Vítejte v Plzeňském kraji...

Na jihozápadě Čech, na hranici s Bavorskem, se rozprostírá Plzeňský kraj. Na severu sousedí s Karlovarským krajem, od severovýchodu po jihovýchod sousedí s Ústeckým, Středočeským a Jihočeským krajem. Rozlohou 7 561 km² se řadí Plzeňský kraj na třetí místo v ČR, počtem obyvatel 550 680 je až na devátém místě v ČR. Plzeňský kraj tvoří okresy Domažlice (1 140 km², 58 844 obyvatel), Klatovy (1 940 km², 88 043 obyvatel), Plzeň - město (125 km², 166 118 obyvatel), Plzeň - jih (1 080 km², 67 700 obyvatel), Plzeň - sever (1 323 km², 2 756 obyvatel), Rokycany (575 km², 45 788 obyvatel) a Tachov (1 379 km², 51 439 obyvatel).

O prastarém osídlení svědčí celá řada archeologických památek, o slovanském osídlení jsou první zmínky ze 7. stol. n.l., na soutoku čtyř západočeských řek bylo ve 13. stol. založeno královské město Plzeň, čímž znatelně poklesl význam Staré Plzně (nynější Starý Plzenec). Nově založené město se stává správním, obchodním, ale i kulturním centrem západočeské oblasti. V roce 1468 je v Plzni vytištěna první česká kniha - Kronika trojánská. Středověké obchodní zemské stezky a těžba rud drahých kovů se přičinily  o vznik četných hradů a měst.

Bohaté jsou dějinné události, které vždy souvisely s děním v Českém království. Zde byly umocněny polohou při hranici s Bavorskem. A tak si připomeňme vítězství Břetislav I. nad Jindřichem III. v roce 1040 na Brůdku u Kdyně, střetnutí a skvělá vítězství Husitů u Tachova (1427) a Domažlic (1431). Znatelně neblahé stopy zanechala v kraji třicetiletá válka. Následující majetkový převrat a rekatolizace umožnily nádheru baroka, dosud patrnou na zachovaných památkách, na druhé straně způsobily úpadek a utlačování městského a zejména selského lidu. Svědčí o tom chodský boj o majestáty, který skončil popravou Jana Koziny Sladkého, a řada dalších západočeských selských povstání. Výrazně se změnila i národnostní mapa, dochází k německé kolonizaci dosud nedotčeného pomezního hvozdu i poněmčení třicetiletou válkou zdecimovaného venkova a měst.

Průmyslová revoluce v 19. století vyvolala pronikavou změnu hospodářské a sociální struktury. Plzeň se stává významnou železniční křižovatkou a postupně se rozrůstá i síť železnic místního významu. Těžba kamenného uhlí, keramických surovin a rud se stala předpokladem pro rozvoj průmyslu (strojírenský podnik Škoda) a dalších odvětví (pivovarnictví) v kraji.

S hospodářským rozvojem dochází i k rozvoji školství, kultury a společenského života. Významu nabývá dělnické hnutí (Stávky nýřanských horníků 1882 a 1. 5. 1890, Železnorudská vzpoura 22. 7. 1919). Do paměti se zapisují spisovatelé Karel Klostermann, Jindřich Šimon Baar, Jan Vrba, J. V. Sládek a řada dalších, v Klatovech studoval Jaroslav Vrchlický. V rodném listu Spejbla a Hurvínka je místo narození Plzeň. Přírodní rámec Šumavy, údolí řek, bohatství lesů a vrchů a rázovité Chodsko nalezlo odraz v rozvoji turistiky.

V druhé polovině 19. století se zostřují národnostní třenice mezi českým a německým obyvatelstvem. Němci nelibě nesou rozvoj českého hospodářského života a národního uvědomění. Odpovědí na ústrky a útlak vzniká v listopadu 1884 v Plzni Jednatelský odbor Národní jednoty pošumavské pro západní Čechy s úkolem podporovat a chránit český živel v poněmčeném i poněmčením ohroženého území západních Čech.

