Pietní akt u hrobu genplk. Ing. Miroslava Šmoldase

05.04.2016 19:46

         Pražská rada KČP uspořádala ve středu 23. března 2016 na Olšanských hřbitovech pietní akt u hrobu genplk. Ing. Miroslava Šmoldase (23.9.2017-27.3.2003), od jehož úmrtí uplynulo 13 let.  

         Po položení květin a zapálení svíčky, člen Pražské rady a vedoucí sekce ochránců státních hranic doc. Dr. Miroslav Adamec, CSc., připomněl životní cestu tohoto vlastence, vojáka, hrdiny. Mimo jiné konstatoval, že Miroslav Šmoldas  po maturitě a absolvování Vojenské akademie v Hranicích byl v roce 1938 vyřazen jako poručík spojovacího vojska. Během mobilizace sloužil v Bruntále a  v Lipníku nad Bečvou. V dalším období ho osud zavál mimo vlast a vehnal do extrémních situací, které přežil jen díky odvaze a pevné vůli. Po vyhlášení protektorátu přešel hranice do Polska a prošel celou anabází čs. legionu a čs. armády v SSSR. Jako příslušník tzv. Oranské skupiny přišel se skupinou velitelů a instruktorů v únoru 1942 do Buzuluku. Tam se podílel nejdříve na vytvoření základního zázemí a později na výcviku přicházejících vojáků. Zúčastnil se bitvy u Sokolova a poté všech bojových akcí, včetně Karpatsko-dukelské operace. Na Dukle byl vážně raněn.

         Na pokyn generála Svobody zorganizoval vznik spojařského učiliště v Popradě, později, těsně před koncem války, se dostal na ministerstvo obrany. Po válce byl vyslán k studiu na vojenské akademii v Moskvě. Po jejím absolvování byl zařazen ve funkcích náčelníka spojení,   náměstka ministra obrany,    generálního inspektora armády, náčelníka akademie. Vojenskou kariéru zakončil v 70. letech minulého století jako vedoucí čs. delegace v Dozorčí komisi neutrálních států v Koreji. Po návratu odešel z armády a ještě  pracoval     ve funkci vedoucí čínského oddělení na ministerstvu zahraničních věcí.

         Významnou kapitolou v profesním životě gen. Šmoldase bylo období let 1950 až 1952, kdy byl vyslán na Ministerstvo národní bezpečnosti s úkolem zajistit vybudování Pohraniční stráže. Úkol přechodu z policejní na vojskovou ochranu státních hranic byl v poúnorovém období vynucen reakcí sil poražených v demokraticky vedeném boji a celkovou mezinárodní situací. Státní hranice se stala „frontovou linií“, o čemž svědčí desítky zabitých příslušníků SNB a Pohraniční stráže SNB, zadržení agenti zahraničních rozvědek, škůdci a rozvratníci. Zajistit zákonnými prostředky nedotknutelnost a neporušitelnost státních hranic bylo nezbytným požadavkem doby.

         Zaujetí nové sestavy bylo stanoveno na 1. ledna 1951. To vyžadovalo připravit organizaci, personální obsazení,  úseky střežení, prostory umístění rot, praporů, brigád a oddílů a v  období několika málo měsíců  v obtížných terénních a povětrnostních  podmínkách vybudovat a upravit nové objekty, stanoviště, přístupové cesty… Vynaložením obrovského úsilí příslušníků SNB, vojáků z povolání a základní služby, při současném střežení státní hranice, byl úkol splněn, na čemž měl po stránce organizační  významný podíl první náčelník štábu Pohraniční stráže – gen. Ing. Miroslav Šmoldas.

         V tomto roce, kdy si připomínáme 65. výročí přijetí zákona o ochraně státních hranic, si zároveň připomínáme tisíce hrdinů, kteří tehdy i čtyři následující desítky let prokazovali nesmírnou odvahu, pevné nervy, rozvahu, vlastenectví a uvědomělost. S úctou se skláníme před hrdiny, kteří při ochraně státních hranic  položili na oltář vlasti oběť nejcennější – vlastní životy. Čest jejich památce!

Fotogalerie: Pietní akt u hrobu genplk. Ing. Miroslava Šmoldase