Jsi vlastizrádce, nebo ...

Važme si toho, že jsme možná jedna z posledních generací, která zažívá svobodu slova a pohybu. Dnešní realita života nám dává pociťovat, že mediálním masážím na všechna možná témata unikne jen málokdo. Valí se to nezastavitelně ze všech stran na pohodlný bezstarostný život, kdy v podstatě nepřemýšlíme o základních životních potřebách. Ke všemu přistupujeme s automatickou jistotou a nad mnoha věcmi vůbec nepřemýšlíme a mnohé z nejcennějšího tím ztrácíme, aniž bychom si toho všimli.

V dnešní rozkolísané době víme často velmi rychle o tom, co se děje ve vzdálených koncích světa, než co se odehrává v zemích sousedících s Českou republikou a konec konců i u nás doma. Náš středoevropský pohled je stále více deformován. Přesto, že jsme přesvědčování, že stále žijeme v právním státě, opakovaně dochází k zablokování přístupu k mnoha informacím a mnoha webovým stránkám. Odůvodnění tohoto stavu tím, že je zapotřebí bojovat proti konspiračním teoriím a nežádoucí propagandě neobstojí. Navíc, pokud chce vládní moc bojovat proti propagandě, lidé musí vědět, jak taková propaganda vůbec vypadá? Tím, že se veřejný prostor čistí od nepohodlných informací, myšlenek a názorů, dělá boj proti dezinformacím jen těžší a těžší, což dokládá i nedávno studie, kterou zveřejnil nezávislý institut CeMAS v Německu k otázce války na Ukrajině.

A tak znovu jsme na začátku, neboť prvním úkolem demokracie je především svoboda slova, myšlení a širokého spektra názorů. Dnes tedy existuje jen jeden povolený názor a vše co nezapadá do předepsaného rámce je dezinformace!

Současné mocenské síly vzhlížející s neznalosti věci jen k Washingtonu, EU a všespásnému ovládnutí světa. Hlavně, že máme svůj idol a vytouženého patrona, bez něhož by byla naše vládnoucí politická elita ztracena. Otázkou zůstává, co nastane, když k deklarovanému prosazování dnešního jednoho správného pohledu a nuceného směřování společnosti nedojde?  

František Kovář