Jen zůstane-li naše pohraničí české, zůstane českou i celá naše vlast!
|
Jen zůstane-li naše pohraničí české, zůstane českou i celá naše vlast! |
||
|
|
Vítejte ve Středočeském kraji... Jsme jediným krajem, který nemá své vlastní krajské město, všechny krajské centrální úřady jsou rozmístněny v několika obvodech našeho Hlavního města. Bývalé okresy, města a obce obepínají kruhový pás kolem Prahy. Rozloha správního obvodu je 1 101 447 ha s 1 135 725 obyvateli. V našem kraji je několik historických a kulturních památek mezi než patří například Budeč nedaleko Zakolan, Karlštejn, Křivoklát,Veltrusy, Mělník, Kutná Hora, Lidice, ale i další památky. Část kraje zasahuje i do Sudet a to náš kraj poznamenalo zejména v době okupace. Mezi tyto oblasti patří i Neveklovsko, kde v té době bylo několik Koncentračních táborů, které se na sklonku války staly tábory smrti. Dalším mementem našeho kraje je obec Lidice, která byla za atentát na říšského protektora Heydricha dne 10.června 1942 vypálena, muži zastřeleni, ženy odeslány do koncentračních táborů a děti na převýchovu do Německa. Tento den si každoročně připomínáme pietním aktem u památníku Lidických obětí a Lidických dětí. Nesmíme zapomenout ani na poslední dny války, která náš kraj zastihla u obce Slivice na Příbramsku. Zde padly poslední výstřely druhé světové války v Evropě.I tady se pravidelně setkáváme u památníku připomínajícího tyto dny ukončení této hrůzostrašné války. Krajská rada klubu českého pohraničí byla ustavena na Prvním ustavujícím sněmu v Praze dne 29.ledna 2005. Zde byly přijaty základní dokumenty klubu českého pohraničí , byla ustavena Krajská rada Středočeského kraje a do jejího čela byl zvolen Jiří Pokorný. Na sněm byly delegováni členové okresních klubů a to z Berouna, Kladna,Příbrami, Nymburka, Prahy-východ a z klubu ve Vrdech v okrese Kutná Hora.Nyní působí ještě klub v Mělníku. Na Druhém sněmu Středočeské krajské rady byli ve vedení rady potvrzeni všichni funkcionáři a zástupci ze všech okresních rad. Plán činnosti krajské rady vychází z usnesení 7.Národního sněmu KČP, z usnesení 2.Sněmu KR a z potřeb okresních rad a plánu jejich činnosti, v neposlední řadě z Programového prohlášení Národní rady KČP. V posledních měsících se naši členové zejména z okresu Beroun ,Kladno, Příbram, Kutná Hora zúčastňují všech protestních akcí proti umístnění radarové základny USA v okrese Příbram a částí Plzeňského kraje.Akce jsou většinou pod záštitou o.s."Ne základnám."
Ohlédnutí za tzv. třetím odbojem. Právě jsme se poklonili památce soudružky Anny Kvašové z Chrástné (dnes část obce Úžice v kutnohorském okrese). Byla zavražděna krátce po Vánocích a Novém roce 1951 – 1952, přesně 10. ledna 1952 organizovanou skupinou z Prahy. Byla to čtyřiačtyřicetiletá matka tří dětí, čestná žena, starající se o včasné dodávky potravin do hlavního města ČSR-Prahy.
Celý příběh je uveden na webových stránkách SMKČ-KSM: Proč jsme se sjeli, několik desítek lidí, z celé dnes rozpolcené republiky? Snad abychom pochopili tzv. třetí odboj, který zavraždil nevinou ženu, toužící po lepším životě pro své blízké, pro své děti. Slabošsky si vytipovali osamělou, bezbrannou osobu, mstíce se jí za to, že nekompromisně vystupovala proti kaťasům a zlodějům, tedy proti těm, kteří ji chladnokrevně vlákali a u lesa popravili. Ano. To byly pohnutky jejích „samosoudců“ i „popravčí čety“ v jedné osobě - Antonína Landstoffa (vedoucího protistátní skupiny), Josefa Ptáka (šmelináře), Josefa Koupila (obchodníka) a dvou dalších podnikatelů té doby, kteří se však vraždy přímo nezúčastnili. Jmenovaní byli až po šesti letech dopadeni a odsouzeni v souvislosti s jinou trestnou činností i ve snaze o přechod státní hranice, protože jim zde již hořela půda pod nohama. Ostatně jako jiným, kteří utíkali za kopečky, ne do svobodné země, ale ze strachu před tresty za jejich kriminální činy. Tedy:
Co dodat? Udělejte si sami svůj úsudek o tzv. třetím odboji! Text a foto: Milan FOŘTÍK, Rakovník
50 LET OD VÍTĚZSTVÍ OBRÁNCŮ KUBY
- Praha Členové Klubu českého pohraničí ze Středočeského kraje se spolu s dalšími kolegy zúčastnili zajímavé akce, která je pro bývalé ochránce státních hranic zajímavou inspirací. Společnost česko-kubánského přátelství (SČKP) uspořádala ve spolupráci s velvyslanectvím Kubánské republiky oslavu 50. výročí událostí na pláži Girón, kde se uskutečnila ve dnech 17. – 19. dubna 1961 americká agrese proti mladému kubánskému státu, ale byla během bojů, trvajících 72 hodin, odražena. V úterý 19. dubna se účastníky tohoto setkání zaplnila zasedací místnost ÚV KSČM v ulici politických vězňů v Praze. Přítomni byli představitelé zastupitelských úřadů i společenských a vlasteneckých organizací, poslanci a mladí lidé, z nichž byl jmenovitě přivítán Lukáš Kollarčík, který je předsedou Svazu mladých komunistů Československa. V programu přednesli projevy předseda SČKP Ludvík Šulda a kubánský chargé d‘affaire Nelson Tamayo. Velký úspěch měla se svým kulturním vystoupením národní umělkyně Jiřina Švorcová. Po oficiální části programu byl promítnut nový dokumentární film Pěšáci impéria, zabývající se podlými praktikami nepřátel Kuby. Mezi účastníky i hosty byla také řada členů a funkcionářů Klubu českého pohraničí z jiných krajů a Prahy v čele s předsedou národní rady Ing. Karlem Jandou. Společně s ostatními shlédli nejen vlastní program, ale i působivou výstavku fotografií a dokumentů k této významné události kubánských dějin.
