Třešť - město s pamětí

12.05.2016 21:01

Poslední dny II. světové války přinesly do Třeště, půvabného městečka na Jihlavsku, nepředstavitelnou hrůzu a zoufalství. Obyvatelé se předčasně radovali ze svého osvobození a následné represe navrátivší se německou armádou byly strašlivé. V pouhých třech dnech padlo nebo bylo popraveno 58 mužů, strašlivá ztráta postihla každou rodinu, nikdo nebyl ušetřen. Tehdejší události dodnes připomíná pietní místo na bývalém vězeňském dvoře, místě exekucí, a pomníčky kolem celého města tam, kde zůstali v krvi ležet stateční obránci, nad nimiž se stále vznáší tiché zděšení z krutosti válečného konfliktu.

Vždycky mě šokuje, když slyším, že boj za mír, který má ve svém programu KSČM, je jen prázdné heslo, v dnešní době postrádající smysl. Jako by lidé zapomněli na všechny, kdo za mír položili své životy, na vojáky i nevinné civilní oběti. Jako by zcela přehlíželi nedávné boje v bývalé Jugoslávii nebo na Ukrajině – a to jmenuji jen ty, které se k nám dostaly nejblíž a zasáhly země s obdobnou kulturou a hodnotami, které vyznáváme i my. I tady obyvatelé ráno vypravovali děti do školy, odcházeli do práce, věnovali se svým koníčkům a trávili večery s přáteli. I pro ně byl mír samozřejmostí, něčím, co už bylo dávno vybojováno. Ale nemůžeme přehlížet ani další varování. Zdá se, že ožívá myšlenka Spojených států amerických rozhodovat o osudu celého světa. Jak jinak vysvětlit, že ve chvíli, kdy Evropa sténá pod náporem válečných a pseudoválečných uprchlíků a snaží se uchovat alespoň základy ekonomické i společenské stability, se z USA ozývá hlas žádající jaderný útok na Severní Koreu z preventivních důvodů?! Což je mimochodem typicky americké zdůvodnění válečné agrese, s nímž jsme se setkali v novodobé historii už nejednou.

Bohužel se mění i nálada v české společnosti. Generál Eisenhower svého času žádal co nejpečlivější zdokumentování zločinů druhé světové války, protože, jak řekl, jednou se najdou tací, kteří budou chtít historii překroutit a zneužít. Zjevně věděl, o čem mluví … I u nás se v poslední době objevují snahy o velmi účelový výklad minulosti. Dozvídáme se, že naši zemi osvobodili Američané, zatímco hrdinná Rudá armáda se svými téměř devíti miliony padlých je označována za okupanty. Stále víc se mluví o násilném a neoprávněném vystěhování mírumilovných Němců z českého pohraničí, za které se dokonce naši představitelé omlouvají. Prahou projíždí americký konvoj osvobození, davy i mnozí politici jásají. Lidská paměť je přece tak krátká …

Kde je Fučíkovo „Lidé bděte“? Zřejmě taky zmizelo v propadlišti dějin.

Pietní akt v Třešti, pořádaný MěV KSČM ve spolupráci s Klubem českého pohraničí, je vždy velmi emotivní záležitostí, kde mnozí neskrývají slzy. I letos dojímalo komponované pásmo Anny Fencíkové a citlivý projev předsedkyně RR LKŽ Květy Šlahúnkové, která byla čestným hostem. V Třešti nezapomínají, jak křehký mír ve skutečnosti je, jaká cena za něj v minulosti byla zaplacena, a jak snadno bychom jej mohli ztratit. II. světová válka stála lidstvo 72 miliony životů – a nic podobného se nesmí opakovat. Už nikdy.

Text: Mgr. Helena Vrzalová

Zaslal: Wasserbauer Miloslav

Fotogalerie: Třešť - město s pamětí