původní rámcový program KČP nahrazen Programovým prohlášením: Kdo jsme, co chceme, proti čemu jsme, jak a s kým o to usilujeme. Na IV. národním sněmu v Hradci Králové v květnu 2000 byla základní myšlenka KČP vyjádřena v ústředním hesle: „Jen zůstane-li naše pohraničí české, zůstane českou i celá naše vlast!“               

    Na VII. národním sněmu v Brně v září 2006 byl schválen program Klubu českého pohraničí. Tento základní programový dokument plně respektuje Ústavu, ústavní zákony a zákony i další obecně platné předpisy právního řádu České republiky.

  Podle ustanovení § 3045 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) se Klub českého pohraničí stal dnem 1. ledna 2014 spolkem ve smyslu § 214 a násl. občanského zákoníku. Je registrován ve spolkovém rejstříku vedeném Městským soudem v Praze.

 

I.
ZÁKLADNÍ  USTANOVENÍ

 

1. Název  spolku: KLUB ČESKÉHO POHRANIČÍ, zapsaný spolek (ve zkratce  KLUB ČESKÉHO POHRANIČÍ, z. s., nebo KČP).

 

2. Klub českého pohraničí, z. s., (dále jen "Klub českého pohraničí" nebo "KČP") je nezávislým, vnitřně strukturovaným demokratickým vlasteneckým spolkem.

 

3. Jako spolek s celostátní působností Klub českého pohraničí rozvíjí všemi svými organizačními články vzdělávací, osvětovou, výchovnou, vydavatelskou, organizátorskou, vlasteneckou a kulturní činnost. Činí tak v souladu s Ústavou České republiky, Listinou základních práv a svobod, ústavními zákony a zákony České republiky, Všeobecnou deklarací lidských práv přijatou III. Valným shromážděním OSN a dalšími dokumenty mezinárodního a českého právního řádu na základě vlastních stanov a programových dokumentů, přijímaných a aktualizovaných nejvyšším orgánem KČP – národním sněmem.

 

4. Klub českého pohraničí sdružuje občany České republiky bez rozdílu pohlaví, věku, národnosti, rasy, politické příslušnosti a náboženského vyznání, kteří se ztotožňují s jeho cíli, sympatizují s ním  a podle vlastního zájmu se zúčastňují jeho akcí a aktivit. Členy Klubu českého pohraničí se mohou stát i občané ostatních členských států Evropské unie, kteří souhlasí s jeho programem i s jeho praktickou činností.

 

5. Základním cílem a hlavním obsahem činnosti Klubu českého pohraničí je chránit a bránit zájmy občanů České republiky, zvláště českého pohraničí, před hrozbou novodobé germanizace a usilovat o zachování suverenity a územní celistvosti České republiky.

Klub českého pohraničí:

  • vyjadřuje a obhajuje svá stanoviska k aktuálním politickým, sociálním, ekonomickým a dalším společenským problémům a otázkám vnitřního i mezinárodního charakteru,
  • důrazně vystupuje proti všem snahám o odnárodňování, zejména mladé generace, a politicky účelovému zkreslování  historie českého národa a státu v dávné i nedávné minulosti, zejména pak problematiky česko-německých vztahů.
  • rozhodně odmítá neoprávněné požadavky revanšistických skupin v Německu a v Rakousku, zejména Sudetoněmeckých krajanských sdružení a dalších společenstev Němců  odsunutých po druhé světové válce z Československa i z dalších zemí, usilujících o revizi výsledků druhé světové války, zrušení dekretů prezidenta ČSR z let 1940-1945, které se ratihabicí staly ústavními zákona nebo zákony československého právního řádu, a odmítajících spravedlivý  poválečný odsun Němců z Československa.
  • navazuje a rozvíjí přátelské vztahy s jinými pokrokovými a demokratickými organizacemi, sdruženími a institucemi v České republice i v zahraničí.

