N e z a p o m í n á m e !

04.12.2012 08:03

Členové OR KČP Olomouc se poklonili památce těch, kteří položili životy pro svou vlast.

 

V pátek 16.listopadu 2012   čtyři členové OR KČP Olomouc odjeli autem místopředsedy př. Ing. Karla Šimka do areálu olomoucké Fakultní nemocnice , kde se v parku nachází památník kapitána Josefa Koláčka, kterého za odbojovou činnost popravili fašisté za II. stanného práva v brněnských Kounicových kolejích. Kapitán Koláček, po propuštění z ČSA po okupaci naší republiky, se jako úředník uchýlil do olomoucké FN, byl zatčen a po krutém výslechu v Brně popraven. Na jeho památku mu byl v parku FN Olomouc po válce odhalen památník. Dlouhé roky se o něj starala ČSLA, po roce 1989 upadl v zapomnění, postupně chátral a zarůstal křovinami. Zapomenutý a velmi zanedbaný památník objevil při své každodenní cestě do práce dnes již zemřelý člen OR KČP Olomouc př. Valenta Vladimír. Zásluhou jeho ženy a několika dalších členů je dnes pietní místo upravené, osázené květinami, nápis na kamenné desce je obnoven. Položili jsme k památníku květiny, zapálili svíčku a poklonili se  jeho památce a odjeli jsme do Litovle.

Litovelský hřbitov je klidný, pečlivě upravený , kde odpočívají po pouti životem občané litovelska . Nachází se zde i hrob por. PS Václava Horvátha. Z malé fotografie na desce hledí na nás tvář pohledného mladého muže ve vojenské uniformě. Byl zákeřně zavražděn 6.listopadu 1959 při výkonu služby na státní hranici svým podřízeným vojínem Řandou, který si tak otevřel cestu na západ, aby se stal cizím agentem. Poručík Horváth byl rozkazem ministra vnitra č.15 ze dne 27.5.1981 zapsán na věčné časy do stavu příslušníků jednotky BŘEZNÍK. Vojín Řanda byl v nepřítomnosti odsouzen, později prezidentem Havlem omilostněn! O hrob por. Horvátha se dlouhá léta starala jeho poslední žijící příbuzná paní Entrová. Olomoucká sekce ochránců státní hranice, která nese jméno por. Horvátha, požádala pí. Entrovou o souhlas, aby se mohla podílet na péči o jeho hrob.  Hrob jsme v posledních dvou letech očistili, upravili, položili mramorovou desku, kytici s trikolórou a i tentokráte zapálili svíčku . V úctě jsme sklonili hlavy a věnovali tichou vzpomínku s ujištěním, že jeho oběť nebude zapomenuta! A vydali jsme se na další cestu.

U litovelského  gymnázia, kde jsme dojeli za chvíli, jsme se připojili ke 14-ti členné skupině našich členů, kteří do Litovle přijeli autobusem, zajištěným ČSBS. Jako každým rokem i letos zorganizovalo vedení gymnázia pietní vzpomínku na svého studenta, pozdějšího studenta medicíny v Praze Jana Opletala. Při oslavách 28.října 1939 v Praze byl smrtelně postřelen německým policistou. Tento incident vyprovokovaný hrstkou německých studentů posloužil jako záminka k pozdějšímu uzavření vysokých škol 17.listopadu 1939 a to na přímý rozkaz A.Hitlera.  Studenti byli v ranních hodinách vyhnáni z kolejí, devět z nich bylo pro výstrahu bez soudu zastřeleno v ruzyňských kasárnách a téměř  1200 odvlečeno do koncentračního tábora v Sachsenhausenu, odkud se mnozí již nevrátili. Na památku těchto událostí byl 17.listopad vyhlášen  Mezinárodním dnem studentstva.

Pietní vzpomínka na medika Jana Opletala měla již tradičně důstojný průběh. Posádková hudba z Olomouce zahrála studentskou hymnu Gaudeamus igitur, k památníku, u něhož stála čestná stráž se státní vlajkou, byly položeny věnce a kytice delegacemi různých občanských sdružení , zástupců armády, města Litovle a školy. Nechyběla ani krásná kytice Vlasteneckého sdružení antifašistů z Olomouce, jehož členy jsou i členové našeho klubu. Potěšilo nás, že ve svém projevu zdůraznil místostarosta města Litovel význam 17. Listopadu 1939. Dnes se o něm mluví jen okrajově a hlavní pozornost je věnována 17.listopadu 1989. I letos se pietního aktu zúčastnila školní mládež, což jsme přijali s povděkem.

Na zpáteční cestě jsme se zastavili v obci Náklo, v rodišti Jana Opletala. Poklonili jsme se jeho památce a na jeho hrob položili kytici společně s ČSBS a VSA. Z podnětu naší členky př. Dvořákové jsme zazpívali hymnu českou a také slovenskou. Mnohé z nás to hluboce dojalo.

Druhá světová válka přinesla smrt a utrpení miliónům lidí na celém světě.

I v poválečné Evropě ,včetně naší republiky, umírali lidé, kteří chránili svou vlast před nepřátelskými vlivy. Rukou záškodníků a cizích agentů umírali  civilisté a vojáci při ostraze hranic, ale i ve vnitrozemí. Dnes jsou tito ochránci  často označováni jako cvičení zabijáci a jejich vrahové jsou omlouváni a oslavováni, jako bojovníci za svobodu , jako hrdinové. V pohraničních lesích ještě dnes existuje celá řada pomníčků se jmény těch, jež zahynuli při plnění svých povinností, při plnění své přísahy.

Členové OR KČP slibují, že nepřestanou připomínat tyto oběti. Nikdo, kdo položil život pro svou vlast, nesmí být zapomenut!

 

Členové KČP postupně uctili památku...

  • ... uctění památky zavražděného přísl.OSH por.Václava Horvátha –hřbitov v Litovli , členy OR KČP Olomouc (viz fotoalbum)
  • ... uctění památky kpt. Josefa Koláčka popraveného fašisty –areál FN Olomouc,členy OR KČP Olomouc (viz fotoalbum)
  • ... uctění památky  studenta Jana Opletala, pomník u Gymnázia Jana Opletala v Litovli,členy  OR KČP Olomouc a členy VSA Olomouc (viz úvodní fotofgrafie článku)

 

 

 Ewa Konečná, Ing.Karel Šimek

Fotogalerie: N e z a p o m í n á m e !