Do poslední chvíle pomáhali

Každoročně se scházíme, abychom uctili památku čtyř popravených obyvatel Nové Hospody. Zemřeli proto, že na sklonku 2. světové války poskytli pomoc sovětskému partyzánovi. Byl vážně raněný a oni se ho ujali a pečovali o něho. Byla to velká odvaha, protože Němci v té době pročesávali okolní lesy, obce i příbytky, a pátrali po partyzánech a odbojářích. Zatýkali a popravovali.

Naši hrdinové neměli štěstí. Byli odvlečeni okupanty a přišli o život v době, kdy už se válka chýlila ke konci. Jméno partyzána neznáme. Fotografie a jména čtyř popravených Čechů jsou na žulovém pomníku v parčíku na Nové Hospodě. Ono těch zatčených obyvatel ten den bylo pět. Byl mezi nimi i syn popravených. Toho však před jistou smrtí zachránil odvážný lékař, a mladík se vrátil domů v květnu s vojáky Rudé armády.

Když jsem byl na Nové Hospodě před několika lety poprvé, nemohl jsem pomník mezi přerostlými keři najít. Od té doby je však místo upraveno a trvale udržováno. Na záhonku jsou zalité květiny a prostranství před ním je volné.

Na toto pietní setkání mne pozvala Václava Králová, předsedkyně Okresní rady Klubu českého pohraničí Stanislava Kofroně Příbram.

Hlavním smyslem mého článku však nebylo zviditelnění letošních účastníků, i když si jich vážím, ale především připomenutí hrdinství lidí. V tomto případě Rudolfa Havelky, Františka Marka, Františka a Anny Vitovských. Žili sice před mnoha desetiletími let, ale byli mezi těmi, kteří se zasloužili o to, že nejen žijeme v míru, ale že vůbec žijeme.

Miroslav Maršálek, člen NR KČP
foto autor a Marie Maršálková

Fotogalerie: