Fakta a skutečnosti má nahradit....

Masivní a nenávistná propaganda proti Rusům v období 75. výročí konce druhé světové války byla v Česku prezentována v mnoha sdělovacích prostředcích za podpory řady vrcholových a komunálních politiků. Účelem této propagandy bylo roztříštění pohledu na dějiny českého národa. Je zřejmé, že nelze vše jednorázově překlopit a zpochybnit. Tradice Československé republiky, ať již z meziválečného a následně i poválečného období, jsou dostatečně zapsány v mnoha generacích. Je nebezpečné být slepí a nevnímat rozmělňování objektivních skutečností naší historie. Jistě, že lze nahlížet na uplynulé události různě, ale nelze vytrhávat fakta z historického kontextu událostí doby v celé tehdejší třídně, kulturně i etnicky rozmanité společnosti.

Dějiny českého národa zcela jistě mají své místo i v historii Evropy. Malý národ, obklopen národy mnohem většími a silnějšími, musel vyvinout mnoho energie a vynalézavosti, aby přežil a zachoval si svůj jazyk. V současné době jsme svědky stavu, kdy místo historických skutečností, vystupují v převážné míře emoce. Historici ustupují od faktů, a mnozí politici tak celkovou rozkolísanost využívají ve svůj prospěch. Nejhorší je, když různost pohledů je poháněna zaslepeným přesvědčením. Fakta a skutečnosti se přizpůsobují momentálnímu "vítěznému" stavu. Je naivní si myslet, že toto činění může být zcela objektivní.

Novodobá averze vůči Rusům se nese ve znamení antirusismu, a má odsunout do pozadí, mimo jiné, bolavou připomínku okupace po roce 1938 a zradu našich západních spojenců, s níž se většina našeho národa doposud nesmířila. Faktem však zůstává, že nemalá část národa se ve velmi krátké době přizpůsobila životu v tehdejším protektorátu. Tento stav jim vlastně vyhovoval. V této souvislosti, je nutno zmínit otázku samotného Československa, jehož vznik přijímali mnozí s rozpaky již v roce 1918, neboť dostala velkoněmecká myšlenka tvrdý úder. A tak mnohé budí vášně, dochází ke dvojí polarizaci historie a zkreslování jednotlivých faktů, odstupuje se od možnosti pochopit tok událostí v tehdejším politickém kontextu druhé světové války. Svědčí o tom záměr, na dlouhou dobu změnit vnímání naší historie, prostých starých a nových mýtů. Lidem je podsouván názor, že následně činěné kroky ze strany našeho státu byli nespravedlivé, ovlivněny komunistickou ideologií a ve své podstatě, z dnešního pohledu a výkladů některých historiků, se mohou jevit jako kontroverzní. Současně jde o to, že i eurozóna se nachází v silně nestabilní situaci, a tudíž informační prostor hledá jakékoliv možnosti s cílem ovlivnit veřejnost ve vedení informačně-psychologické války.

František Kovář