Ve své činnosti:

  • vychází z pokrokových národních, vlasteneckých, demokratických, slovanských a protifašistických tradic českého lidu a evropských národů,
  • hlásí se k dědictví husitského revolučního hnutí a národního obrození, k Masarykovým, Štefánikovým, Benešovým a dalším myšlenkám budování společného státu dvou bratrských národů Čechů a Slováků,
  • čerpá sílu a povzbuzení v činech hrdinů domácího i zahraničního antifašistického národně osvobozeneckého boje, ale i v jednání a činech statečných ochránců našich státních hranic od legendárních Chodů, přes příslušníky Stráže obrany státu, Finanční stráže až po příslušníky pohraničních útvarů SNB a Pohraniční stráže a orgánů ochrany státních hranic Československa,
  • vede občany a zejména mládež České republiky  k posilování národního uvědomění a        národní hrdosti, k pěstování vlasteneckého cítění, celonárodní solidarity, česko-slovenského bratrství  a slovanské vzájemnosti,
  • přispívá k upevňování dobrých vztahů se všemi národy, zejména sousedních států - Slovenska, Polska, Německa, Rakouska - a všech slovanských i dalších evropských zemí na základě vzájemné rovnoprávnosti a vzájemného respektování státní svrchovanosti v souladu se základními lidskými a občanskými právy.

 

6. V zájmu dosažení těmito stanovami vytyčeného poslání a v programu dále konkretizovaných  záměrů a cílů Klub českého pohraničí spolupracuje se všemi, kdo o obdobné cíle usilují a jejich realizaci napomáhají. Společně se spolky vlasteneckého zaměření i dalšími organizacemi, kulturními a vzdělávacími zařízeními, institucemi, politickými stranami a politickými hnutími, obecními, městskými a krajskými zastupitelstvy, úřady i se sdělovacími prostředky  a s významnými osobnostmi veřejného, kulturního a sportovního života i dalších sfér  společenského života usiluje o vytváření  a budování jednoty vlasteneckých sil a proudů.

 

7. Klub českého pohraničí  vydává zpravodaj klubů pohraničí Čech, Moravy a Slezska – Hraničář. Slouží k výměně poznatků a zkušeností z činnosti  územních rad a místních klubů, k informování členů, příznivců i širší občanské veřejnosti o názorech a postojích KČP k aktuálním historickým i současným mezinárodním i vnitřním otázkám a problémům. Na základě povolení Ministerstva kultury jej vydává Národní rada KČP.

 

8. Územními sídly Klubu českého pohraničí jsou ta místa v České republice, v nichž existuje a působí některý z jeho územních orgánů.

 

9. Ústředním sídlem Klubu českého pohraničí je Praha. Adresa Národní rady a  jejího vedení je: Politických vězňů 9, 111 21  Praha 1.

 

II.
ČLENOVÉ A PŘÍZNIVCI, PRÁVA A POVINNOSTI ČLENŮ

 

1.  Členem Klubu českého pohraničí se může stát každý občan České republiky i jiného členského státu Evropské unie, který souhlasí s programem i s praktickou činností KČP. Členství vzniká schválením podané členské přihlášky místně příslušným klubem nebo místně příslušnou územní radou. Jestliže na základě podaných členských přihlášek vzniká nový klub, pak členství vzniká schválením místně příslušnou krajskou radou. Pokud na základě podaných členských přihlášek vzniká nový klub, který místně nepřísluší do působnosti žádné krajské rady, pak členství vzniká schválením vedením Národní rady.

 

2. Příznivcem (stoupencem, sympatizantem) Klubu českého pohraničí se může stát každý občan České republiky i jiného členského státu Evropské unie, který souhlasí s programem i s praktickou činností KČP, zajímá se o jeho činnost, vyjadřuje mu své sympatie, zúčastňuje se jeho aktivit , ale nepodílí se na činnosti žádného z jeho organizačních článků.

 

3. Člen Klubu českého pohraničí má právo účastnit se shromáždění v základním článku i jednání územního orgánu KČP, u něhož je registrován, vyjadřovat na nich i v klubovém tisku  své názory, náměty i kritické připomínky k činnosti KČP, volit a sám být volen za delegáta sněmu i za člena orgánů KČP, podílet se na práci odborných komisí, iniciativních skupin a sekcí budovaných v Klubu českého pohraničí.

 

4. K povinnostem člena  Klubu českého pohraničí  patří seznámit se s jeho programem a stanovami a řídit se jimi. Člen je povinen podle svých sil a schopností se aktivně podílet na činnosti Klubu, účastnit se jeho akcí, morálně jej podporovat, finančně i jinak materiálně přispívat na jeho činnost, sledovat informace o zaměření a činnosti Klubu, zejména v jeho zpravodaji Hraničář.

 

5. Kromě individuálního členství je v KČP možné i členství kolektivní. Kolektivním členem se může stát kterýkoliv organizační článek jiného  spolku, politické strany či politického hnutí (od základní až po ústřední) na základě vlastní žádosti projednané příslušným orgánem KČP. Kolektivním členem se nemůže stát žádná politická strana či politické hnutí jako celek.

 

6. Členství v Klubu českého pohraničí zaniká úmrtím, zánikem kolektivního člena, vystoupením nebo vyloučením.

Vystoupením členství zaniká okamžikem doručení písemného nebo elektronického oznámení člena o jeho rozhodnutí  ukončit členství ve spolku. Vystoupením členství zaniká též ústním prohlášením člena, které je uvedeno v zápisu nebo záznamu z jednání.

Vyloučení je výjimečným způsobem ukončení členství.

K  vyloučení člena je oprávněno  shromáždění členů příslušného klubu  v případech, kdy člen svým chováním a jednáním porušuje Ústavu České republiky, Listinu základních práv a svobod, stanovy a program KČP, dobré mravy nebo ohrožuje dobré jméno či  vůbec existenci KČP a když se dopustil závažné úmyslné trestné činnosti nebo činnosti, která vede k omezování práv a svobod občanů.

Rozhodnutí o vyloučení je platné, pokud pro ně hlasovala prostá většina členů příslušného klubu. Rozhodnutí o vyloučení se uvede v zápisu z jednání shromáždění členů klubu. Vyloučenému členu se rozhodnutí o jeho vyloučení předá v písemné formě v případě, kdy nebyl přítomen jeho vyhlášení nebo když o ně požádá.

Právo na odvolání může člen uplatnit ve lhůtě do 30 dnů po seznámení se s rozhodnutím o vyloučení. Odvolání musí mít vždy písemnou formu. Odvolacím orgánem je územní rada místně příslušná klubu vyloučeného člena. Ta o odvolání rozhodne ve lhůtě do šesti týdnů po obdržení odvolání. Její rozhodnutí je platné, pokud pro ně hlasovala prostá většina jejích členů. Své rozhodnutí, kterým potvrdí nebo zruší vyloučení, sdělí písemně příslušnému členu a příslušnému klubu.

Pokud rozhodnutí příslušné územní rady o odvolání podaném vyloučeným členem je v rozporu se stanovami, učiní konečné rozhodnutí Národní rada.

Vyloučený člen může požádat Rozhodčí komisi o přezkoumání rozhodnutí o vyloučení.

Jiné opravné prostředky nejsou přípustné.

 

III.
ORGANIZAČNÍ STRUKTURA

 

1. Základními články Klubu českého pohraničí jsou místní, městské a další územní  kluby, které vznikají v obcích, městysech, městech, statutárních městech, hlavním městě Praze a jiných územních celcích.

 

2. Místní, městský či jiný územně vymezený klub lze založit všude, kde se pro to rozhodnou alespoň tři členové KČP,  kteří  se  chtějí  sdružit ve vlastní klub s vymezením územní působnosti.

