VE STÍNU HÁKOVÉHO KŘÍŽE - 15. BŘEZEN 1939

14.03.2019

K Mnichovu 1938, jeho příčinám a následkům již toho bylo řečeno a napsáno mnoho. Skutečností je, že ony události zprvu popoháněly, později však přímo roztáčely kola nejstrašnější z válek všech dob. Podíváme-li se dnes na tuto dobu zpět, je nám jasné mnohé z té doby. Chápeme, jak se vyvíjela a působila v kontextu mocných tehdejšího světa. První Československá republika se stala přítěží pro západní spojence v jejich velmocenské imperiální politice.

Od prvotního okleštění republiky byl již jen malý krůček k 15. březnu 1939, kdy vojáci wehrmachtu v šedozelených uniformách začali zaplavovat zbytek Československé republiky. Byla zahájena okupace zbytku českého území německou armádou. Toto osudové datum symbolizuje v Českých novodobých dějinách etapu morálního ponížení a degradaci všech demokratických hodnot. Na území Čech a Moravy byl ustaven tzv. Protektorát Čechy a Morava, který byl přímo začleněn do územního rámce říše. Nová protektorátní okupační moc zavedla ze dne na den to, že se začalo jezdit vpravo. Tomu lidé poměrně rychle přivykli, ale represivní režim občany brzy přinutil zvykat si i na mimořádně brutální a násilnickou totalitní diktaturu, která se nezastavila ani před popravami. Odstraněna byla demokratická práva a svobody všech obyvatel Protektorátu. Cenzuře byl podroben rozhlas, tisk a národně orientované české spolky a organizace. České vysoké školy byly uzavřeny a mladí lidé posíláni na nucené práce do Německa. Židé, Romové a odpůrci nově nastolených pořádku byli okamžitě deportováni do "převýchovných" a následně koncentračních táborů.

Přestože dnešní "moderní" evropská společnost se k této problematice staví chladně až přezíravě, a v samotné dnešní České republice platí navíc pravidlo nového pohledu a zapomínání, jsme povinni připomínat mladým tehdejší skutečnosti. Nesmíme se stát národem bez paměti! Nesmíme se stát národem, který si má pamatovat jen to, co je prezentováno široké veřejnosti dnešní mocenskou elitou! Je zapotřebí tomu čelit. Vracet se ke kořenům, připomínat si historická fakta, skutečný pohyb dějin a vše co ještě pamatuje starší generace.

Evropa zřejmě již dávno zapomněla (nebo chce záměrně zapomenout) co je válka a její utrpení. Žijeme v době, kdy tempo dějinného vývoje nabírá na dramatičnosti. Rizika mezinárodního konfliktu rostou s mírou pasivity lidí i národů. Mocenské elity a média dnes už toto kritické datum přecházejí téměř naprostým mlčením a nepochopitelná servilita mnohých ministrů české vlády k EU a Washingtonu vytváří nejasný postoj k naší historii a umožňuje nezodpovědné rozhodování v mnoha směrech. Z toho ovšem vyplívá podrobenost národa, nepochopení doby elitami, které selhávají stejně tak, jako elity západních velmocí při Mnichovské konferenci v roce 1938, jejichž rozhodnutí vedlo k osudovému 15. březnu 1939.

František Kovář, foto archiv autora

Fotogalerie: