Poznali jsme místo další zrůdné krutosti nacistů

14.05.2018 21:08

V rámci vyhledávání pamětních míst spojených s hrůzami zejména II.světové války, kde by byla možnost vysadit naši „Slovanskou lípu“, jsme se dozvěděli na internetě o obci Dětřichov u Moravské Třebové. Na základě telefonického dohovoru přítelkyně Hemerkové, která je předsedkyně OO VSA Olomouc a zároveň členkou naší organizace KČP Olomouc, jsme ve čtyřech automobilem vyjeli v pondělí 7.5.2018 do výše jmenované obce. Přijeli jsme do překrásného údolí luk před začátkem vzpomínky na místo piety, kde bylo několik stánků s občerstvením, výstava mnoha ručních zbraní minulosti a současnosti, mnoho dřevěných lavic s dřevěnými stoly, veliká vatra, 4 speciální uvnitř hořící kmeny stromů . Bylo tam přítomno již mnoho lidí, zaparkováno před 50 automobilů. Velice mile jsme byli potěšeni, když jsme spatřili prapor KČP ze Svitav a přátele Votroubka i Pražáka. Celá akce začínala v 18.00 hodin asi dvou kilometrovým pochodem obyvatel Dětřichova od budovy vedení obce k tomuto pietnímu místu. Kolem 18.20 hodin se objevilo v dálce na pokraji lesa čelo průvodu alespoň 200 účastníků, v čele s prapory, v průvodu byli občané různého věku včetně rodin s kočárky a závěr tvořily 2 obrněné transportéry. Průvod byl přivítán naprostým tichem, kdy uniformovaní hasiči položili k prvnímu památníku věnec. Dále pokračoval průvod s dalšími dříve přítomnými občany k nedalekému lesíku, kde uvnitř je další památník. Občané se zastavili před tímto malým lesíkem, hasiči šli položit další věnec. Cestu k památníku lesíkem lemovali uniformovaní hasiči v parádním postoji „pozor“. Za nás položili k památníku kytici přítelkyně Hemerková a př.Šimek. Před lesíkem měl k účastníkům piety velice otevřený , velice erudovaný a seriozní  proslov předseda OV KSČM s. Bohatec, který byl odměněn vřelým potleskem. Následovala minuta ticha, kterou ukončil místní ,velice příjemný,starosta  tím, že ukončil pietu a pozval všechny přítomné, aby společně, jako obvykle až do ranních hodin, oslavili konec II. světové války. Upozornil, že bude ohňostroj, přelet akrobatického letadla, zapálena vatra. Poděkoval všem za účast a pozval je na další den na další vzpomínkovou akci (pozn.autora-zapomněl jsem kde a co to má být).

Co na závěr, odjížděli jsme s tím, že jsme objevili obec, kde lidé jsou správně vedeni vedením obce, kdy si uvědomují, že vzpomínat na hrůzy války je nutné a to napříč politickým spektrem, tak si i mladí uvědomují, jaké jsou hrůzy války, že my válku nechceme a neměli bychom přihlížet snahám válku vyvolávat. Vlastenectví by  přece nemělo být otázkou jen některých osob, ale všech bez rozdílu politické příslušnosti. A na to se v naší vlasti zapomíná! Odjížděli jsme s příslibem, že se najde místo, kde bychom vysadili naši „Slovanskou lípu“. A my jsme slíbili, že příště přijedeme v daleko větším počtu a zůstaneme déle, než letos.

Dále uvádím, co se za války v Dětřichově stalo (dosud jsem Vám to všem tajil).

KČP Olomouc Ing. Karel Šimek

Na konci roku 1939 byl nedaleko Dětřichova vybudován tábor o čtyřech barácích, jídelně, kuchyni a sociálním zařízením, který měl sloužit dělníkům při stavbě plánované dálnice.

Z její výstavby ale nakonec sešlo. Namísto stavitelů silnice se tak do chatrných budov nakonec „stěhovaly" ženy, které otěhotněly během svého nuceného nasazení v Říši. V roce 1943 byl u Dětřichova oficiálně zřízen porodní tábor pro východní dělnice, takzvaný Enbindungslager, ve skutečnosti však šlo o likvidační koncentrační tábor, který měl Říši zbavit nežádoucích dětí.

K ubytování rodiček, zejména ruské, ukrajinské a polské národnosti, a dětí sloužily dva dřevěné, nezateplené baráky. Ve třetím domě se nacházela kotelna, kuchyň, porodní a poporodní místnost, umývárna a pracovna velitele tábora.

Čtvrtá dřevěná stavba v blízkosti vchodu do tábora sloužila dozorcům, a také jako skladiště.

V prvních dvou měsících fungování lágru zemřelo v Dětřichově 26 dětí. Oběti se v tajnosti pohřbívaly na římsko-katolickém hřbitově v nedalekém Starém Městě. Protože v dalším období mrtvých dětí i žen nebývale přibývalo, rozhodlo vedení tábora o pohřbívání mrtvých do otevřeného pohřebiště v lesíku naproti tábora.
Za dvouletou existenci lágru zde zemřelo podle dochovaných dokumentů celkem 206 dětí z celkového počtu 636 narozených. Jako nejčastější příčiny úmrtí byly uváděny žaludeční a střevní katar, životní slabost, zápal plic a průjem.

Kromě dětí zemřelo v táboře také 14 dospělých, zejména na tuberkulózu. Podle neoficiálních informací byl ale počet skutečných obětí mnohem vyšší.
Lidskému chápání je nepochopitelný i způsob odstraňování nepohodlných dětí. Ty byly doslova a do písmene ponechány svému osudu, bez jídla, lékařské i hygienické péče umíraly hladem, zimou a nemocemi. Zločinný režim zavedl v táboře šéflékař Wilhelm Schmidt, litevský Němec, jemuž působení v Dětřichově vyneslo přízvisko „nacistický Herodes.
Moravskotřebovský učitel Jan Hampl, který se hlouběji zabýval historií dětřichovského tábora, o Schmidtovi uvedl: „Konal na maminkách zločinné „vědecké" experimenty, které doprovázely velké bolesti a ve většině případů končily smrtí. Oběti těchto pokusů i ostatní gynekologické péče byly zpočátku pohřbívány na hřbitově ve Starém Městě. Později jednoduše zahrabávány v blízkosti lesíku. Mezi nimi i ženy, které nesnesly velkých muk a samy si sáhly na život," přibližuje na svých webových stránkách www.gruntova.cz fungování tábora historička Jitka Gruntová.

Tragické příběhy z let 1943 až 1945 dnes u Dětřichova připomíná skromný památník, který byl postaven na místě, kde stával koncentrační tábor. Upraven byl i lesík, kam byly pohřbívány mrtvé děti a ženy. Zemřelé zde připomíná pomník se symbolicky upravenými hroby. 
Až pojedete kolem, zastavte se zapálit svíčku nebo jen tak postát a zamyslet se nad smyslem lidského žití...

 

Fotogalerie: Poznali jsme místo další zrůdné krutosti nacistů

1 | 2 | 3 >>