Stanovisko Vedení Národní rady Klubu českého pohraničí, z.s.

03.12.2019

Vedení Národní rady se dne 3. 12. 2019 podrobně zabývalo pomlouvačnou, urážlivou, dlouhodobě vedenou kampaní překrucující fakta o historii střežení československé státní hranice ve vysílání České televize, zaměřené proti Klubu českého pohraničí, z.s. Konstatujeme, že naše trpělivost s Českou televizí je u konce a zvažujeme proti ní zásadní právní kroky! Všemi přítomnými hlasy bylo přijato níže uvedené stanovisko.

Dne 26. 11. 2019 bylo oznámeno českými médii zahájení trestního stíhání bývalých významných funkcionářů KSČ a ČSSR Miloše Jakeše, Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara v souvislosti s usmrcením 4 občanů bývalé NDR na státních hranicích ČSSR. Jejich pozůstalí mohou požadovat po České republice odškodnění v desítkách milionů EUR!

Žalobcem není prokuratura SRN, ale neblahý ÚDV, jako trojský kůň při prosazování neoprávněných německých požadavků. Po odsouzení a prohlášení o vině zmíněných českých politiků českými soudy bude moci německá prokuratura požadovat po české straně finanční kompenzace pro pozůstalé rodiny.

Německé požadavky kryje v ČR založená neziskovka tzv. "Platforma evropské paměti a svědomí", která je financovaná německou neziskovkou a se sudetoněmeckým Landsmanšaftem spojenou " Konrad Adenauer Stiftung."

V čele české odnože Platformy evropské paměti a svědomí stojí pražská podnikatelka Neela Winkelmannová, která dlouhodobě obhajuje zájmy sudetoněmeckého Landsmanšaftu.

Vedení Národní rady KČP prohlašuje:

Uvedená aktivita, jakož i předchozí aktivity Platformy evropské paměti a svědomí a osobně i paní Winkelmannové jsou v příkrém rozporu s mezinárodním právem tím, že narušují princip kontinuity a zasahují do vnitřních záležitostí ČR. Jsou, de facto, přímou podporou neoprávněných požadavků bývalých občanů ČSR tzv. sudetských Němců ve věci likvidace prezidentských dekretů ústavního činitele ČSR Dr. Edvarda Beneše, které jsou nadále ústavními zákony.

Používání zbraní československými pohraničníky při výkonu jejich pravomocí vycházelo z Ústavy ČSR a ČSSR, z Usnesení Národního shromáždění ČSR obsažené v Zákonu č. 69/1951 Sb. z 11.července 1951 s názvem

"Zákon o ochraně státních hranic"

K vydanému zákonu vydal ministr Národní bezpečnosti následující nařízení:

§ 1.

Příslušník Pohraniční stráže použije při výkonu své pravomoci zbraně, zachovávaje potřebnou opatrnost:

a) proti osobám, které na území republiky neoprávněně přešly nebo se po území republiky neoprávněně pokoušejí přejít státní hranice a na výstrahu se nezastaví,

b) bez výstrahy, je-li zjevně podniknut útok proti příslušníku Pohraniční stráže, proti jiné osobě, proti stanovišti, které střeží nebo proti sousednímu stanovišti,

c) bez výstrahy k zamezení útěku osob zatčených, zadržených nebo pachatelů trestních činů, nelze-li jinak útěku zabránit,

d) proti osobám, které se protiví služebním zákrokům příslušníka Pohraniční stráže, nelze-li jinak a přes výstrahu překonat odpor, směřující ke zmaření služebního zákroku.

Před použitím střelné zbraně musel příslušník Pohraniční stráže při zadržení narušitele státních hranic použít mírnější prostředky:

  • Důrazné výzvy k zastavení.
  • Varovného výstřel do vzduchu.
  • Pronásledování a dostižení narušitele i s využitím služebního psa.
  • Použití pout, pažby a bodáku.

Bylo zakázáno použít střelné zbraně proti vozidlům, proti zvěři, nezřetelným siluetám a šelestům v křoví, k opětování palby z druhé strany, proti létajícím cílům.

Vedení národní rady KČP není známo, že by Miloš Jakeš, Lubomír Štrougal a Vratislav Vajnar jakýmkoliv způsobem porušili Zákon o ochraně státních hranic č. 69/1951 Sb. a z něho vyplývající nařízení ministra Národní bezpečnosti o použití zbraně příslušníkem Pohraniční stráže.

V letech budování socializmu v naší vlasti vykonávalo službu k ochraně československých státních hranic na půl milionu občanů ČSR a ČSSR, převážně vojáků základní služby ve věku 19 až 22 roků, tělesně a psychicky zdatných a morálně bezúhonných.

Českoslovenští pohraničníci se zasloužili svou rozvážnou činností, že v kritických okamžicích v mezinárodních vztazích a při různých provokacích zejména ze strany armády USA na státních hranicích nepřerostla válka studená ve válku horkou.

Českoslovenští pohraničníci zabezpečili klid pro život a práci lidu ve své vlasti.

Byli vojáky studené války.

Českoslovenští pohraničníci výrazně přispěli svou prací k obnově a rozvoji československého pohraničí po druhé světové válce.

Jeden příklad za všechny: Dne 26. srpna 1963 kontroloval svobodník Pohraniční stráže v záloze Jaroslav Soukup, otec dvou dětí, v nočních hodinách u obce České Hamry neznámou osobu. Po požádání o předložení občanského průkazu vytáhla kontrolovaná osoba místo průkazu pistoli a několika výstřely těžce zranila svobodníka Jaroslava Soukupa. Ten při veškeré dosažitelné pomoci na místě zranění a následně při nejlépe možné lékařské péči v pražské Ústřední vojenské nemocnici svému těžkému zraněním podlehl.

Vrahem byl narušitel státních hranic, občan NDR, Ditrich Sudars, agent západních zpravodajských služeb.

V následné pohraniční operaci byl těsně před použitím jeho zbraně proti pohraničníkovi zastřelen. Není bez zajímavosti, že jméno tohoto agenta je uvedeno na památníku obětem železné opony nedaleko města Chebu. Vrah Ditrich Sudars se může objevit v seznamu osob, jehož pozůstalí budou požadovat odškodnění.

Za velmi pochybné považujeme vysvětlení usmrcení bývalého občana NDR Hartmunta Tautze v roce 1986 na státní hranici u 11. brigády Pohraniční stráže Bratislava.

Jde zejména o záměnu příčiny a důsledku usmrcení H. Tautze o tak zvaném jeho roztrhání služebními psy Pohraniční stráže.

Vedení Národní rady KČP odmítá snahu Platformy evropské paměti a svědomí kriminalizovat činnost Miloše Jakeše, Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara ve věci usmrcení bývalých občanů NDR, pokud nebudou předloženy důvěryhodné důkazy o jejich vině a o porušení platných zákonů.

Vedení Národní rady KČP vyslovuje podporu Hnutí Aliance národních sil k protiruským aktivitám některých celostátních nebo lokálních českých politiků, k současné neúnosné politické situaci v České republice, k nerespektování mezinárodního práva a k falešnému přepisování historie.

Vedení Národní rady KČP vyzývá vládu ČR k důsledné obhajobě českých národních zájmů a k podpoře spravedlivých požadavků českých vlasteneckých sil.

Vedení Národní rady KČP vyzývá všechny vlastenecké organizace k jednotě při obhajobě historické pravdy a v boji za české národní zájmy.

V Praze dne 3. prosince 2019
JUDr. Gustav Janáček, v. r.
předseda Národní rady
Klub českého pohraničí, z.s.