DEN EDVARDA BENEŠE 2021
Okresní
rada Klubu českého pohraničí Táborsko, čestného jména Dr. Edvarda Beneše
připravila letošní oslavu 137. narozenin velkého syna českého národa tradičním
pietním aktem. Pietní akt se uskutečnil
v souladu s plánem práce klubové okresní rady 28.května 2021 od 11:00
hodin v prostoru Památníku Edvarda Beneše u hrobky manželů Hany a Edvarda
Benešových ve městě Sezimovo Ústí. Jeho průběh byl ovlivněn přetrvávajícími
omezeními proti epidemiologických opatření vlády ČR v důsledku pandemie
COVID-19 a také stavebními pracemi na přilehlých komunikacích a místním
parkovišti, které bylo uzavřeno. Přesto jsme očekávali organizovanější a
důstojnější průběh pietního aktu ze strany města Sezimovo Ústí. Tak jako vždy
jsme byli na mistě jako jedni z prvních. Nepronikla k nám informace o tom, že
pietní akt bude proveden individuálně po různých institucích. Vzhledem k tomu,
že pietní akt z města nikdo neřídil, jednotlivé instituce kladly věnce
individuálně a samostatně. Jako první byl položen věnec prezidenta republiky
Miloše Zemana úředníkem z pražského Hradu a po něm dva vládní úředníci položili věnec vlády ČR a ihned z místa
pietního aktu odešli. Asi proto, že na místě řádila pandemie COVID-19, i když
tam žádní hosté nebyli.
Po dohodě s vedeními námi pozvaných delegací Ing. Zdeněk Trippé, předseda Okresní rady KČP Táborsko, Dr. Edvarda Beneše rozhodl uskutečnit plánovaný pietní akt v původním čase a v plném rozsahu. Našemu pozvání vyhověly delegace dvou vlasteneckých a státotvorných politických stran, a sice KSČM a SPD (Svoboda a přímá demokracie). Neformální občanská iniciativa Táborských vlastenců byla zastoupena př. Světlanou Šatnou z Tábora. Po krátkém zahájení a přivítání hostů, které provedl př. Zdeněk Trippé, bylo přistoupeno ke kladení věnců a kytic.
První kladla krásnou kytici se stuhami s. Alena Nohavová, předsedkyně Jihočeského krajského výboru KSČM, dále delegace OV KSČM v čele se s. Vojtěchem Vaverou položila věnec OV KSČM. Následovalo položení kytice delegací SPD, kterou vedla Světlana Šatná z Tábora společně s našim vzácným přítelem doc. PhDr. Mgr. Lubomírem Pánou, Ph.D., dr. h. c. z Českých Budějovic. Dle protokolu podobných společenských akcí jako poslední položila kytici se stuhami delegace Okresní rady KČP Táborsko, Dr. Edvarda Beneše, coby svolavatel a organizátor pietního aktu. Kytici položil osobně př. Zdeněk Trippé a velkou pozornost věnoval tomu, aby byla položena hned vedle věnce prezidenta republiky Miloše Zemana, což se podařilo. S ním kladla kytici př. MUDr. Kateřina Jirousová, DiS. ze Soběslavi společně s nejmladším účastníkem pietního aktu, několikaměsíčním kojencem Janem.
Poté následovaly tradiční pozdravy a projevy delegací. Prvním řečníkem byla s. Alena Nohavová za KSČM, která krátce připomněla životní etapy E.Beneše. Zdůraznila, že prezident Beneš v národnostních otázkách se obával, že to není jen otázka národnostní, kdy jde o existenci Československa, ale i o záminku k vyhlášení války. O tom se pokoušel přesvědčit i Západ. Avšak marně. Anglie a Francie se dohodly doporučit československé vládě, aby přijala Hitlerovy požadavky. Československo sice mělo s Francií obranou dohodu, ale jako by nebyla. Dne 30.září po horečném jednání, kdy prezident Beneš již použil výraz "hanebná zrada spojenců", se diktátu čtyř mocností ona vláda podrobila. Učinila to přesto, že lid a armáda byli odhodláni republiku bránit a přesto, že znali nabídku Sovětského svazu poskytnout nám potřebnou vojenskou pomoc. Nabídka ale nebyla přijata. Spojenci nás prodali a to, co přišlo, byl začátek velké evropské tragédie.
