Odhalení památníku pohraničníků

Památník padlým strážcům kdysi československých státních hranic odhalili v neděli 26. října 2008 v Cínovci na Teplicku představitelé českých vlasteneckých organizací. Přítomno bylo na dva tisíce lidí. Akci připravila při příležitosti 90. výročí vzniku samostatné ČSR Národní rada Klubu českého pohraničí (NR KČP). Památník je ze žuly s obrazem psí hlavy, symbolu strážců hranic. Je věnován památce statečných mužů hájících naše domovy. Jeho tvůrcem je Josef Dolejší z Lipnice nad Sázavou. Pomník stojí na pozemku, jenž je ve vlastnictví KČP, kterému jej odprodal Pavel Svoboda z Teplic. Může tady stát i díky porozumění starosty města Dubí Petra Pípala. Památník odhalil předseda NR KČP Karel Janda. Husitský chorál Kdož sú boží bojovníci a československá státní hymna umocnily slavnostní atmosféru.

K památníku položili věnce a kytice členové a sympatizanti KČP a zahraniční hosté ze Slovenska a Německa. Bylo čteno také třináct jmen zavražděných ochránců hranic, zlomek těch, kteří při ochraně hranic zahynuli. Na jejich počest zazněly čestné salvy.

Karel Janda, předseda NR KČP, ve svém vystoupení zdůraznil, že prožíváme historické okamžiky, jedinečné a neopakovatelné. Vybudování tohoto pomníku je naším příspěvkem k 90. výročí vzniku Československa. Klub českého pohraničí nikdy nepřestane považovat rozbití čs. federace za nelegální, protiústavní a vlastizrádný akt. Janda odsoudil stupňující se nenávistné útoky proti bývalým příslušníkům Pohraniční stráže, kriminalizaci jejich hrdinné služby vlasti. Ubezpečil, že občanské sdružení Klub českého pohraničí neustane v zápase proti jejich současnému tendenčnímu znevažování a proti politicky motivovaným lžím. Zřídili jsme fond solidarity na podporu obviněným a obžalovaným pohraničníkům. Již jsme poskytli příspěvky z tohoto fondu. Dnes jsou naše hranice mírové. To nás ale neopravňuje k zapomenutí pohnuté historie našich státních hranic. Tento pomník není jen připomínkou minulosti. Je výzvou pro současnost i budoucnost. Ať již nikde nejsou státní hranice místem krvavých konfliktů. Ať jsou navždy hranicemi mírové spolupráce. Ať již nikdy nebude třeba stavět pomníky padlým.

Poslanec Evropského parlamentu a místopředseda ÚV KSČM Jiří Maštálka vzdal hold všem, kteří chránili jednu z velkých svátostí našeho národa - hranice naší republiky. Charge d'affaires Kubánské republiky v ČR Bárbara Montalvo shromážděným připomněla obtížnou službu kubánských pohraničníků poblíž americké základny Guantánamo. I ona uctila památku padlých pohraničníků, jejichž oběť navždy zůstává v našich myslích a srdcích. Karl Kathert, plukovník pohraničních vojsk bývalé NDR, vzpomněl skvělou spolupráci německých a čs. pohraničníků, i díky níž se podařilo na mnoho let udržet mír v Evropě. Jan Minář, předseda Mezinárodního slovanského výboru jménem shromážděných na slavnostním aktu přečetl Odkaz budoucím generacím. Odhalení památníku byli také přítomni poslanci Parlamentu ČR za KSČM Stanislav Grospič, Zdeněk Maršíček, Josef Šenfeld, delegace KČP z Prešova, Michal Kotian, předseda KSS ze Žiliny, Marta Morávková z Českého svazu bojovníků za svobodu a další hosté. Haló noviny, 27. října 2008, (jel)

Fotoalbum

70. VÝROČÍ MNICHOVA 1938: Mnichov - agresor tvořil o oběti obraz válečného štváče

PRAHA - Postavit Československo do role válečného štváče se stalo od roku 1937 plánem Adolfa Hitlera, který si tak chtěl naklonit svět a zrušit smluvní vazby ČSR na Francii, Velkou Británii a další státy z roku 1935, zdůraznil na sobotní mezinárodní konferenci (6. 9. 2008) v Praze k 70. výročí podepsání Mnichovské dohody Václav Kural, předseda Kruhu občanů vyhnaných v roce 1938.

Připomněl Hitlerovu pátou kolonu v Československu, henleinovskou většinu mezi sudetskými Němci, která s Hitlerem žádala odtržení Sudet, což v Británii prezentovala jako zabezpečení drobného samosprávného území. Kural rozebral i vojenské síly Německa a ČSR. Podle něho byly vyrovnané - na každé straně 42 divizí, neboť 47 dalších německých divizí mělo hájit hranice s Francii a Polskem.

Karel Janda, předseda Národní rady Klubů českého pohraničí, která konferenci v Poslanecké sněmovně pod záštitou poslaneckého klubu KSČM uspořádala, ve vystoupení využil řadu citátů prezidenta Edvarda Beneše a dalších světových osobností. Zdůraznil, že odkazu Mnichova je nadále třeba se věnovat, neboť faktory, které ho přivodily, nejenže nadále působí, ale opět nabyly nemalé síly. Milan Krajča hovořil o úloze KSČ na sklonku 30. let minulého století a vyzdvihl generální stávku, kterou svolala na 22. září 1938 a po níž byla vláda Milana Hodži vystřídána vládou generála Jana Syrového a byla vyhlášena všeobecná mobilizace.

Historik Richard Král se soustředil na poválečné uspořádání Evropy. Vzpomněl na mezinárodní smlouvy z Helsinek, Paříže a Postupimi o vystěhování Němců z neněmeckých území. Podtrhl, že s ohledem na tyto dohody žádné podnětné důvody k navrácení majetku sudetských Němců nejsou. Havel, dřívější prezident ČSFR, svou omluvou za vystěhování otevřel nebezpečnou věc. Dokonce ho někdejší německý kancléř Helmut Kohl zrazoval od oné omluvy. V lednu 1997 se podepsala Česko-německá deklarace; měla vyřešit vztahy Čechů a Němců. Kohl ovšem bezprostředně po jejím podpisu řekl, že ta smlouva neřeší majetek sudeťáků. V podstatě měl pravdu, poněvadž to už v r. 1945 vyřešilo 18 států smlouvou v Paříži. Otázka je, zda to Kohl myslel do takové hloubky. Poukázal na význam vědomí a postoje samotných občanů, že zlu je třeba se postavit a nečinit mu ústupky.

Předseda NR KČP ing. Karel Janda své dojmy z akce shrnul pro Haló noviny: Konferenci považuji za úspěšnou. Účast německé delegace a její vystoupení jí daly mezinárodní charakter. Sál byl zaplněný účastníky ze všech krajů ČR. Zájemců bylo podstatně více, než bylo možné ke kapacitě sálu uspokojit. To spolu s vysokou pozorností věnovanou vystoupením ukazuje, že problematika Mnichova není jen historickou záležitostí. Z rozhovorů s účastníky lze soudit, že obsah konference i kniha „Mnichov - 70 let poté“ významně přispěly k argumentační vybavenosti, což v současné době přibývajících případů projevů neonacismu je velmi důležité. Zdroj: (kru, Haló noviny)

Zde je celý text projev Milana Krajča - dokument v PDF

Fotoalbum