Patnácté setkání bývalých ochránců státní hranice v Rokycanech 15.9.2017

07.10.2017 15:17

Nebyl v tom osud, ba ani náhoda jen prostá skutečnost, že patnácté setkání bývalých příslušníků Pohraniční stráže se konalo také patnáctého a to září roku 2017. Pohraničníci z rokycanského okresu se setkávají až na dvě výjimky pravidelně od roku 2000. V tomto roce byla za pomoci RSDr Milana Richtera CSc ustanovena Sekce bývalých ochránců hranic v Rokycanech. Pro nás pohraničníky z tohoto okresu vznik této sekce měl význam, který se projevil až v příštích létech. V Rokycanech totiž vznikla první sekce ochránců hranic, která sdružovala zejména vojáky základní služby Pohraniční stráže. A to byl onen impulz jenž dal vzniknout doslova záplavě podobných či stejných sekcí po celé republice. To je nahlédnutí do minulosti. Co bývalé pohraničníky stále stmeluje i po tolika létech od zrušení pohraniční stráže /27.9.1991/ je to především síla vztahů zrozených při těžké a nebezpečné službě na Státní hranici, ale také to co v dnešní době je bohužel tak říkajíc na indexu a to je láska k vlasti jinými slovy vlastenectví. Ano je zde ještě jedna síla, která nás stmeluje a tou je paradoxně fyzikální zákon akce a reakce, který jak všichni víme stoprocentně platí i ve společenských vztazích. Ti lidé živící se politikařením a mylně se nazývající politiky ve snaze vecpat se k politickým korytům u kterých jak známo je velice obsazeno usilovně hledali záda po kterých by se vyškrábali k onomu místu hojnosti. Protože to zkusili a to neúspěšně u Lidových milicí, Veřejné bezpečnosti i armádě přišla vhod euforie zvaná svoboda cestování. To rozhodlo čí záda to budou. Ano byly a dosud jsou to záda ochránců státní hranice. Snaha vyšplhat po cizích zádech je po sametu již hluboce zakořeněná v naší společnosti a není to co je na tom to nejhorší. Daleko nebezpečnější je stav, kdy po oněch imaginárních zádech šplhá výhradně politický póvl a tragédie je v tom, že v mnoha případech úspěšně. Jeden z pokusů využít záda pohraničníků k politickému šplhu otiskly Lidové noviny. Pan Mgr.Jan Šefranka.M.A. advokát dokonce napsal:“Dle mého názoru je bývalá Pohraniční stráž zločinecká organizace,stejně jako například SS „.Na to,že studoval v USA dvě vysoké školy a v ČR právo je poněkud jednostranně informován. Zřejmě se domnívá, že v ČR se v oblasti politiky může všechno. Ke komu či k čemu asi přirovná prezidenta USA za jeho gigantický projekt výstavby zdi po celé hranici USA s Mexikem. Hranice těchto dvou států se táhnou přes 3200 kilometrů. Skutečný plot a zdi přitom zabírají asi tisíc kilometrů. Zbytek střeží pohraniční stráž a složitá soustava čidel a bezpečnostních kamer.

Za posledních 13 let při pokusu o přechod této hranice zemřelo na pět tisíc uprchlíků.

Co říkáte na tato fakta pane Šefranko? Máte snad i pro toto nějaké příkladné přirovnání? Jistá malá omluva pro nařčení pana Šefranky je v tom, že je členem TOP 09 a po volbách jeho výstup po cizích zádech mu bude na nic, ale za to může uplatnit své advokátské znalosti při obhajování svého veřejně uvedeného srovnání, který je i v současné době hodně za hranou. Politici tohoto ražení pohraničníky nazývali různými urážlivými přirovnáními jako na příklad zločinci,vrahové,ale srovnání s SS tu ještě nebylo. To co nebylo těmito lidmi nikdy řečeno je to,že pohraničníci ve svém volnu hojně pomáhali při sklizni,živelných pohromách a v různých životních těžkostech jako jsou požáry a záchrana životů občanů pohraničí.Také proto ti,co v této oblasti žili a žijí hovoří o pohraničnících diametrálně odlišně od politických bezohledných šplhavců.I proto se nepodařilo dosud , ač úsilí bylo nezměrné zejména za vlády pana Topolánka a musíme přiznat,že i současný ministr kultury pan Herman projevil rovněž velké úsilí vytvořit tolik v této době potřebné hrdiny ze skupiny bratří Mašínů a údajných králů Šumavy v čele s J. Hasilem. Doufám,že pohraničníci a nejen oni tomuto politickému zoufalci ukážou kde je hranice korektnosti v údajně právním státě. Mimochodem i pro LN to byla silná káva, neboť v závěru článku se od něho distancují. Mimo jiné na toto téma promluvil k účastníkům setkání pohraničníků v Rokycanech předseda KČP pan JUDr. Rudolf  Peltan,který byl hostem setkání a velmi ostře odmítl názor pisatele článku z LN. Všichni přítomní jeho slova přijali velkým potleskem. Předseda KČP velice poděkoval přítomným setkání za jejich přístup a za velmi pěknou účast. Ta byla 50 členů sekce Ochránců hranic a 9 hostů z Berouna a Chodové Plané. V rámci tohoto setkání převzali ti přítomní ocenění jejich dlouholeté práce při hájení cti pohraničníků a prosazování vlastenectví. Ti nepřítomní z důvodu zdravotního stavu a nemoci obdrželi toto ocenění z rukou předsedy sekce M. Říhy dodatečně při osobní návštěvě. Domnívám se, že velký dík patří organizátorům setkání,vedení sekce v čele s jejím předsedou M.Říhou, kteří odvedli skvělou práci. Přátelé pohraničníci my jsme v těžkých dobách Studené války z jejíhož vzniku nás snad političtí kariéristi neobviní pevně stáli na státní hranici a plnili slova přísahy, kterou jsme složili lidu této země. Na tuto hranici nás poslal zákon schválený parlamentem suverénního státu uznávaného drtivou většinou národů světa. Nikdy jme nebyli a nejsme zločinci,vrahové srovnatelní s SS. Jsme součástí dějin, které jsme prožívali, ale neovlivňovali.

text: Josef Hrachovec
foto: Petr Sudík

Fotogalerie: Patnácté setkání bývalých ochránců státní hranice v Rokycanech 15.9.2017