 

3. K organizování a koordinování činnosti Klubu českého pohraničí v obcích, městech a dalších územních celcích se volí místní, městské, střediskové i jiné rady, v menších klubech předsedové, kteří o ustavení klubu informují vyšší orgány KČP.

 

4. Na základě rozhodnutí alespoň dvou místních klubů se vytvářejí koordinační rady dle existujícího státoprávního uspořádání, v odůvodněných případech i v jiných územních celcích (místní, městské, střediskové, obvodní, okresní, krajské, oblastní, zemské) až po nejvyšší – celorepublikovou národní radu.

 

IV.
ORGÁNY, JEJICH USTAVOVÁNÍ A KOMPETENCE

 

 1. Nejvyššími a plně  svrchovanými orgány Klubu českého pohraničí na všech stupních jeho organizační výstavby jsou shromáždění členů v místech a sněmy delegátů místních, městských a dalších klubů a příslušných územních rad na všech stupních organizační struktury KČP.

 

2.  Shromáždění a sněmy delegátů na všech úrovních  v souladu se stanovami a programem Klubu českého pohraničí přijímají  rozhodnutí a usnesení závazná pro členy, kluby a rady KČP žijící a působící  v příslušném místě či územním celku. Rozhodnutí a usnesení národního sněmu jsou závazná pro všechny členy a všechny orgány Klubu českého pohraničí.

K přijímání usnesení a vydávání rozhodnutí závazných pro všechny členy a všechny orgány Klubu českého pohraničí, s výjimkou Ústřední kontrolní komise, je v období mezi konáním národních sněmů oprávněna Národní rada. Usnesení a rozhodnutí Národní rady s obecnou závazností nesmí být v rozporu s usnesením národního sněmu.

 

3. Shromáždění členů  základních článků Klubu českého pohraničí a sněmy delegátů na vyšších stupních organizační výstavby se scházejí nejméně jednou za čtyři roky, přičemž hodnotí svou činnost v minulém období,  stanoví cíle a úkoly pro nastávající období a volí nové orgány (rady a kontrolní komise, či předsedy a členy pověřené kontrolou hospodaření). Funkční období rad a  kontrolních komisí na všech stupních KČP a Rozhodčí komise je čtyřleté.

 

4. Rady KČP jsou nejvyššími orgány Klubu ve svém teritoriu v období mezi sněmy či shromážděními. Organizují a zabezpečují akce a aktivity KČP v oblasti, v níž působí. Jejich usnesení jsou závazná pro členy rady, pracovní skupiny a komise i sekce pracující u příslušné rady. Vůči nižším článkům ve svém teritoriu přijímají vyšší orgány doporučení a jen v závažných a neodkladných případech zavazující usnesení a rozhodnutí.

 

5. Ve své činnosti se rady KČP všech stupňů řídí stanovami a programovými dokumenty Klubu českého pohraničí a vycházejí z usnesení a rozhodnutí vyšších orgánů i příslušných sněmů delegátů a shromáždění členů.

 

6. Všechny územní rady KČP jsou ze své činnosti odpovědné příslušnému územnímu sněmu delegátů či shromáždění členů a Národní radě KČP.

 

7. Rady KČP na všech úrovních organizační výstavby se scházejí k jednání a k zajištění činnosti Klubu českého pohraničí na základě vlastního rozhodnutí v souladu s vlastním plánem své činnosti a podle aktuální potřeby.

 

8. Členem kterékoliv rady KČP (od místní až po Národní) se může stát každý člen KČP, který byl právoplatně zvolen na shromáždění členů nebo sněmu delegátů podle ustanovení jednacího a volebního řádu. Mezi shromážděními a sněmy se lze stát členem rady i kooptací. Každá rada KČP může v případě potřeby kooptovat až třetinu svých členů.