Miroslav Maršálek, Jince
PRVNÍ PSOHLAVCI - Praskolesy Hodně se hovoří o nutnosti působení na mladou generaci a o tom, že pravice a antikomunisté to zvládají lépe. Přesto se jen pomaloučku rozbíhá soutěž Psohlavci, určená pro děti školního věku. Okresní rada KČP v Berouně uspořádala tuto soutěž ve spolupráci s oddílem Mladých ochránců přírody Bobříci v Prakolesích. Součástí byl test ze znalostí České republiky a její historie, u mladších soutěžících s důrazem na zeměpis, u starších byla věnována velká pozornost naší minulosti. Fyzickou zdatnost museli projevit účastníci v běhu a hodu do dálky.
Pro nejlepší byly připraveny kromě diplomů a medailí i poháry věnované starostou obce Hvozdec Zdeňkem Mottlem. A kdo je získal? Ve starších žácích zvítězil Jan Šopejstal před Jiřím Matějkou a Janem Sklenářem, v mladších byla nejlepší Kateřina Matějková před Jakubem Ladovským a Pavlínou Hofmanovou. Překvapení i pro pořadatele přichystal člen Národní rady KČP, když předal ještě další utajený pohár organizátorce akce Mgr. Janě Šopejstalové.
Miroslav Maršálek, člen Středočeské KR KČP
Německy fašismus jako režisér a herec své dějinné porážky a zkázy. Po prohrané válce v roce 1918 se začalo Německo hned připravovat na novou válku. Svými silami nemohlo v krátké době obnovit a rozvinout těžký průmysl, tím spíše válečný. Na pomoc mu přišli američtí a angličtí kapitalisté. V roce 1933 dosadili němečtí imperialisté hitlerovce k moci. Od té doby probíhaly již válečné přípravy rychlým tempem. Fašisté zdeptali ve své zemi všechny demokratické svobody, vybojované lidem v bojí proti reakci. Rozehnali dělnické organizace, zakázali komunistickou a jiné demokratické strany, povraždili jejich vůdce. Fašističtí generálové propracovali předem plány útoku zprvu proti nejbližším sousedům a potom proti jiným státům. První obětí bylo Rakousko. Obsazení. Československa bylo umožněno zradou Anglie, Franci a dalo fašistům do rukou bohatý průmysl. Umožnilo se jim přiblížit se k Polsku z jihu a téměř je obklíčit. Fašisté počítali, že si postupně podrobí celou Evropu. Anglie a Francie uzavřely s fašistickým Německém pakty o neútočení. Tito vůdcové, kteří hazardovali s osudem svých zemí, snili o tom, že zničí nebo aspoň podkopou sílu Sovětského svazu rukama fašistického Německá. Jen Sovětský svaz vystoupil aktivně na obranu nezávislosti a národních práv Československa. Sovětská vláda se rozhodla zmařit tyto provokační hry a zajistit třeba jen na čas Sovětskému svazu mír. Tehdy navrhlo Německo Sovětskému svazu uzavření paktu o neútočení, který byl 23. srpna 1939 podepsán. Tento návrh se nedotýkal územní celistvostí, nezávislostí a cti Sovětského svazu a umožňoval mu zároveň připravovat své síly na odpor proti útočníkovi. Proto nemohla Sovětská vláda odmítnout mírovou dohodu se sousední velmocí, ačkoliv v jejím čele byli takoví vyvrhelové. Zajistila Sovětskému svazu na jeden a půl roku mír a možnost připravit síly k odporu, kdyby se fašistické Německo odvážilo zaútočit. Buržoazní historici ve svých pracích často tvrdí, že se sovětská vláda souhlasem s tímto paktem dopustila chyby a zrady. Nedopustila! Myslím, že žádný stát nemůže odmítnout mírovou smlouvu se sousední velmocí. 1. září 1939 zaútočilo fašistické Německo na Polsko a za dva dny vyhlásila Anglie a Francie Německu válku. V letě 1940 přistoupil. fašistický generální štáb k vypracování plánu útoku na Sovětský svaz. Zprvu byl tento plán nazván plán Fritéz a později přejmenován na plán Barbarosa. V prosinci 1940 byl definitivně schválen. Fašistická vojska měla za úkol zničit Rudou armádu v západních oblastech země a nedovolit jí spořádaný ústup a vytvoření souvislé fronty. Jeho generálové počítali, že ve velmi krátké době 5-6 týdnů obsadí Leningrad, Moskvu, dosáhnou Volhy a linie Archangelsk - Astrachaň. Hitlerovci se rozhodli zapojit do úderu proti Sovětskému svazu nejen své síly ale i řadu jiných zemí: Rumunsko, Maďarsko, Itálie, Finsko. V plánu Barbarossa byly určeny sovětské oblastí, které se stanou součástí fašistického státu. Značná část obyvatelstva v obsazených oblastech měla být zničena. Fašistický kat Himmler připravil direktivy, podle kterých mělo být zahubeno minimálně 30 milionů Slovanů. Sami fašističtí ministři, projednávající plán Barbarossa, přiznávali: Je jisté, že mnoho milionů obyvatel zahyne hladem, vezmeme-li si ze země to co potřebujeme. Nikdy v dějinách lidstva si žádný z nejkrvavějších dobyvatelů neurčoval takové obludné cíle, viz Norimberský proces. 22. června 1941 ve 4 hodiny ráno vtrhla vojska fašistického Německa znenadání a bez vyhlášení na území Sovětského svazu. Období pokojné výstavby v této zemi skončilo. Začala Velká vlastenecká válka Sovětského svazu proti německo - fašistickým okupantům. RSDr. Zdeněk Kremer,
