P O H Á D K A Z Č E S K É H O L E S A

06.12.2011 14:22

(Shoda příjmení je čistě náhodná)

Na kraji lesíka vyrostla Jedlička.
Klíčila ze semínka. Když byla maličká,
les ji stínem hladil, líbalo sluníčko:
Jen vzhůru, jen vzhůru maličká jedličko.
A jak čas ubíhal, utíkaly roky,
vyrostla jedlička, je z ní strom vysoký.
Je zteplá, rovná, má sladká jadérka.
Často na ně chodí čiperka – Veverka.
Někdy tem přiběhne i vykrmená Liška
I ona by chtěla jadérka do bříška,
rozkošnický Míša jen se olizuje,
leží pod jedličkou, tlapky protahuje
i černý Havránek na větvích tu sedá,
pozoruje Ježka, jak semínka hledá
a odnáší domů – dělá si zásoby.
Tak se žije v lese, bez strachu a zloby.
Někdy se jen mračí zpěvná Drozdová:
Ať si ta jedlička svá jadérka schová,
v lese se potlouká jeden brouk Kovařík.
Provrtá nám jadérka, moc se o to snaží.
I když mu v tom brání rázný pan Sedláček,
sám nemá dost síly. To pak bude pláče,
bude plakat Ježek, Liška i Veverka:
Kde jsou, kde, Jedličko, tvá sladká jadérka?
A jedlička šumí, jek plná radosti:
Je tu hodně semen, všechny vás pohostím
a to co zůstane, co sami nesníme,
pošleme to jiným, my se rozdělíme!
Čas běžel, utíkal, dobře se všem žilo,
prostě jak v pohádce. Bylo, či nebylo?
Jednou přišel k lesu loupežník Kalousek.
Měl sebou dva pytle, hedvábný ubrousek,
Zatřepal jedličkou, posbíral semínka.
Jedličku označil: Prodat na polínka.
Že tady zvířátka chodí na snídani?
Utáhnout opasky, konec přežírání
a držte zobáky! (Tak se musí na ně!)
Vyženu vás z lesa, ztrojnásobím daně,
v lese bude radar, budou tu vojáci.
A vy alou z lesa! Běžte hledat práci.
Zbojnická sebranka k lesu se ubírá
a jedlička kouká, mlčí a jen zírá:
Zbojník Křivohubec svou šavličku brousí,
starý Švarc si zdřímnul a teď se pokouší
nastěhovat k lesu bratry - Sudeťáky.
Lotras Petřík Dočas, lotr ne ledajaký
Svou zbojnickou chásku řídí, komanduje,
co ještě vzít z lesa, prstem ukazuje:
Jedle - ty prodáme, mech si Unie bere,
Obama chce houby (ať se nepo ….)
borůvky, maliny – pro sebe necháme,
jsou sladké a chutné –my rádi mlsáme
a tu ptačí havěť prostě pochytáme,
budou zpívat v klecích a my vyděláme!
Zbojník Hever kulhá, prohlíží si slézy.
Co kdybych z nich dělal pro chudé protézy,¨
Na hole pro mrzáky dřevo by tu bylo,
ale ať zaplatí. Dobře se jim žilo,
my jim teď zkrouhneme dávky a důchody.
Půst jim neuškodí, my budeme mít hody,
Odešla zvířátka, snad se polekala,
Jen smutná jedlička v lesíku zůstala.
Jenže ta zvířátka se brzo vrátila,
Když se před tím svorně poradila.
A najednou slyšte: Myslivec Zatloukal
zatroubil na hornu, zahvízdal, zahoukal,
ulomil si proutek – ohebný, pichlavý:
Do boje zvířátka, buďte bez obavy,
Když se všichni svorně, tvrdě postavíme,
Tak ty loupežníky z lesa vypudíme,
Bijte, zobte, klovte, dupejte, bodejte,
Na ty jejich a sliby nedejte,
Les patří zvířátkům, dobře se tu žilo!
Byla to pohádka? Bylo, či nebylo?  

Ewa Konečná ,KČP Olomouc
( 6.12.2011 při příležitosti oslav výročí našich členů)