 

9. Předsedou územní rady KČP na kterémkoliv stupni organizační výstavby může být jen člen starší 18 let zvolený prostou většinou členů příslušné rady, jíž je také ze své činnosti odpovědný. Je plně odpovědný za hospodaření příslušné územní rady. Zastupuje  územní radu  KČP na veřejnosti i ve vztahu k  organizačním složkám státu. Ostatní členové rady, jejichž počet určuje a volí příslušné shromáždění či sněm delegátů, jednají jménem rady jen v rozsahu vlastní kompetence nebo zvláštního pověření radou či zmocnění předsedou.

 

10. Předsedové rad nižších stupňů organizační výstavby se zúčastňují jednání rady vyššího stupně z titulu své funkce s právem poradního hlasu. Plnoprávnými členy  rady s právem rozhodujícího hlasu se mohou stát jen  volbou nebo kooptací do příslušného orgánu.

 

11. Ve zvlášť zdůvodněných případech mohou být na každé úrovni organizační výstavby KČP zvoleni čestní členové i čestní předsedové příslušné rady s právem účasti a poradního hlasu na jednání příslušné rady.

 

12. Rady KČP od místních až po krajské a oblastní jsou tří až  patnáctičlenné. V každé radě se kromě předsedy volí minimálně místopředseda  a hospodář.

 

13. Rady KČP na všech stupních organizační  struktury  mohou pro svou potřebu podle místních podmínek ustavovat stálé i dočasné pracovní či odborné komise a skupiny a zakládat i různé zájmové sekce.

 

14. Nejvyšším orgánem Klubu českého pohraničí je národní sněm, který se schází  jednou za čtyři roky. Svolává jej Národní rada KČP, která také stanoví klíč pro volbu delegátů z oblastních, krajských, okresních, obvodních, městských, místních i dalších rad KČP. Jeho právoplatnými účastníky s právem rozhodovacího hlasu  jsou všichni členové Národní rady,  Ústřední kontrolní komise a Rozhodčí komise, které na sněmu předkládají zprávu o své činnosti.

Sněm hodnotí činnost a zobecňuje zkušenosti za minulé období, schvaluje zprávu o hospodaření, vytyčuje a upřesňuje cíle a úkoly pro další období, volí Národní radu KČP,  Ústřední kontrolní komisi a Rozhodčí komisi. Schvaluje, novelizuje a upravuje základní dokumenty KČP, především stanovy a program.

V období mezi národními sněmy Národní rada podle potřeby svolá celostátní konferenci, zejména s cílem upřesnit realizaci usnesení národního sněmu.

 

15. V době mezi sněmy je nejvyšším  orgánem Klubu českého pohraničí Národní rada KČP, která zastupuje a reprezentuje Klub českého pohraničí ve styku se státními, společenskými, politickými  a občanskými orgány a institucemi i před veřejností na území celé České republiky i v zahraničí.

Národní rada KČP, která se schází na zasedání minimálně třikrát ročně:

  •  dbá na dodržování a respektování ústavy a dalších norem právního řádu ČR, stanov a programu KČP ve všech organizačních článcích KČP,
  •  zabezpečuje plnění usnesení a závěrů národního sněmu,
  •  dává impulsy  a podněty k rozvíjení vlastní aktivní a iniciativní činnosti klubů a rad,  poskytuje jim pomoc, organizuje vzájemnou výměnu zkušeností a objasňování   historických a aktuálních otázek současnosti.
  •  zabezpečuje vydávání zpravodaje Hraničář, jmenuje jeho šéfredaktora a hospodáře   a určuje vydavatelské podmínky tisku, distribuce a expedice,
  • vede elektronický portál jako prostředek vnitřního i veřejného zpravodajství,

-    vydává vnitřní organizační normy pro úpravu jednotlivých činností KČP.