O krásách brdských lesů Jince - 13. října se v kulturním středisku uskutečnila beseda se spisovatelem Antonínem Roháčkem, autorem knihy Tajemné Brdy, vydané před několika týdny nakladatelstvím Futura. Akce proběhla za přítomnosti Karla Sýse, který se podílel na technické redakci knihy. V obecenstvu se sešli milovníci tohoto kraje i ze vzdálenějších míst. Zastoupeny byly všechny generace čtenářů. Přítomna byla dokonce k překvapení pana Roháčka i jedna z postav, zmiňovaných v knize. Pochopitelně se tu sešli i členové Klubu českého pohraničí nejen z Jinec, ale i z Příbrami. Vždyť mnohé příběhy této knihy se odehrávají v místech, kde se ještě nedávno setkávali při akcích proti americké radarové základně. I oni si odnesli knihu s věnováním autora. Vedoucí kulturního střediska Irena Ungrová si sice udělala zásoby této publikace, ale nebylo jí to nic platné. Druhý den si už mohla pouze zapisovat zájemce a zajišťovala dodání další várky.
Miroslav Maršálek, Jince
Byli jsme u Fontány
A tentokrát se nás tu sešlo (přesněji vyjádřeno: potkávalo) opravdu hodně. Ve výpravě, která odjížděla od příbramského kulturního domu byli zástupci nejen z okresního města, ale i z Dobříše, Sádku a Jinec. V naší skupině nebyli pouze naši členové důchodového věku, ale i mladí příznivci, kteří sice plánovali návštěvu poutě, ale nakonec většinu dne strávili přece jen u zajímavého kulturního programu levicové slavnosti.
Miroslav Maršálek, Jince
Ve středních Čechách vstříc budoucnosti KČP Ve dnech od 7. do 9.9. 2010 se uskutečnily okresní sněmy KČP v okresech Kladno a Beroun. Na obou sněmech se zúčastnili členové nově zvolené NR KČP. V Kladně JUDr. Jiří Glos a Stanislav Krása, v Berouně pak Marie Ernestová, JUDr. Jiří Glos, Stanislav Krása a JUDr. Rudolf Peltan. K nim pak přibyli další významní hosté RSDr. Eva Vlčková – předsedkyně OV KSČM v Kladně a členka KR KSČM Středočeského kraje, Ladislav Nyš – člen KR KČP a KR KSČM. Ze vzdálenější Plzně dorazili přátelé Karel Bláha a Václav Šalom. Členové KČP přivítali i bývalého náměstka MV ČSSR gen. mjr. v.v. Karla Nováka. Jak v Kladně, tak i v Berouně byla předána blahopřání členům, kteří se dožili významných životních jubileí. Předseda Středočeské KR KČP na obou sněmech přiblížil spolu s dalšími delegáty atmosféru VIII. Národního sněmu a seznámil s hlavními úkoly vyplývajícími ze schváleného usnesení, jakož i s doplňky a úpravami Stanov KČP. Přítomní členové v diskuzích odsoudili asociální politiku současné Vlády ČR vedoucí k výraznému snižování životní úrovně, narůstající nezaměstnanosti a dalším nežádoucím jevům. Rovněž odsoudili i plány na vybudování součástí vojenských základen NATO a USA, stejně jako rozmáhající se expanzní politiku USA a jejich satelitů v nejrůznějších částech světa. Dokladem nesouhlasu byly i podpisy přítomných pod petice „Znepokojení nad stavem světa „ vydanou Českokubánskou společností a „Za uspořádání referenda o umístění vojenské základny centra včasného varování protiraketové obrany USA v ČR“ vydanou občanskou iniciativou Ne základnám. Na jubilejním 30. setkání KČP v Berouně se před naprosto zaplněným sálem představil i kandidát podzimních voleb do Senátu v části okresu Beroun a Prahy západ JUDr. Rudolf Peltan kandidující za KSČM. Václav Hrubý pak seznámil přítomné s kandidáty do komunálních voleb v Berouně, kde kromě jiných kandiduje i 8 členů KČP do jednadvacetičlenného zastupitelstva. V Kladně a dalších městech Středočeského kraje kandidují další členové KČP. Na VIII. Národním sněmu byla vydána Výzva, aby se členové KČP podíleli podle svých možností v pomoci lidem postiženým nedávnými povodněmi jak v Čechách, tak i na Moravě. Výsledky se již dostavují. Tak např: Kladenští kolegové odeslali částku 2000 Kč do obce Višňová na Liberecku, KČP Beroun pak částky 1500 Kč do obce Troubky a 1000 Kč do obce Stará Červená Voda na Moravě. Přítomné členky LKŽ podle sdělení své předsedkyně okresu Beroun Marie Týblové odeslaly do Libereckého kraje částku přes 7000 Kč, Zdeňka Permanová pak oznámila, že její ZO KSČM odeslala částku 1600 Kč. Obě zmíněné ženy jsou i významnými členkami KČP. Zde se znovu potvrzuje, že KČP spolupracuje s