Nad Tatrou se blýská a Kde domov můj, znělo ve Varíně a na Strečně

17.09.2016 10:24

Opět zazněly obě hymny společně, jakoby symbolizovaly nerozbornou jednotu Čechů a Slováků. Symbolizovaly společný boj za lepší budoucnost občanů žijících ještě nedávno ve společném státě. Když bylo pro oba národy zle, vždy jsme si stáli bok po boku. Bylo tomu tak i ve Slovenském národním povstání a v boji proti „ banderovcům“ v poválečném období.

Dne 3. Září 2016 se opět konal pietní akt ve Varíně a na Strečně. Účastníci setkání si připomněli výročí SNP, ale také 69. výročí bojů proti banderovcům. Této akce se účastnili i členové Klubu českého pohraničí z jednotlivých Krajských rad v čele s předsedou Národní rady Klubu českého pohraničí RSDr. Milanem Richtrem  a předsedou  ÚV  KSS  soudruhem  Hrdličkou.

Ve Varíně jsme si připomněli průběh bojů proti banderovcům na slovenském území. Společně jsme uctili památku těch, kteří se stali obětí těchto bojů z řad občanů Slovenska, ale i příslušníků československých ozbrojených sil. Vyslovili jsme úctu k odvaze a hrdinství v boji proti banderovcům těm, kteří se „ akce proti banderovcům „ účastnili se zbraní v ruce. Nelze zapomenout. Účast na této pietní akci považujeme jako členové Klubu českého pohraničí – sekce Ochránců státní hranice za naší povinnost. Proč? Protože do boje proti banderovcům byli spolu s příslušníky československé armády nasazeni i příslušníci pohraničních útvarů – Pohotovostní pluk NB Slovensko, naší předchůdci. Boj proti banderovcům nebyl lehký a snadný. Šlo o dobře vycvičené a nesmlouvavé ozbrojence.

Problematiku samotného boje s banderovci velmi fundovaně a nezkresleně rozebrali ve svých vystoupeních přítomní řečníci – historici. Škoda, že jejich vystoupení a rozbor bojů nevyslechlo více občanů a zejména mnozí čeští a slovenští politici, ale snad i politici některých zemí. Pak by se nemohli vyjádřit, že Prahu osvobodili „ vlasovci“, Slovensko osvobozovali banderovci, že „Sudeťáky“ potřebujeme jako spojence - nevím proti komu a jiné podobné nesmysly.

Při vystoupení historiků, jako film se mi promítal rok 1947, kdy jsem ještě žil na Slovensku. Vzpomínám, že obyvatelé vesnice kde jsem tehdy bydlel a nejenom v této vesnici, neprojevovali nadšení z průchodu banderovců přes Slovensko. Banderovce neviděli jako osvoboditele, obránce a nositele míru. Naopak, cítili strach a obavu o své životy. Obdobný názor měl i náš učitel matematiky pan Ševčík na Odborném učilišti státních pracovních záloh v Ostravě – Hrabůvce. Byl přímým účastníkem bojů proti banderovcům a v bojích přišel o svou ruku.

Vynikající atmosféru varínského setkání navodil hned v úvodu svou písní jeden ze slovenských „bardů“. Ve své písni vyjádřil celý průběh osvobozovací akce Slovenska, boje proti fašismu i obětí, které při osvobozování celé naší do nedávna společné vlasti, přinesli rudoarmějci. Již jeho samotná píseň vedla k hlubokému zamyšlení nad obětmi druhé světové války a nesmyslnosti válek vůbec.

Celý varínský akt byl zahájen slavnostním nástupem praporečníků jednotlivých Klubů českého pohraničí a položením kytic k samotnému památníku. Po hymnách a projevech byli za svou aktivní činnost někteří členové Klubu českého pohraničí i hosté oceněni Klubovými vyznamenáními. Za KČP sekce Ochránců státní hranice Ostrava při Krajské radě Olomouc byli oceněni tito přátelé: Karel Bělunek, Antonín Foltýn a Ivo Kozar.

Po ukončení akce Internacionálou jsme se přesunuli na Strečno, významné místo bojů ve Slovenském národním povstání.

Zde hymny České a Slovenské republiky doplnila i hymna Francouzské republiky. V oblasti Strečna se při Slovenském národním povstání účastnili bojů proti fašistickým vojskům nemalou měrou i mnozí Francouzi. Proto je také území Strečna pro Francouze tak významné. Bojů ve Slovenském národním povstání se kromě Slováků a Čechů účastnilo i mnoho jiných národností kromě již uvedených bojovníků z Francie. Byl tak zvýrazněn internacionální charakter boje ve Slovenském národním povstání. Při obou akcích vyvstává myšlénka na otázku, co spojovalo a vedlo tyto mezinárodní účastníky na zapojení se do boje v SNP. Co to byli za osoby, co chtěli, za co bojovali?

Jeden z řečníků na Strečně ve svém vystoupení uvedl: „Často se setkávám s názorem, že neustále připomínáme tato výročí a oběti válek, vždyť se to všechno odehrálo již dávno“. Lze odpovědět snadno. Někdo to potřebuje pro svou politiku. Přejí si, aby se zapomnělo na útrapy a oběti válek. Prý vyrostly nové generace, které válku nezažily. Naopak. Právě proto je to potřebné neustále připomínat tyto hrůzy válek. Lidský mozek snadno zapomíná a je snadno zmanipulovatelný. A navíc je zde lhostejnost lidí.

Tentýž řečník ve svém vystoupení dále uvedl: „Bojovníci z Francie se účastnili SNP v době, kdy Paříž byla již osvobozena“. Tyto oběti bojů nebyly pro kariéru, pro hromadění majetku. Co vedlo účastníky SNP do boje? Pochopili jsme smysl života a odkaz těch, kteří pod Strečnem i jinde položili své životy? Pochopili jsme, proč tito Francouzi padli? Byl to boj za lepší život, boj za život bez válek.   Nedávno v České televizi bulharská politička – kandidátka na funkci generální tajemnice OSN uvedla při rozhovoru s redaktorem ČT, že v jejím programu je jeden z bodů „žít v míru“. V jakém kontrastu je toto prohlášení se současnou světovou situací. V jaké rozporu jsou akce našeho Klubu českého pohraničí ať již ve Varíně, na Strečně a jinde, kdy ukazujeme na nesmyslné oběti válek a tzv. Dny NATO, sudeťácké srazy v Brně, Plzni a podobně. Pakt  NATO rád ukazuje čím  lidi zabíjel, čím je bude zabíjet v případě války. Na Dnech NATO neukazují zbraně pro ochranu, ale pro útok, pro dobývání území. Jak se z této prezentace zbraní armád zapojených v paktu NATO, poučí oněch očekávaných dvěstě tisíc návštěvníků Dnů NATO v Ostravě?

Proto stojí za to tato výročí a oběti válek připomínat, neboť mladší generace tyto útrapy válek nezažila a těžko ji bude ve svém důsledku i chápat. Konejme vše proto, aby se již nemuselo blýskat a hřmět zbraněmi a abychom se mohli vracet do svých domovů. I za tuto práci a postoje byli i na Strečně oceněni někteří účastníci Klubovými vyznamenaními.

                               Ivan Kauzlarič – účastník setkání ve Varíně a na Strečně,
člen KČP sekce OSH Ostrava při Krajské radě Olomouc

Fotogalerie: Nad Tatrou se blýská a Kde domov můj, znělo ve Varíně a na Strečně

1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>