 

16. K zabezpečení soustavné a cílevědomé činnosti Národní rada volí  předsedu, místopředsedy,  a hospodáře, kteří spolu s dalšími volenými členy, podle potřeby pověřovanými konkrétními úkoly a odpovědností za určité úseky činnosti, tvoří  vedení  Národní rady. Vedení se schází na svém zasedání zpravidla jednou měsíčně k řešení aktuálních otázek činnosti a rozvoje KČP, k přípravě a zabezpečení  výsledků jednání Národní rady i k reagenci na aktuální vnitropolitické a mezinárodní otázky. Jednání vedení Národní rady KČP se z titulu svých funkcí s právem poradního hlasu účastní předseda Ústřední kontrolní komise, předseda Rozhodčí komise, šéfredaktor  Hraničáře, šéfredaktor elektronického portálu a předsedové krajských rad KČP nebo jejich zástupci.

17. Samostatnými, územním radám nepodléhajícími, orgány  KČP jsou kontrolní komise volené na sněmech delegátů, resp. členové pověření revizí hospodaření na shromáždění členů místních či městských (střediskových) klubů. Národní sněm volí Ústřední kontrolní komisi.

Ústřední kontrolní komise je oprávněna ke kontrole dodržování obecně platných právních předpisů upravujících účetnictví v územních radách všech stupňů i v klubech a ke kontrole dodržování vnitřních předpisů vydaných Národní radou ve všech vnitřních organizačních článcích Klubu českého pohraničí. Metodicky řídí územní kontrolní komise.

Ústřední kontrolní komise je odpovědná národnímu sněmu. Územní kontrolní komise jsou  odpovědné příslušnému územnímu sněmu nebo místně příslušnému shromáždění.

Členství v Ústřední kontrolní komisi není slučitelné s členstvím v Národní radě. Členství v územní kontrolní komisi není slučitelné s členstvím v místně příslušné územní radě.

18. Národní sněm volí minimálně pětičlennou Rozhodčí komisi, která rozhoduje sporné záležitosti náležející do spolkové samosprávy. Do její pravomoci přísluší zejména řešení sporů mezi členem Klubu českého pohraničí a místně příslušnou územní radou nebo Národní radou. Je oprávněna k přezkoumání rozhodnutí o vyloučení člena. Z činnosti Rozhodčí komise je vyloučen její člen, jemuž okolnosti rozhodovaného případu brání nebo by mohly bránit rozhodovat nepodjatě.

Členství v Rozhodčí komisi není slučitelné s členstvím v Národní radě a v Ústřední kontrolní komisi.

 

19. Členství v územní radě a v Národní radě i v územní kontrolní komisi a v Ústřední kontrolní komisi a v Rozhodčí komisi zaniká skončením funkčního období, zánikem příslušného klubu nebo příslušné územní rady, úmrtím, vystoupením nebo vyloučením člena. Zaniká i vlastním rozhodnutím člena těchto orgánů. Členství v územní radě a v Národní radě zaniká též odvoláním. K odvolání člena územní rady a člena Národní rady je oprávněn klub nebo územní rada nižšího stupně, na jejichž návrh členství vzniklo. Proti rozhodnutí o odvolání z členství v územní radě a z členství v Národní radě není přípustné uplatnění opravných prostředků.

K odvolání Ústřední kontrolní komise a Rozhodčí komise je oprávněn národní sněm, k odvolání územní kontrolní komise místně příslušný územní sněm nebo místně příslušné shromáždění.

Výkon funkce v územní radě a v Národní radě i v územní kontrolní komisi a v Ústřední  kontrolní komisi a  v Rozhodčí komisi zaniká stejnými způsoby jako členství v těchto orgánech.

 

20. Statutárním orgánem Klubu českého pohraničí, který jedná jeho jménem, je předseda Národní rady KČP. V sídelních místech místních a městských klubů a územních rad KČP jsou  oprávněni pro jednání s fyzickými a jinými právnickými osobami předsedové těchto klubů a územních rad, kteří jednají jejich jménem.