dobrými organizacemi. Tyto názorné příklady svědčí o tom, jaké morální vlastnosti mají naši členové. Mezi prvními přispívajícími byli i bývalí pohraničníci, kteří tak potvrdili navzdory hanebným pomluvám ze strany pravice i některých čelných politiků současných mocenských struktur, že nadále plní slova přísahy, že budou sloužit svému lidu a své milované vlasti. Znovu prokázali, že tak , jako pomáhali v dobách plnění vojenských povinností při obraně a ochraně čs. státních hranic, při živelných pohromách a odstraňování jejich následků, při rozvíjení kulturního a společenského života v příhraničních obcích a městech, jsou odhodláni i dnes pokračovat v tom, co kdysi svému lidu odpřísahali. Jsem přesvědčen o tom, že tomu tak bude i v dalších okresech, které uspořádají své sněmy v dohledné době. Jiří Pokorný – předseda Středočeské KR KČP
Krajská rada v novém složení Po své ustavující schůzi se sešla poprvé na řádném zasedání Středčeská krajská rada. Jako v minulém období jí předsedá Jiří Pokorný z Berouna. Novým místopředsedou se stal Ing. Milan Fořtík (Srbeč, okres Rakovník), který by se měl zabývat důležitou problematikou mládeže. Ve svých funkcích pokračují místopředseda JUDr. Jiří Glos z Kladna, hospodář Jaroslav Jelínek ze Sadské (okr. Nymburk) a jednatel Jaroslav Roman z Vodňan, zastupující Prahu - východ. Předsedou revizní komise zůstává Ing Jan Novotný z Klecan na okrese Praha - východ. Podstatnou změnou však je také skutečnost, že od krajského sněmu jsou členkami krajské rady dvě ženy Václava Králová ze Sádku na Příbramsku a Anna Doušová, zastupující Okresní radu Beroun. Miroslav Maršálek
Stanislav Kofroň 1919 - 2009 V pondělí 19. července by se Stanislav Kofroň, člen KČP, KSČM a dalších společenských a vlasteneckých organizací, dožil 91 let. Vzpomeňme při této příležitosti na tohoto skromného, pracovitého člověka, který většinu svého života zasvětil boji za historickou pravdu s lepší budoucnost.
Miroslav Maršálek
Středočeši připraveni na 8. národní sněm
Praha - V sobotu 10. července proběhl krajský sněm Klubu českého pohraničí Středních Čech. Zúčastnila se ho řada vzácných hostů, mezi nimiž byli poslanec a místopředseda ÚV KSČM Stanislav Grospič, poslankyně a místopředsedkyně ÚV KSČM Miloslava Vostrá, předsedkyně klubu středočeských zastupitelů KSČM Jiřina Fialová. Za Národní radu (NR KČP obsáhle vystoupil předseda Ing. Karel Janda. Činnost za uplynulé období zhodnotil dostavadní i nastávající předseda Krajské rady Jiří Pokorný. Kriticky i pochvalně hovořil o jednotlivých úkolech, celkově měl možnost konstatovat, že došlo v rozvoji hraničářského hnutí k pozitivnímu vývoji. Plaketou NR Za obětavou práci pro vlast byli oceneni předseda OR Mladá Boleslav Lubomír Sojka im memoriam, místopředseda OR Beroun Václav Hošek a předseda Krajské revizní komise Ing. Jan Novotný z Prahy - východ. Další přátelé obdrželi Čestná uznání NR. V diskusi se hodně mluvilo velmi kriticky o současné politické situaci, o tom jak dál v KČP v souvislosti s přípravou 8. národního sněmu i o mládeži. Miroslav Maršálek
Ocenění spolupráce s OV KSČM Příbram Pro Okresní radu KČP Příbram je velmi významná spolupráce s OV KSČM. Není tedy náhodou, že mezi delegáty i hosty okresní konference KSČM, která se uskutečnila 6. února 210 v Sádku, byla řada členů KČP. To platí i o místopředsedovi ÚV KSČM Stanislavu Gropičovi, zástupci ÚV KSČM Vladimíru Jarešovi z Dobříše, i o předsedkyni klubu středočeských zastupitelů za KSČM Jiřině Fialové. Na konferenci vystoupil za naše občanské sdružení i předseda Okresní rady KČP. Přibližně polovina členů KČP je členy této strany. Někteří z našich členů rovněž převzali ocenění za dosavadní výsledky v práci. MiM
Středočeši v Drážďanech Neonacisté a pravicoví extrémisté z Evropy ohlásili pochod ulicemi Drážďan k výročí bombardování tohoto města na konci 2. světové války. To by nebylo poprvé, ale tentokrát to měla být největší akce tohoto druhu. Jakoby zapomněli, že to byli právě němečtí fašisté, kteří tento nejstrašnější konflikt rozpoutali. Členové Klubu českého pohraničí ze Středních Čech se přidali k desetitisícům pokrokových lidí, kteří trasu plánovaného pochodu přehradili. V nepříznivém počasí po celou ohlášenou dobu pochodu blokovali rozsáhlé prostranství poblíž hlavního nádraží, odkud se pokoušeli neonacisté vyrazit do ulic města, tak jako v minulosti. Ten nakonec museli organizátoři akci pravicových extrémistů rozpustit, když jim policie neumožnila trasu