Neblaze zasáhl kraj Mnichovský diktát v roce 1938, kdy zabrané území se dotklo samých hranic města Plzně, zabrány byly i zcela české horní chodské vsi s městečkem Klenčí, a později vznikl Protektorát Čechy a Morava. Odpor proti okupační moci byl krutě potlačován. Koncem války křižovaly kraj hrůzné pochody smrti. V samém závěru války, kdy již Americká armáda stála na hranicích Československa, byla Plzeň bombardována a zničena Škodovka. Obyvatelé západních Čech přivítali osvobození v roce 1945. Větší část kraje osvobodila Americká armáda, severovýchodní částí kraje pak Rudá armáda. Na některých místech kraje byly umístěny i části Československé armády z Anglie.

Poválečný rozvoj byl poznamenán odsunem Němců. Postupně se konsolidoval a rozvíjel život i v pohraničních oblastech. Plánovitě dochází, zejména po roce 1948, k rozvoji průmyslu, zemědělství, bytové výstavby, školství a kultury. Závažným úkolem bylo zabezpečení ochrany československo - bavorské státní hranice na Šumavě a v Českém lese (okresy Klatov, Domažlice a Tachov). Charakter ochrany státní hranice se proti předválečnému období zcela změnil, již v březnu 1946 hovoří Churchill o železné oponě a po roce 1948 bylo nutné zabezpečit ochranu státní hranice na zcela jiném základě. Proto byl Národním shromážděním ČSR 11. července 1951 schválen Zákon o ochraně státních hranic. Na pohraničním území kraje působila 7. brigáda PS (Sušice), 9. brigáda PS (Domažlice), 12. brigáda PS (Planá u M.L.) a 5. brigáda PS (Cheb). Pohraniční stráž navázala tak na tradice statečných domažlických Chodů.

Život příslušníků pohraniční stráže našel odezvu v literatuře i filmu. To je spojeno se jménem Rudolfa Kalčíka a nestárnoucího filmu Král Šumavy i novějšího zpracování knihy V ruce samopal od V. Janečka a a R. Kalčíka ve filmové podobě Drsná planina. O životě pohraničníků a dění na hranici píší i další. Zájem o tuto problematiku neutuchá, svědčí o tom dvě rozebraná vydání Kroniky ochrany československých hranic (2004) i publikace Stalo se na hranicích (2005). Nekončí ovšem pomlouvačné lhaní a kriminalizování Pohraniční stráže a pohraničníků ze strany současných demokratů.

Rok 1989 znamenal majetkový převrat a ukončení dosavadního rozvoje společnosti. Přinesl řadu nových, pro značnou část obyvatelstva Československa, negativních důsledků.

Rozpad státu, rozklad, rozprodej a privatizace národního hospodářství, tlak ze strany bývalých občanů republiky německé národnosti i kolaborace mnohých současných činitelů vedl k tomu, že po severočeské oblasti vznikly Kluby českého pohraničí také na území Západočeského (nyní Plzeňského) kraje.

Kluby českého pohraničí se při činnosti řídí Stanovami Klubu českého pohraničí , Programovým prohlášením Klubu českého pohraničí.

Hlavní důraz kladou Kluby českého pohraničí Plzeňského kraje na osvětovou činnost, která spočívá v pravdivém výkladu česko-německých vztahů, odmítání falšování a lživého výkladu českých i evropských dějin, na obraně proti snaze kriminalizovat období socializmu. Usilují o reálné chápání jevů současnosti a obraně proti záporným jevům. Přitom spolupracují se sympatizujícími občany a občanskými sdruženími. Zvláštní pozornost věnují navazování přes hraniční spolupráce.

Rok 2012

Krajská rada Klubu českého pohraničí, o. s. – Plzeňský kraj

Setkání sekcí ochránců československých státních hranic

14. července Poběžovice

21. července Blovice

25. srpna Chodová Planá

Zasedání Krajské rady Klubu českého pohraničí, o. s., 16. února 2012 v 9.30

Městský Klubu českého pohraničí, o. s., v Plzni

28. března Protestní shromáždění: Neonacizmus – nová hrozba, úvodní slovo Dr. Josef Groušl, Plzeň, od 16.00

17. dubna Uctění památky obětí angloamerického bombardování Plzně:

10.00 památník v Sousedské ulici

11.00 Jateční třída

14.00 Habermannovo náměstí

1. května Účast na prvomájovém shromáždění u Branky od 10.00

4. května Štafeta vzpomínek na náměstí Míru od 10.00

4. května Pietní vzpomínka v Lobzích u bývalého nacistického popraviště od 13.00

9. května Pietní vzpomínka u Památníku sovětských vojáků na Ústředním hřbitově od 16.00

28. května Pietní akt u Památníku Stanka Vodičky, Revoluční ulice v Lobzích od 15.00

16. června Vzpomínka na popravu českých vlastenců za heydrichiády, Vejprnice od 10.00

20. června Pietní vzpomínka zastřelení hladových dětí v roce 1918, Koterovská ulice od 14.00

3. července Vzpomínkové shromáždění k 397. výročí mučednické smrti Mistra Jana Husa, Husův park v Doubravce od 16.00

21. července Setkání Ochránců československých státních hranic v Blovicích od 15.00

10. září Vzpomínkové shromáždění na protifašistický odboj a popravu národního hrdiny Julia Fučíka, Ústřední hřbitov od 16.00

22. září Shromáždění u Památníku padlých ochránců československých státních hranic

25. listopadu Vzpomínkové shromáždění k 318. výročí mučednické smrti Jana Sladkého Koziny, nádvoří Prazdroje od 10.30

Okresní rada Klubu českého pohraničí, o. s., v Domažlicích

Oslavy Mezinárodního dne žen – spolupráce při organizaci

8. března v Domažlicích

10. března v Klenčí

11. března v Holýšově

Pietní shromáždění a pietní akty u příležitosti osvobození ČSR

28. dubna v Holýšově

4. května v Domažlicích a Klenčí

13. května Kroky k Otovu

8. května na Výhledech a Lískové

5. – 8. května 2012 v Horšovském Týně a Bělé nad Radbuzou

Prezentace KČP, o. s., na květnovém mítinku v Domažlicích

duben Zájezd do Terezína pro školy, pořádá KČP, o. s., Horšovský Týn

1. června Zájezd do Lidic, na organizaci se podílí OR KČP, o. s., v Domažlicích

červen Zájezd po pamětihodnostech Plzeňského kraje, pořádá KČP, o. s., Horšovský Týn

14. července Setkání sekce ochránců československých státních hranic v Poběžovicích

1. září Haltravská bota, spolupráce při organizaci

20. a 26. září Pietní akty padlých příslušníků SOS v roce 1938 na 6 místech okresu

září 2012 Beseda o obsazení pohraničí v roce 1938, pořádá KČP, o. s., Horšovský Týn

Návštěva památníku v Krásné u Aše

Oslavy 360. výročí narození Jana Sladkého Koziny

listopad Lidové umění na Chodsku, pro školy v Horšovském Týně

25. listopadu Účast na pietním aktu výročí popravy Jana Sladkého Koziny v Plzni

prosinec Položení kytice u pomníku zavražděného pohraničníka J. Ulrycha na Železné

Okresní rada Klubu českého pohraničí, o. s., v Tachově

10. března Oslavy MDŽ v Halži od 16.00, finanční podpora a spolupráce při organizaci oslavy Návštěva Pamětní síně OÚ Postřekov a beseda s Václavem Volfíkem

15. března Promítání filmu Neporažení k výročí 15. března 1939, kino v Plané

26. dubna Přednáška Dr. Groušla: Zahraniční politika SRN (předběžný termín)

duben Pietní akt u pomníku Jaroslava Kysilky v Paliči

Účast na pietních aktech pochodů smrti v Pístově a Tachově

duben/květen Přednáška a výklad pro žáky a studenty v Památníku koncentračního tábora Flossenbürg