 

V.
HOSPODAŘENÍ, FINANCOVÁNÍ ČINNOSTI A ÚČETNICTVÍ

 

1. Činnost Klubu českého pohraničí je založena na dobrovolnosti a bezplatné nehonorované práci všech jeho volených funkcionářů a aktivistů.

 

2. Finanční prostředky k zabezpečení osvětové, vzdělávací, kulturní, výchovné, organizátorské, badatelské, vydavatelské, dokumentační, informační, novinářské, expediční  a administrativní činnosti získává Klub českého pohraničí:

  • z dobrovolných příspěvků členů a příznivců,
  • z výtěžků dobrovolných sbírek,
  • ze vstupného nebo příspěvků při pořádání vlastních osvětových, vzdělávacích a kulturně výchovných akcí,
  • z darů od sympatizujících občanů a  právnických osob,
  • od  spolků, fundací, společenských a politických organizací, s nimiž KČP spolupracuje nebo organizuje společné akce,
  • z jiných činností.

 

3. Jednotlivé kluby a územní rady jsou samostatnými hospodářskými jednotkami v rámci KČP. Jejich hospodaření upravují vnitřní organizační normy (směrnice aj.) vydané Národní radou.

 

4. Hospodaření Hraničáře je autonomní součástí hospodaření Národní rady, podléhá kontrole Národní rady a Ústřední  kontrolní komise.

 

5. Kluby, územní rady a Hraničář účtují v soustavě jednoduchého účetnictví podle zákonů  a dalších obecně závazných právních předpisů, které upravují vedení účetnictví. Účetní jednotkou je Klub českého pohraničí. Vnitřní předpisy upravující vedení účetnictví vydané Národní radou jsou závazné pro všechny kluby i územní rady.

 

6. Každá rada alespoň jednou ročně projednává a schvaluje zprávu o výsledcích hospodaření. Po skončení svého funkčního období předkládá souhrnnou zprávu o výsledcích hospodaření se stanoviskem revizní komise na shromáždění členů nebo na příslušném sněmu delegátů.

 

VI.
SYMBOLIKA

 

1. V souladu s pokrokovými národními a hraničářskými tradicemi, na něž  Klub českého pohraničí navazuje, používá ve své činnosti tuto symboliku:

- husitský chorál "Ktož sú boží bojovníci" jako hymnu KČP,

- ústřední heslo: "Jen zůstane-li naše pohraničí české, zůstane českou i celá naše vlast",

- hlava Alšova chodského psa v heraldickém erbu je základním motivem odznaku KČP a nedílnou součástí standart a praporů, které si v různých barvách, tvarech a velikostech pořizují místní kluby a územní rady.

 

2. Ve vzájemném styku používají členové KČP oslovení: pán, paní, přítel, přítelkyně, přátelé, soudruh, soudružka.

 

3. Na všech stupních organizační struktury se uplatňuje systém oceňování členů, klubů a územních rad a fyzických a právnických osob, které mají významnou zásluhu na rozvoji KČP.

 

VII.
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

 

1. Klub českého pohraničí  byl 22. července 1992 řádně zaregistrován  Ministerstvem vnitra

pod registračním číslem VSC/1-12643/92 – R jako legální a legitimní občanské sdružení. Dnem 1. ledna 2014 je zaregistrován ve spolkovém rejstříku Městského soudu v Praze jako spolek pod spisovou značkou L 3611.

 

2. O zániku Klubu českého pohraničí může rozhodnout jen národní sněm, který také rozhodne o likvidaci a převedení majetku a písemností KČP. O zrušení nižších organizačních článků  rozhoduje příslušné shromáždění členů či sněm delegátů, resp. rada vyššího stupně.

 

3. Stanovy KČP v tomto znění nabývají platnosti a účinnosti po schválení národním sněmem, jejich konečné redakční úpravě Národní radou a následné registraci ve spolkovém rejstříku..

 

Olomouc, 17. srpna 2014