změnit a jejich čas vypršel. Blokády se zúčastnili lidé všech generací a různého politického smýšlení. O naši výpravu pečovali soudruzi z Die Linke a z Německé komunistické strany v čele s poslancem Zemského saského sněmu Hajko Kozlem. Trochu jsme záviděli domácím kolegům to velké množství shromážděných mladých lidí, kteří byli na místě dávno před námi a ještě po našem odjezdu čekali na stanovištích, až se rozejdou poslední zbytky extrémistů. I ve výpravách z naší republiky byla řada mladých lidí, například z Prahy, Brna, Kolína, Benešova, Mělnicka a Příbramska a jistě i z mnoha dalších míst ČR. Tentokrát neonacisté neprošli. Věřme, že neprojdou ani na žádné své jiné velké plánované akci. V prvních řadách proti nim jistě budou opět neohroženě stát, tak jako dříve na „čáře“, čeští hraničáři a jejich příznivci z KČP. Miroslav Maršálek
Okresní sněm KČP Příbram Ve čtvrtek 18. března se uskutečnil Okresní sněm Klubu českého pohraničí Příbram. Delegaci vyšších orgánů KČP vedl člen Národní rady Rudolf Peltán. Představen byl i kandidát na poslance za KSČM a člen vedení Ligy starostů proti radaru Josef Hála. Tentokrát jsme se nezabývali organizováním ani hodnocením akcí v oblasti Brd (například proti radaru USA), ale především záležitostmi spojenými s chodem vlastní okresní rady a vlivem KČP na spoluobčany na Příbramsku a Dobříšsku. Přijetím 3 nových členů překročil klub symbolickou padesátku. Oceněni byli jubilanti. Převzali krásně graficky zpracované pamětní listy. V 23 většinou krátkých, ale věcných diskusních příspěvcích padlo mnoho námětů na zlepšení vlivu Klubu na veřejnost. Velmi kriticky byl hodnocen pořad České televize „Máte slovo“ a vystoupení poslance za KSČM Jiřího Dolejše. Ostatní témata byla podstatně optimističtější. Velmi pozitivně byla hodnocena například informovanost členů o akcích, řada levicových aktivit v okrese i kraji, a opakovaně i velmi zdařilá publikace Ve šlépějích Chodů. Byli zvoleni delegáti na krajský a národní sněm a návrhy do krajské rady. Shromáždění se přihlásilo k Rakovnické výzvě ke spolupráci s mládeží při shromažďování dokumentů o osvobození Československa od fašistického Německa. Miroslav Maršálek
Výzva Okresní rady KČP k širokým aktivitám,
Je novodobou skutečností opomíjet zásluhy o osvobození naší vlasti těmi, kteří nesli nejbolestněji a v plném rozsahu válečné útrapy 2. světové války ve vlastní zemi, domovech, celých rodinách. Nebylo národa, po jehož otčině byly organizovány vojenské akce takového rozsahu a s takovou brutální, vše zničující silou, jako na území Sovětského svazu. Z iniciativy jeho lidu došlo k poutání obrovského vojenského fašistického potenciálu a to za neuvěřitelných obětí, těch nejvyšších – lidských životů, po celou dobu válečného konfliktu. Z celkového počtu 60 miliónů mrtvých za celé období, z toho údajných 20. mil. vojáků, Sovětský svaz přišel téměř o 30 miliónů životů svých občanů! To jsou skutečnosti, které určité skupiny dnes opomíjejí, ale je nutno věc vidět reálně a podle pravdy, bez rastru současné propagandy. Bez otevření druhé fronty by se jistě protáhla válka o pár měsíců, ale o konci bylo vlastně již rozhodnuto u Stalingradu a pod Moskvou, bez cizí pomoci, za dalších útrap a vypětí, především Rudé armády. Protože paměť národa je chabá a manipulovatelná, hlavně „našimi“ sdělovacími prostředky, jimiž je denně prováděno masírování mozků širokých mas, vyzýváme: My, členové Klubu českého pohraničí z okresu Rakovník, všechny členy klubu,
Doporučujeme se obrátit na základní školy v regionech a zorganizovat soutěž dětí k záchraně dokumentů. Pomoci jim s instalací výstavek, sbírek, slohových cvičení, soudobých fotografií, předmětů, které pochází z doby osvobozovacích bojů a o tom pořídit fotodokumentaci, akce publikovat. Chceme se zapojit, v případně vytvořené komise, která by tyto dokumenty hodnotila a pokusila se získat určitou finanční částku na odměny jednotlivcům i kolektivům zúčastněného žactva. Za okresní radu KČP Rakovník
Kontaktní adresy, na které je možno zasílat ofocené dokumenty, případně slohové práce apod. 1. adresa: Ing. Milan Fořtík, Srbeč 21, PSČ 270 65
