Německy fašismus jako režisér a herec své dějinné porážky a zkázy.

22.05.2011 10:16

Po prohrané válce v roce 1918 se začalo Německo hned připravovat na novou válku.

Svými silami nemohlo v krátké době obnovit a rozvinout těžký průmysl, tím spíše válečný. Na pomoc mu přišli američtí a angličtí kapitalisté. V roce 1933 dosadili němečtí imperialisté hitlerovce k moci. Od té doby probíhaly již válečné přípravy rychlým tempem. Fašisté zdeptali ve své zemi všechny demokratické svobody, vybojované lidem v bojí proti reakci. Rozehnali dělnické organizace, zakázali komunistickou a jiné demokratické strany, povraždili jejich vůdce.

Fašističtí generálové propracovali předem plány útoku zprvu proti nejbližším sousedům a potom proti jiným státům.

První obětí bylo Rakousko. Obsazení. Československa bylo umožněno zradou Anglie, Franci a dalo fašistům do rukou bohatý průmysl.

Umožnilo se jim přiblížit se k Polsku z jihu a téměř je obklíčit. Fašisté počítali, že si postupně podrobí celou Evropu.

Anglie a Francie uzavřely s fašistickým Německém pakty o neútočení. Tito vůdcové, kteří hazardovali s osudem svých zemí, snili o tom, že zničí nebo aspoň podkopou sílu Sovětského svazu rukama fašistického Německá.

Jen Sovětský svaz vystoupil aktivně na obranu nezávislosti a národních práv Československa. Sovětská vláda se rozhodla zmařit tyto provokační hry a zajistit třeba jen na čas Sovětskému svazu mír. Tehdy navrhlo Německo Sovětskému svazu uzavření paktu o neútočení, který byl 23. srpna 1939 podepsán. Tento návrh se nedotýkal územní celistvostí, nezávislostí a cti Sovětského svazu a umožňoval mu zároveň připravovat své síly na odpor proti útočníkovi. Proto nemohla Sovětská vláda odmítnout mírovou dohodu se sousední velmocí, ačkoliv v jejím čele byli takoví vyvrhelové. Zajistila Sovětskému svazu na jeden a půl roku mír a možnost připravit síly k odporu, kdyby se fašistické Německo odvážilo zaútočit.

Buržoazní historici ve svých pracích často tvrdí, že se sovětská vláda souhlasem s tímto paktem dopustila chyby a zrady. Nedopustila! Myslím, že žádný stát nemůže odmítnout mírovou smlouvu se sousední velmocí.

1. září 1939 zaútočilo fašistické Německo na Polsko a za dva dny vyhlásila Anglie a Francie Německu válku.

V letě 1940 přistoupil. fašistický generální štáb k vypracování plánu útoku na Sovětský svaz. Zprvu byl tento plán nazván plán Fritéz a později přejmenován na plán Barbarosa. V prosinci 1940 byl definitivně schválen. Fašistická vojska měla za úkol zničit Rudou armádu v západních oblastech země a nedovolit jí spořádaný ústup a vytvoření souvislé fronty. Jeho generálové počítali, že ve velmi krátké době 5-6 týdnů obsadí Leningrad, Moskvu, dosáhnou Volhy a linie Archangelsk - Astrachaň.

Hitlerovci se rozhodli zapojit do úderu proti Sovětskému svazu nejen své síly ale i řadu jiných zemí: Rumunsko, Maďarsko, Itálie, Finsko. V plánu Barbarossa byly určeny sovětské oblastí, které se stanou součástí fašistického státu. Značná část obyvatelstva v obsazených oblastech měla být zničena. Fašistický kat Himmler připravil direktivy, podle kterých mělo být zahubeno minimálně 30 milionů Slovanů. Sami fašističtí ministři, projednávající plán Barbarossa, přiznávali: Je jisté, že mnoho milionů obyvatel zahyne hladem, vezmeme-li si ze země to co potřebujeme. Nikdy v dějinách lidstva si žádný z nejkrvavějších dobyvatelů neurčoval takové obludné cíle, viz Norimberský proces.

22. června 1941 ve 4 hodiny ráno vtrhla vojska fašistického Německa znenadání a bez vyhlášení na území Sovětského svazu. Období pokojné výstavby v této zemi skončilo. Začala Velká vlastenecká válka Sovětského svazu proti německo - fašistickým okupantům.

RSDr. Zdeněk Kremer,
člen Středočeské KR KČP