Shledání po 52 letech

13.05.2014 08:38

Před 52 lety jsem sloužil na rotě Starý Hrozňatov, kde jsem měl- mimo jiných-kamaráda Jana Vogla, motospojku na naší rotě, který byl pro mne ale  nejen kamarád, ale spojovalo nás něco více, než s ostatními pohraničníky.    Byl z Ostravy jako já! A tak jsme spolu jezdívali domů i na dovolenou-tehdy to bylo 10 dnů za rok služby.  Později, po ukončení vojenské služby, jsem se nemohl dopátrat, zda můj kamarád žije, kde bydlí. Dokonce jsem napsal o pomoc i do ČS televize, bez úspěchu. Zřejmě jsem neměl psát, že hledám „pohraničníka“!

Dne 24 .2. tohoto roku jsem jel navštívit kamaráda, pohraničníka , četaře Jana Ožanu, který bydlí v Horních Bludovicích-za Havířovem. Před dvěma lety přišel o pravou nohu a pohybuje se na vozíku. Když jsem projížděl Havířovem, stavil jsem se na Obecním úřadu, zda by mi nesdělili adresu Jana Vogla, protože asi před 30 lety jsem se dozvěděl, že by měl bydlet v Havířově. O získání adresy jsem se nepokusil poprvé , několikrát jsem nepochodil. Opět mi sdělili, že ze zákona mi to nemohou sdělit, jsou to utajovaná osobní data. Vyšel jsem zklamán ke svému autu, vedle mne zaparkovalo policejní auto. Oslovil jsem policistu, zavzpomínali jsme na vojnu, řekl jsem mu, že jsem byl pohraničník a že hledám svého dobrého kamaráda, ale nikdo mi nechce pomoci. Poznačil si můj telefon, když jsem ho poprosil, že pokud něco zjistí, aby mi dal vědět. Po příjezdu za Janem Ožanou jsem měl telefon-volal mi policista a sdělil mi adresu Jana Vogla! Nechtěl jsem tomu ani věřit. Představte si přátelé, že tento mnou hledaný kamarád bydlí asi 3 km od přítele Ožany v Bludovicích a ani oni o sobě vůbec nevěděli! Od Ožany jsem jel přímo na místní poštu , kde mi sdělili, jak se dostanu k bydlišti Jana Vogla.  Když jsem zazvonil u branky jeho domku, přišel mi otevřít mnou hledaný Jan Vogl, byl právě na zahradě. Na hlavě měl pracovní klobouk a já čepici. On stál za brankou a já před ní. Hleděli jsme na sebe. Přátelé, my jsme se nepoznali! Až když jsme sundali čepice-padli jsme si do obětí. Přivítání bylo nádherné, bavili jsme se o všem možném, o prožitých  52 letech. Také jsem ho informoval, že existuje KČP , že jsem v něm činný, co nám přináší- samozřejmě se stal ihned naším členem KČP sekce OSH. Dohodli jsme se na setkání u přítele Ožany i s našimi manželkami. Byl to pro mne , Ožanu i Vogla „velký den“ . A jen díky policistovi, kterému jsem telefonicky poděkoval. Odpověděl mi, abych si přečetl, co mají na autech-„pomáhat a chránit“. Ano, jen kdyby všichni jednali tak, jako on.

Přátelé, zdraví vás všechny, zejména pohraničníky a čtenáře Hraničáře-tři kluci z roty Starý Hrozňatov, sloužící v letech 1960-1962 : motospojka Jan Vogl, velitel družstva četař Jan Ožana a svobodník Zdeněk Bukovski.

                                                     KČP Olomouckého kraje, místopředseda nezávislé sekce OSH Ostrava ,    Zdeněk Bukovski