Liberecký kraj - Krajská rada KČP

Liberecký kraj je jedním z nejsevernějších krajů naší vlasti. Na severu je ohraničen Státní hranicí s Německem a Polskem, která probíhá vrcholy nebo severními úbočími Lužických hor, Frýdlantské pahorkatiny, Jizerských hor a západní částí Krkonoš. V místech kde řeka Nisa opouští území naší republiky se nachází Trojmezí států. Kraj tvoří území čtyř okresů. Seřadíme-li je za sebou dle velikosti rozlohy bude na prvním místě největší okres Česká Lípa. Následuje okres Liberec, Semily a Jablonec nad Nisou. Pořadí těchto okresů co do lidnatosti je opačné. Nejmenší okres libereckého kraje Jablonec nad Nisou má hustotu zalidněnosti 219 obyvatel na čtverečný kilometr. Okres Liberec má 172, Semily 107 a Česká Lípa jen 94 obyvatel na čtverečný kilometr.

Území v dávné minulosti spoře obývané, zřejmě Kelty po nichž zde zůstala řada názvů řek (Jizera, Nisa) bylo osidlováno Slovanskými kmeny. Zde to byl zřejmě kmen Charvátů a dále na sever do Lužice kmen Srbů. Po nich zde dodnes stojí řada míst a měst. Ve 13. století dochází díky stykům krále Přemysla Otakara II. s míšeňským Rudolfem z Bibrštejna ke kolonizaci našeho kraje německým obyvatelstvem. Právě Bibrštejnové, kteří měli různými způsoby získaná panství v Lužici i v Čechách se vyznačovali tvrdou, důslednou a bezohlednou germanisací slovanského obyvatelstva. Poněmčování poddaných, názvů osad, vsí a měst prováděli s udivující důsledností a mezi českou šlechtou měli řadu patolízalských pomocníků, kteří rádi ohnuli hřbet. Právě Jaroslav ze Štemberka vedl do nitra Čech v r. 1469 ze Žitavy žoldácké vojsko Bibrštějnů které cestou k hradu Návarov vypalovalo a drancovalo osady a vesnice včetně měst. Slovanské obyvatelstvo bylo pobito a nebo v nadcházející zimě na útěku pomřelo.

Dějinný vývoj kraje dostal do vínku osud soužití několika národů z nichž nejpočetněji zastoupené byli Češi a Němci. V dobách kdy mocní nezneužívali národnostní otázky, úroveň kulturní a hmotná, obyvatelstva tohoto kraje vzrůstala ku prospěchu všeho obyvatelstva zemí Koruny české jejíž nezpochybnitelnou součástí zdejší kraj byl.

Tragickou epochou dějin pro obyvatele našeho kraje zůstává období kdy drtivá většina německého obyvatelstva se postavila na stranu myšlenek nepřijatelnosti soužití Němců s ostatními národy v jednom státě, přijala a podporovala nacistické rasové zákony. Liberecko se stalo tak jedním z center sil podporujících nástup nacismu a rozbití jednoho z nejdemokratičtějších států Evropy, Československé republiky.

Nebyli všichni Němci oporami hnědého moru. Byla řada těch kteří nesouhlasili s nacistickými myšlenkami a o to statečnější byly jejich postoje, neboť nacisté je označovali za zrádce národa německého. Žilo zde mnoho rodin českoněmeckých i německo-židovských tak jak to nesl vývoj společného žití těchto národů.

Tolik jen velmi zkráceně k samotnému území kraje a jeho prvotnímu osidlování až po první kroky v novodobých dějinách z nichž některé jsou podstatou základních myšlenek Klubu českého pohraničí.

Kalendář akcí KČP, z.s.

Návod jak pracovat s kalendářem ke stažení ZDE.

 

Liberecký kraj - aktuality

2x TEREZÍN

10.05.2018 12:14
Každoročně se konají v květnu v Terezíně dvě významné pietní akce. První, v režii KSČM se koná k uctění památky obětí poslední popravy vesměs z řad členů odbojové skupiny Předvoj 2. 5. 1945. Ta se koná obvykle v sobotu, která je nejblíže k touto datu, což bylo...

Z krajského sněmu KČP

01.05.2018 16:20
Ve středu 25. 4. 2018 se v libereckém hotelu Liberec sešel krajský sněm Klubu českého pohraničí (KČP). Byl zahájen husitským chorálem „Ktož sú boží bojovníci“, který přijali členové KČP za svou hymnu. Oldřich Baťka přivítal hosty sněmu. Byli jimi (zleva): Ing. Jaroslav Tichý (místopředseda...

Liberec - instalaci pamětní desky

20.11.2017 08:30
Po dlouhých tahanicích s mnoha úřady jsme mohli dokončit náš projekt - Instalaci pamětní desky, která připomíná nucený útěk českých vlastenců, zejména komunistů, ale i německých antifašistů a židů z pohraničí v roce 1938.Původně jsme měli v úmyslu vybudovat daleko větší monument - menší kamenný...
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>