Odhalení pamětní desky na hrobu Adama Ruso.
V květnových dnech 19.-22. jsem se zúčastnil s několika dalšími příznivci a sympatizanty, samozřejmě i členy KČP zájezdu na Východní Slovensko. Jako vždy byl organizátory připraven bohatý program. Zmíním pouhou jedinou, protože si vážím toho, že jsem mohl být účasten na akci velice významné a záslužné. Naši přátelé pod vedením Andreje Kaščaka a Petera Kasardy, ve spolupráci se starostkou obce Plešivec a mnoha dalšími, nám neznámými přáteli, vypátrali místo posledního odpočinku hrdiny, ochránce státních hranic Československa Adama Ruso, příslušníka pohraniční roty Krabonoš, zavražděného 30.9.1951.
Toto nezměrné úsilí, podložené i nemalými finančními nároky, vyvrcholilo dne 20. května 2017, kdy jsme mohli být účastni na slavnostním odhalení hrobu s pamětní deskou. Na místě jsme se přesvědčili, kolik práce bylo potřeba ke zvelebení hrobu, původně jen zarostlé plochy na místním hřbitově. Jedná se vlastně o dvojhrob, kde je vedle Adama pohřbena i jeho matka.
Naše delegace se shromáždila okolo hrobu a předsedkyně Českého svazu žen z Volar Lenka Kulhánková zasadila trvalku do již osázeného a připraveného hrobu. Po příchodu starostky obce Plešivec paní Ivety Šušánové byl v 15 hodin zahájen pietní slavnostní akt. Paní starostka s 1. místopředsedou NR KČP Gustavem Janáčkem společně odhalili pamětní desku na hrobě Adama Ruso. Jednotliví zástupci - obec, jihočeská delegace KČP, Slovenský zväz protifašistických bojovníkov i jednotlivci položili na hrob věnce a kytice a poklonili se památce hrdiny. To vše proběhlo za přítomnosti praporů jednotlivých spolků a vlajek obou států. Nemohl chybět ani jeden z obyvatel Plešivce, v uniformě majora PS v.v. Mikuláš Cmorik, kterého si já pamatuji jako funkcionáře pohraniční roty Žďárek /Strážný, okr. Prachatice/
Poté paní starostka začala s přednesem dojemného proslovu. Proslovu tak procítěného, že nemohla dojetím pokračovat a proslov dokončil její kolega.
Součástí významného a ojedinělého pietního aktu bylo i předání ocenění - Čestné uznání Národní rady KČP pro obec Plešivec, plaketu "Za obětavou práci pro vlast" převzala starostka obce paní Iveta Šušánová a též Ing. Oto Badín, jeden z hlavních organizátorů vypátrání a obnovy hrobu.
Před ukončením pietního aktu předal starostce obce hospodář Jihočeské KR KČP menší finanční obnos od naší delegace na náklady spojené s dobudováním a následné péči o hrob. Od přítele Andreje jsme se dozvěděli, že hrob Adama Ruso má statut vojenského hrobu! Tato zpráva musí jistě "hřát u srdce" i hraničáře z Jižních Čech, kteří se tolik starají o několikráte vandalsky zničený pomníček na Krabonoši. Teď víte, že náš společný hrdina má čestné místo posledního odpočinku i ve svém rodišti.
A co říci na závěr? Snad jen to, že není dost velkých slov vděku a úcty, kterými bychom vyjádřili poděkování již jmenovaným i nejmenovaným přátelům, kteří se o toto obnovení hrobu se všemi těžkostmi postarali. Jen mě mrzí, že se nenašel nikdo ze členů KČP, kteří by poděkování svým kolegům přátelům na Východní Slovensko touto formou zaslali!
Mrzí mě však ještě zásadnější věc. Jako funkcionář KČP /místopředseda Jč KR KČP, předseda MěR Volary/ jsem v minulosti nesčetněkrát upozorňoval na vědomou a snad i cílenou "izolaci" spolků KČP na Slovensku. Opakovaně jsem navrhoval jejich zařazení na webové stránky KČP, čili jako nedílnou a samozřejmou součást organizační struktury se vším všudy. Pokud nemáme osobní kontakty na konkrétní lidi, nevíme, kde vlastně pohraničníci na Slovensku působí. A nebojím se říci, že je to nesmazatelná ostuda Národní rady KČP a především jejich bývalých i současného předsedy. Nejsem již ani členem KČP, natož funkcionářem, téměř dva roky, ale pohraničníkem jsem byl, jsem a budu, dokud mě síly neopustí. To mě nemůže nikdo zakázat. A příznivcem jsem zůstal, protože si to zaslouží ti kolegové hraničáři, kterých si vážím a vždy vážit budu, protože to jsou lidé, se kterými bych do společné hlídky šel znova. Tak Buď!
František Zach
sympatizant dobrých lidí v KČP /nikoliv KČP/