VYSTOUPENÍ DĚTSKÝCH SOUBORŮ Tradiční akcí, na které se scházejí každoročně členové Klubu českého pohraničí ze Středočeského kraje je podzimní koncert v příbramském divadle. V uplynulých dnech navštívili naši republiku mladí umělci ze zahraničí, aby se zúčastnili XI. mezinárodní přehlídky dětských tanečních a pěveckých souborů. Jejich pobyt v naší zemi vyvrcholil na závěrečném galakoncertu v Příbrami. Ani letos návštěvníci nelitovali, protože Divadlo Antonína Dvořáka Příbram a Místní rada Česko - ruské společnosti Příbram připravily pestrý a zajímavý program. V němž vystoupili účinkující z České republiky Ruské federace a Běloruska. Z domácích předvedly své umění soubory z Příbrami, Kamýka a Třince. Dobré jméno u diváků má již z dřívějška Ulybka z Moskvy. Tentokrát přijel do našeho okresního města jako host také velký vzor malých zpěváků Eduard Treskin. Již poněkolikáté uzavíral dvou a půl hodinovou přehlídku velmi úspěšný soubor Praleska z Minsku. Foto a text: Miroslav Maršálek
Malá Úpa 2010 V sobotu 29.srpna se v Malé Úpě na Pomezních boudách uskutečnilo mezinárodní setkání občanů s výstupem na Sněžku. Akci pořádal OV KSČM a KČP Trutnov. Přítomen byl kandidát do Poslanecké sněmovny PČR, poslanec Václav Exner, delegace Die Linke ze SRN, přátelé z Polska a Francie. Z okresu Kladno vyjela na setkání delegace složená ze členů KSČM a KČP. Soudruh Exner připomněl nejen nadcházející parlamentní volby a současnou ekonomickou situaci, ale i nutnost jít k volbám a dát hlas té pravé a jediné levicové straně - KSČM. Přátelé z Die Linke, jakož i z Francie nám popřáli v nadcházejících volbách volební úspěch, posunutí vnitrostátní politiky více doleva a v celoevropském měřítku snížení důsledků světové krize. Členové KČP ze středočeského kraje a Trutnova zde byli se svými klubovými prapory. Bylo to příjemné sobotní dopoledne.
Nyš
Pochod Ne základnám z Jinec (Příbramsko) do Chaloupek (Berounsko) Ani tentokrát nechyběli členové Klubu českého pohraničí ze Středních Čech (ale ani z jiných krajů) v sobotu 25. července na akci občanské iniciativy Ne základnám a Ligy starostů proti radaru. Na náměstí v Jincích totiž startoval pochod, jehož trasa vedla Vojenským újezdem Brdy a končila v Chaloupkách na okrese Beroun, poblíž Záskalské přehrady. Účastníci z celé republiky tak protestovali proti snahám o zřízení americké radarové základny na našem území, ale i upozorňovali na to, že ticho kolem radaru neznamená, že by se militantní kruhy u nás (i v USA) a české pravicové politické strany této myšlenky vzdaly. Jen před volbami mlčí, aby neztrácely hlasy. Nikdo se nenechal obalamutit ani televizí, která opakovaně „zvala“ na 15. hodinu, přestože akce začínala již o hodinu dříve. Někteří občané z okolních obcí přiznali, že je odradilo nejisté počasí, když se krátce před akcí přehnala údolím Litavky silný slejvák. Letos nepřijelo tolik účastníků jako na podobnou akci v roce 2007, ale o to významnější hosté z celé České republiky se zde sešli. Úvodní shromáždění v Jincích moderovala mluvčí OI Ne základnám Jana Glivická. Na půdě městyse přivítal nejvýznamnější osobnosti starosta Josef Hála (člen KČP). A pak už se po stručném projevu mluvčího OI Jana Májíčka s krátkými vystoupeními střídali další řečníci. Velké pozornosti se těšil například starosta Příbrami a předseda Ligy starostů senátor Josef Řihák, který dlouhodobě patří k největším bojovníkům proti radaru ze sociálních demokratů. Velké uznání si však zasloužil i poslanec KSČM Stanislav Grospič (KČP), který organizoval nebo se podílel na řadě mírových akcí ve Středočeském a Plzeňském kraji nebo v Praze. A navíc, přestože měl v ten den půlkulaté narozeniny, prošel s ostatními účastníky vlastního pochodu celou trasu. Až z Ostravy docestoval historik a publicista Petr Rohel. V roce 1968 se podílel na studentských protestech proti příchodu vojsk Varšavské smlouvy. Ve svém vystoupení v Jincích prohlásil, že by se tudíž musel stydět, kdyby proti příchodu cizích vojsk neprotestoval dnes. Část, většinou mladých účastníků, se vydala na cestu o víkendech zpřístupněným územím Vojenského újezdu Brdy, aby si nakonec odpočinuli v Chaloupkách. Tam si mohli vybrat z dalšího připraveného programu. Nechybělo promítání dokumentů týkajících ze mírové problematiky, tombola, možnost podepsat petici žádající referendum o radaru, nebo třeba jen posezení v zahradní části restaurace či diskuse s hosty. Úvodní mítink i celou akci ovlivnily blížící se parlamentní volby. Diskuse svědčily o velké názorové pestrosti pochodujících. Přesto se v přátelské atmosféře shodovali na jednom názoru vyjádřeném i transparenty s nápisy: „VOLTE PROTI RADARU!“ nebo „STOP POSLANCŮM PRO RADAR!“Mezi účastníky shromáždění, pochodu i závěrečného setkání v Chaloupkách byl i předseda Středočeské KR KČP Jiří Pokorný se svým červeným praporem v krásné zelené brdské přírodě v záplavě převážně bílých transparentů opravdu vidět. Miroslav Maršálek, Jince