Edvard Beneš po celý zbytek života v sobě nesl dilema - měli jsme bojovati za cenu ztrát a nebo zachránit, co se zachránit ještě dalo pro příští dny? Za svého života se setkal s mnoha veterány bojů,
kteří říkali: "Samozřejmě, ztráty na životech by byly nepochopitelně velké, ale bojovat jsme měli, bylo čím a bylo za co." Na pomoc Rudé armády jsme se přitom mohli spolehnout.
Již v průběhu války řešil exilový prezident problém německé menšiny v pohraničních oblastech. Chtěl, aby Němci v Československu žili. Navrhoval tři samosprávné župy a tím by splnil dávný sudetoněmecký požadavek autonomie. Jeho návrh narazil doma i u čelních představitelů emigrace. Po lidické tragédii se s odsunem definitivně ztotožnil a svůj návrh předložil spojenecké komisi. Rozhodnutí o odsunu měmeckého obyvatelstva dala Postupimská konference. Bez rozhodnutí velmocí by se odsun nemohl uskutečnit.
Edvard Beneš viděl daleko do budoucnosti. Jeho celoživotní zkušenost a dílo je pro nás inspirací. Poučení z Mnichova bylo hlavním východiskem poválečné činnosti a upevnilo jeho přesvědčení, že veškeré vztahy mezi státy mají být řešeny mírovými prostředky a demokratickými metodami. To ovlivnilo i jeho rozhodování v roce 1948 k řešení, které nebylo v souladu s jeho přesvědčením, ale bylo plně v souladu s demokratickými principy.
Po ní vystoupil za delegaci SPD pan docent Lubomír Pána, který uvedl: "V politické kariéře Edvarda Beneše, druhého československého prezidenta a prvního ministra zahraničí se odrážely všechny velké události československých dějin první poloviny 20. století. Zmíním jen tři, které jasně dokumentují jeho odkaz i pro dnešní dobu.
Při vzniku Československa ohodnotil pan prezident Masaryk činnost Edvarda Beneše takto: "Bez Beneše by nebylo Československo". Zasloužil se o to, že Československo po 2. světové válce bylo na straně vítězných mocností a poválečným uspořádáním Československa, které vycházelo z Postupimské dohody, zabezpečil pro naši vlast mír, který trvá dodnes.
I v dalších těžkých chvílích svého života, v roce 1948, se choval jako opravdový demokrat a postupoval podle tehdy platné Ústavy. Tento odkaz je také platný i pro dnešní dobu, kdy řada organizací i jednotlivců uznává jen svoji pravdu a nerespektuje výsledky svobodných demokratických voleb.
Čest jeho památce, nezapomínejme na něj a střežme jeho odkaz."
Za Klub českého pohraničí pronesl závěrečný projev pietního aktu př. Zdeněk Trippé. Zdůraznil, že klub je tady už bezmála 30 let a po celou tuto dobu důsledně obhajuje národní zájmy ČR a českého národa. Brání a rozvíjí odkaz pana prezidenta Edvarda Beneše. Opírá se přitom o úderné heslo KČP "Jen zůstane-li naše pohraničí české, zůstane českou i celá naše vlast!".
V tomto hesle je vyjádřen náš vztah k státnickému odkazu prezidenta Beneše, kterým bylo obnovení naší vlasti, Československé republiky po osvobození od německé nacistické okupace. Klub českého pohraničí pevně stojí za válečnými dekrety prezidenta republiky, za právně a politicky nezpochybnitelným státotvorným aktem odsunu německé menšiny z území Československa jako důsledku porážky hitlerovského Německa v II. světové válce. Bude i nadále bránit státnický odkaz prezidenta Edvarda Beneše a k tomu hledat spojence napříč politickým spektrem a napříč různými spolkovými aktivitami a zájmovými skupinami. Bude podněcovat spojování různých společenských sil k obhajobě národních zájmů a suverenity ČR. Upozornil účastníky pietního aktu, že nastávající volební kampaň nesmí postavit ve věci obhajoby národních zájmů vlastenecké politické strany navzájem proti sobě.
Vlastenecké politické strany by ve volební kampani neměly na sebe navzájem útočit, ale ostří jejich kritiky by se mělo orientovat na ty politické subjekty, které poškozují naše národní zájmy a pošilhávají po nových "zahraničních protektorech". Opakovaně zdůraznil ústavní zákon, který definoval úlohu a státnický odkaz pana prezidenta, a který zní:
Edvard Beneš se zasloužil o stát.
Následovalo společné focení účastníků pietního aktu a neformální besedou byl poté pietní akt ukončen.
Ing. Zdeněk Trippé
předseda
Okresní rada KČP Táborsko,
Dr. Edvarda Beneše