Vyhlášení literární a výtvarné soutěže pro účastníky návštěvy Památníku koncentračního tábora Flossenbürg

červen Besedy o ochraně státních hranic Československa v úseku 12. bPS v letech 1945 – 1992

11. července Promítání dokumentu z roku 1985 – Historie PS, kino Planá

25. srpna Setkání sekce ochránců československých státních hranic v Chodové Plané

září Účast na vzpomínkové akci v Krasňanech a Strečně

Pietní akty u pomníků:

Miloše Kukly v Zadním Chodově

Josefa Mináře, respicienta Finanční stráže ČSR, Broumov

voj. Havelky, příslušníka SOS, Planá u M. L.

listopad Společné shromáždění Mě KČP, o. s., Tachov a KČP, o. s., Planá, sekce OČSH  

K setkání pohraničníků v Sušici 18. června 2011

Letošní setkání 7. bPS v Sušici se konalo v roce 60. výročí přijetí zákona na ochranu státních hranic. Setkání se zúčastnilo 95 bývalých ochránců československých státních hranic a příznivců. Počet účastníků byl poněkud menší, protože se projevuje rostoucí věk se všemi průvodními zjevy. Účastníci vzpomněli na zemřelé přátele, zejména př. Jana Baara, minutou ticha.

Mezi účastníky byl místopředseda NR KČP př. Wasserbauer a členové NR KČP př. Krása a Janáček. Př. Janáček dekoroval prapor z rozhodnutí Jihočeské NR Čestnou stuhou k 60. výročí vzniku PS.

Předseda KČP v Sušici seznámil přítomné s obnovou pomníku por. Horváta u informačního střediska na Březníku. V nejbližší době bude obnoven pomník pohraničníkovi Baranovičovi a před setkáním byl upraven pomník strážmistra Hoďbotě na Hůrce.

Podle sdělení Jaroslava Žáka

Památník koncentračního tábora Flossenbürg

K 66. výročí osvobození navštívili Památník koncentračního tábora Flossenbürg studenti Tachovského gymnázia 3. května a žáci 9. třídy Základní školy v Kostelní ulici v Tachově 13. května 2011.

Zájem o prohlídku projevila i rodina z obce Milíře, ta navštívila památník již 8. dubna 2011. KČP, o. s., sekce OČSH v Plané u M. L. přispěl studentům na dopravu.

Výkladu a prohlídky památníku se ujal tradičně předseda Mě KČP, o. s., v Tachově Ing. František Kovářík.  

Pomník poručíka PS Václava Horváta se dočkal po dvaceti létech obnovy

Poručík PS Václav Horvát se narodil v roce 1937 v Litovli, byl zařazen na 7. rotu Březník u sušické brigády. Dne 6. listopadu 1959 zaváděl sedmičlennou skupinu nováčků na obhlídku úseku státní hranice. Situace využil vojín Řanda k pokusu o překročení státní hranice. Při pronásledování se postavil se zbraní v ruce proti svému veliteli a zastřelil jej, pak hranici překročil. V objektu roty byl postaven pomník. Ten však, jako mnoho podobných, nepřežil polistopadové běsnění.

Desku pomníku se podařilo bývalému veliteli p. Mayerovi na Modravě uschovat. Díky MěÚ Sušice, OÚ Modrava a CHKO Šumava byl pomník 4. listopadu 2010 v blízkosti původního místa z roku 1960 rekonstruován. Stranou obnovy nezůstal ani Klub českého pohraničí v Sušici.

Současné místo pomníku je u odpočívadla informačního střediska na Březníku. Je to asi 5 km z Modravy. Tam se dostanete pěšky nebo na kole, protože se návštěvník pohybuje v 1. zóně CHKO Šumava. (Podle sdělení předsedy KČP v Sušici Jaroslava Žáka.)

PS.: Březník je dějiště románu Karla Klostermanna Ze světa lesních samot.