Setkání na Cínovci V sobotu 18.dubna 2009 v dopoledních hodinách se sešli zástupci Klubů Českého pohraničí Středočeského a Severočeského kraje u Pomníku padlých ochránců státních hranic od roku 1918 až do roku 1992, kdy byly zrušeny jednotky pohraniční stráže, na Cínovci. Čestnou stráž tvořili praporečníci z obou krajů s prapory Klubů Českého pohraničí. Zástupci obou krajských a některých okresních rad KČP, jakož i hosté z bývalé NDR položili k Památníku kytice. Hlavní projev přednesl předseda Středočeské KR KČP Jiří Pokorný. Zvláště přivítal milé hosty,bývalého příslušníka Pohraničních vojsk bývalé NDR, plukovníka ve výslužbě Karl Heinze Kartherta. Dalším hostem byl člen Revolučního svazu přátel Ernsta Thalmanna z Rostocku Gerd Hommel. Sešli jsme se zde proto,abychom tento památník udržovali jako stálý symbol naší státnosti, nezapomínali na ty, kteří pro ochranu své vlasti ztratili to nejcennější, svůj život.Nesmíme na ně nikdy zapomenout.Budeme se zde pravidelně scházet, aby se toto místo stalo symbolem sounáležitosti, kde se budou scházet slušní lidé, kteří neztratili paměť a nejsou ochotni se podřizovat jakémukoliv diktátu překrucování dějin naší země, řekl dál Jiří Pokorný.Nejde o to vypočítat kolik mladých životů vyhaslo na státní hranici při její ochraně, při plnění vlasteneckých povinností, protože každý jeden mladý život má nenahraditelnou hodnotu, kterou nelze ničím vyvážit. V závěru poděkoval správci památníku Petru Jakšovi. Celkem se nás zde sešlo asi padesát. Nyš, Foto: Maršálková
Stanislav Kofroň převzal medaili KČP Ve čtvrtek 19. března se uskutečnilo v Příbrami okresní shromáždění Klubu českého pohraničí. Kromě zprávy o činnosti a hlavních úkolech, hospodaření a organizačních věcí se zabývalo přijetím nových členů, předáním členských průkazů a významným bodem programu byla připomínka 5. výročí založení KČP na Příbramsku, přednesená Antonínem Dostálem. U příležitosti významného životního jubilea byl oceněn nejvyšším klubovým vyznamenáním - medailí KČP Stanislav Kofroň. Kromě diskuse členů vystoupili hosté: předseda KR Jiří Pokorný a místopředseda Národní rady KČP Milan Richter. Na závěr bylo promítnuto video ze setkání s Vladimírem Remkem a fotografie z demonstrace proti radaru 31.1. v Praze i z veřejného slyšení k radaru z Evropského parlamentu v Bruselu. Miroslav Maršálek, předseda OR KČP Příbram
Brusel – Neviditelní ... 18.2.2009 Ve středu odpoledne se uskutečnila v Bruselu druhá demonstrace, na rozdíl od té dopolední pod názvem "Neviditelní". Podobné se již v loňském roce konaly dvakrát v Praze a v Brně, přičemž jejich cílem byla pracoviště České televize. Smyslem akcí bylo upozornit, že účastníci akcí proti radarové základně USA v Brdech jsou pro veřejnoprávní sdělovací prostředky ČR neviditelní. A pokud se tato problematika přece jen na obrazovkách nebo v tisku objeví, je zpravidla velmi jednostranná, ve prospěch příznivců zahraničních základen ve střední Evropě. Té v Bruselu se zúčastnili na náměstí a před vchody do Evropského parlamentu spolu s iniciativou Nenásilí, starosty z Ligy a dalších organizací Evropy i mírové aktivisté z České republiky i jiných zemí. K protestu v bílých oblecích se připojili i členové KČP z příbramského okresu. Tato akce se těšila velké pozornosti kolemjdoucích i novinářů.
Brusel – Demonstrace proti základnám USA v ČR ... 18. 2. 2009 dopoledne Členové Klubu českého pohraničí z Příbramska podpořili významnou mírovou akci Ligy starostů proti radaru a Nenásilí. Demonstrace proti radaru USA v Brdech, proběhla ve středu na Lucemburském náměstí před Evropským parlamentem v Bruselu. Mezi účastníky byla i 120 členná skupina mírových aktivistů z Příbramska, Rokycanska, Berounska, Prahy, ale nechyběli v ní ani zástupci Českých Budějovic a dalších míst ČR. Akci zorganizovala iniciativa Nenásilí a Liga starostů proti radaru, ale podpořily ji i další organizace z ČR i dalších zemí. Kolemjdoucí dostávali ústní i tištěná vysvětlení většinou v angličtině, proč se akce koná. Demonstranti se pohybovali nejen po náměstí před parlamentem, ale bylo je možno spatřit i na jiných místech evropské metropole, například někteří projevili zájem navštívit kontroverzní dílo D. Černého – neúspěšně, díky zvýšené ostraze objektů EP právě v té době. V rukou Petra Nohy zavlál v Bruselu i příbramský prapor KČP.
