Neslavné 70. výročí – tragické dny roku 1938

29.09.2008 07:49

Před půlnocí 29. září 1938 byla v Mnichově podepsána dohoda mezi Německem, Spojeným království, Francií a Itálií o odstoupení sudetoněmeckého území a o zodpovědnosti za zajištění kroků nutných k jeho zabezpečení. Konečné vytýčení hranic provede mezinárodní výbor. Modality vyklizení v jednotlivostech stanoví mezinárodní výbor složený ze zástupců Německa, Spojeného království, Francie, Itálie a Československa. Vyklízení začne 1. října a československá vláda je zodpovědná, že se vyklizení provede bez poškození uvedených zařízení. Smlouvu podepsali Adolf Hitler, Seville Chamberlain, Mussolini a Ed. Daladier.

Ještě ani neoschly podpisy zrádné dohody a obyvatelé nuceně odstoupeného území již intenzivně cítili nadvládu zfanatizovaných henleinovců a německých nadlidí. Přepady a teror sudetoněmeckých vzbouřenců, těšící se podpoře značné části českých Němců, stály československou stranu víc než 450 mrtvých, většinou zákeřně zavražděných, a značný počet do Německa násilně odvlečených.

V Dolní Světlé tehdejší zlovůli členů freikorpsu připomíná v roce 2003 odhalený skromný památník k úctě ochránců místní pohraniční celnice (foto vpravo).

Obecně vzato: kořeny historie ochrany zemských hranic sahají do 13. století. Už tehdy je (mezi Bavory a Českými zeměmi) střežili Chodové. Naši starší spoluobčané si možná vzpomenou na někdejší „finanční stráž“, či „pohraniční finanční stráž“, kterou v roce 1936 nahradila Stráž ochrany státu (SOS). Od 1. ledna 1949 byla její působnost, včetně některých členů, přenesena na Pohraniční stráž SNB, po roce trvání (od 1. 4. 1950) doplňované příslušníky vojenské základní služby u PS. Jiné názvy, ale stejné úkoly při jejichž plnění mnozí strážci, věrni své cti a přísaze, přišli o to nejcennější – o život. A k vyjádření trvalé úcty všem ochráncům státní hranice bez rozdílu směřuje současná aktivita KČP, která během roku 2008 vyvrcholí odhalením jejich památníku (viz první návrh).

Dnes jsou kontrolní stanoviště na hranicích států Evropské unie zrušena, ale historii zrušit nemůžeme. Někteří filozofové dokonce tvrdí, že „národ, který zapomene své dějiny, se odsoudí je prožívat znovu“.