Brusel – Slyšení v EP ... 18. 2. 2009 navečer Po dvou demonstracích a několika setkáních s poslanci belgického senátu a Evropského parlamentu se skupina asi 130 českých starostů, aktivistů Nenásilí a dalších občanů společně s dalšími asi 30 účastníky setkali v EP na veřejném slyšení k radarové základně USA v Brdech. Z českých poslanců byli přítomni kromě organizátora Jiřího Maštálky i Miloslav Ransdorf, Vladimír Remek. Libor Rouček, Jaromír Kohlíček a Richard Flabr. Starosta Trokavce Jan Neoral byl šokován, jak málo se ví v EP o odporu českých obyvatel proti snahám vybudovat ve střední Evropě součásti PRO USA. Jan Tamáš z hnutí Nenásilí prohlásil, že ve světě se o nás díky zájmu novinářů ví, a položil otázku, zda i v ČR. Středočeský kraj a okres Příbram měl velmi početné zastoupení, včetně zástupců rajské a okresní rady Klubu českého pohraničí. Domů jsme si z evropské metropole dovezli velmi silné přesvědčení, že v boji za mírovou budoucnost Evropy nejsme sami. Poděkování patří všem organizátorům výpravy. Miroslav Maršálek
Vzpomínka na Oldu Klímu
Dne 24.února to byl rok co nás navždy opustil náš přítel a kamarád Olda Klíma, místopředseda Středočeské krajské rady KČP. Jeho památku přišli společně s jeho manželkou Naďou uctít předseda Středočeské KR KČP Jiří Pokorný, další členové vedení Středočeské KR KČP a přátelé z Kladna, Berouna a Rakovníka a na jeho hrob položili kytici. Pak na Oldu společně zavzpomínali v jedné kladenské hospůdce.Čest jeho památce. Za Středočeskou KR KČP Nyš L.
NE!!! radaru ... V sobotu 31. ledna uspořádaly Pražská, Sředočeská a Plzeňská krajská rada KSČM na Palachově náměstí v Praze demonstraci proti americkému radaru v Brdech. Účastníci m.j. protestovali proti záměru schválit v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR obě smlouvy s USA, týkající se této problematiky. Na shromáždění občanů, zastupujících všechny generace a různé polické názory a hnutí vystoupil místopředseda Poslanecké sněmovny a předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip. Ve svém projevu ubezpečil přítomné, že všichni poslanci za KSČM budou ve sněmovně hlasovat proti umístnění radaru na našem území. Budou iniciovat vyhlášení referenda k této ožehavé otázce. Jasně vyjádřil cítění 60% našich občanů k vybudování amerického obranného, protiraketového systému USA na území naší republiky. Mimo jiné řekl, že nechceme v naší republice přítomnost žádných cizích vojáků. Chceme se všemi zeměmi žít v míru a na tom nechceme nic měnit.V závěru svého vystoupení použil citát Tomáše Bati. Kdyby neřekl čí jsou to slova,tak mnozí z nás si mysleli, že jsou to slova některého myslitele, nositele ideí Marxismu. Europoslanec Jiří Maštálka ubezpečil přítomné, že poslanci za KSČM v EP budou o protestech obyvatel ČR k otázce vybudování radaru informovat v parlamentu a žádat vyjádření europoslanců k otázce budování amerického "protiraketového deštníku" v zemích unie.Účastníky demonstrace jménem obyvatel Vojenského újezdu Brdy pozdravil starosta Rožmitálu pod Třemšínem Josef Vondrášek,řekl, že většina občanů zde žijících nechtějí žádný radar a žádné cizí vojáky. Pozdravy přednesli i předseda Plzeňské a Středočeské KR KSČM. Vystoupil i host ze spřátelené Die Linke ze Saska. Před odchodem k Americkému velvyslanectví zazpívali demonstranti Česko-Slovenskou hymnu (Kde domov můj, Nad Tatrou sa blýská) . Mezi účastníky bylo vidět mimo hesel, vlajek a třepetalek i šestnáct praporů Klubů českého pohraničí. Více než tisíc lidí se pak vydalo k ambasádě USA aby europoslanec Miloslav Ransdorf a Vojtěch Filip předali jejich jménem dopis presidentu Obamovi, v němž ho informují o nesouhlasu většiny obyvatel s radarem USA v Brdech a jehož text odsouhlasili.Žádáme presidenta Obamu, aby s naším nesouhlasem s výstavbou americké radarové základny v naší republice seznámil i občany USA. Maršálek, Nyš
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Počítadlo přístupů: |
Poslední aktualizace: |
(C) by Milan OK2STM |
Praha - Členové Klubu českého pohraničí (KČP) z Příbramska i jiných okresů Středních Čech nechyběli ani na letošní slavnosti Haló novin na pražském Výstavišti.
I o občerstvení se zde staral jeden z našich členů Jiří Svoboda se svými spolupracovníky. Ten měl ale vlastní dopravu. Jeho stánky s vybavením a personálem by se do autobusu nevešly.
Někteří navštívili stánek KČP a Hraničáře. Většinu času však zabralo sledování pestrého programu i vystoupení hostů a hlavně setkání s přáteli z celé republiky i zahraničí.
