MNICHOV 1934-1938

01.07.2012 13:50

70. výročí hanebného Mnichovského diktátu a obsazení ČSR v roce 1938

JAK SE PŘIPRAVOVAL A PŘIBLIŽOVAL OSUDNÝ „MNICHOV 1938“

Chronologie nejdůležitějších událostí nejen na severní Moravě v letech 1934 – 1938

Letos si budeme připomínat už 70. výročí Mnichovského diktátu a následné obsazování naší republiky na podzim 1938. Jakou agresivní politiku připravovalo Německo vůči naší vlasti? A jak na nebezpečí okupace reagovaly čs. orgány a armáda? Uvádíme jenom stručnou rekapitulaci hlavních událostí z let 1934 až 1938.

Rok 1934

  • zahájeny přípravné práce k výstavbě objektů opevnění pohraničí Československé republiky

  • 21. 10. – začátek průzkumu terénu pro stavbu stálého pohraničního opevnění na čáře Ostrava – Bohumín – Opava – Králíky, v Králíkách a v Mladkově proběhl průzkum terénu dokonce za účasti náčelníka Generálního štábu armády ČSR armádního gen. L. Krejčího

  • 19. 12. – obnovení dvouleté základní vojenské služby v čs. armádě

Rok 1935

  • od jara 1935 – začala překotná výstavba Wehrmachtu pro válečný stav, v I. etapě 26 divizí

  • únor – příchod francouzských poradců pro stavbu opevnění k čs. hlavnímu štábu armády ČSR

  • vlastní budování pevnostních objektů v příhraničí ČSR započalo počátkem roku 1935

  • 20. 3. – vznikla Rada pro opevňování - R.O. (gen. L. Krejčí) a Ředitelství opevňovacích prací - ŘOP (gen. K. Husárek), to pak přímo v terénu zřizovalo Ženijní skupinová velitelství - ŽSV

  • od roku 1935 postupně budována čs. opevnění na čáře Králíky, St. Město pod Sněžníkem, Orlík, Vrbno, Bruntál, Horní Benešov, Opava, Mor. Ostrava, Bohumín (div. generál Luža)

  • 12. 4. – ukončení projekce stavby objektů opevnění na trase Bohumín – Horní Benešov

  • 16. 5. – uzavřena mezivládní československo-sovětská spojenecká smlouva v červnu – vzniklo významné Ženijní skupinové velitelství (ŽSV III) se sídlem v Králíkách

  • 26. 8. – započaly práce na hlubokých sondách na tvrzích Hůrka, Bouda a Adam na Králicku

  • 15. 10. – zahájena výstavba naplánovaných pohraničních opevnění na Ostravsku

  • 26. 11. – v Bruntále zastřelen henleinovci předák sociálně demokratické strany Rosenzweig

  • prosinec – vznikl první ze tří plánů výstavby opevnění, další v červnu 1936 a listopadu 1937

  • prosinec – Dr. Edvard Beneš byl zvolen druhým prezidentem Československé republiky, a to rozhodující většinou hlasů, funkci ministra zahraničí vykonával do února 1936 premiér Hodža

  • 23. 12. – dokončen stavebně první těžký objekt (TO) čs. opevnění

Rok 1936

  • od začátku roku – soustředění pozornosti na výstavbu těžkého opevnění zejména v oblasti východočeských Králík, Rokytnice v Orlických horách a předpolí Bratislavy, také ŘOP vzor 36

  • 4. 1. – Ředitelství opevňovacích prací (ŘOP) zadalo výstavbu tvrze Smolkov u Opavy únor – přívrženec Hradu dr. Kamil Krofta vystřídal Hodžu na postu ministra zahraničí ČSR

  • 29. 1. – začala výstavba německých parašutistických jednotek, snaha dotáhnout v počtu a úspěších výsadkové jednotky Rudé armády, bylo s nimi počítáno pro „Operaci Bruntál“

  • 7. 3. – fašistické Německo obsazuje Porýní

  • 26. 3. – Německý hlavní štáb vydal „Směrnici pro jednotnou přípravu pro možnou válku“

  • 6. 4. – ŘOP zadalo výstavbu tvrze Berghöhe (Hůrka) u Králík

  • 29. 4. – v Československé armádě zřízeny sbory jako nový stupeň řízení a velení vojskům v srpnu v rámci přípravy obrany velké manévry čs. armády v prostoru severovýchodních Čech

  • 23. 10. – Vládním nařízením č. 270 Sb. zřízena tzv. Stráž obrany státu (SOS) – četnictvo, policie, finanční stráž a vojenské osoby, v míru SOS spadalo pod ministerstvo vnitra, tj. OkÚ počátkem prosince – v Bruntále byl pověřen organizací jednotek SOS pplk. Miroslav Šitina

  • 4. 12. – v okrese Bruntál zahájena výstavba praporu SOS pro úsek Zlaté Hory, Osoblaha, Krnov, Škrochovice u Opavy

Rok 1937

  • od ledna - začala německá špionážní letka s upravenými dopravními letouny monitorovat stav prací na československých opevněních, snímkování pohraničních oblastí Československa

  • 1. 1. – rozhodnuto zřídit 6. hraničářský pluk Králíky určený k ochraně objektů těžkého opevnění, v Bruntále umístěn 34. pěší pluk „Střelce Jana Čapka“ a zahájena stavba nových kasáren

  • únor – přijata dohoda o národnostním vyrovnání, která měla zlepšit situaci v pohraničí podle národnostního klíče, strana SdP toto řešení odmítla a dala přednost kontaktům s Hitlerem

  • na jaře začala výstavba nových dokonalejších objektů lehkého opevnění - ŘOP vzor 37

  • 11. 5. – zahájeno vyzbrojování a vnější úprava hotových objektů stálého opevnění na čáře Bohumín – Orlické Hory

  • od poloviny roku – na Králicku zahájena výstavba tří zcela nových kasáren pro hraničářské pluky - u Červené Vody (Moravský Karlov), v Těchoníně a v Klášterci nad Orlicí

  • 15. 8. – byl zřízen 4. hraničářský pluk Hlučín k obraně objektů opevnění TO na Ostravsku, jako první pevnostní jednotka čs. armády

  • říjen – Henlein žádá prezidenta Čs. republiky dr. Beneše autonomii pro sudetské Němce

  • 5. 11. – úzký kruh nacistické generality a politiků v čele s Hitlerem rozhodl o budoucím přepadení Rakouska a Československa

  • 9. 11. – schválena studie ŘOP ČSR generála Husárka o další výstavbě čs. opevnění

  • v listopadu – proběhlo velké polní cvičení celého praporu SOS Bruntál na Albrechticku

  • během 3 let stavebních prací bylo v rámci obrany hranic vybudováno zhruba 870 objektů LO vz. 36, přes 9 600 objektů LO vz. 37, stavebně dokončeno 226 samostatných pěchotních srubů, v rámci dělostřeleckých tvrzí pak dalších 35 objektů (pěchotních srubů, vchodových objektů, dělostřeleckých srubů), včetně řady nových kasáren, komunikací a dalšího zázemí

Rok 1938

  • 1. 1. – zřízeny hraničářské pluky ve východočeských  Králíkách (6.) a v Žamberku (19.)

  • 1. 1. – v Bruntále umístěn další prapor 34. pěšího pluku, zřízena také posádka v Krnově

  • od ledna platil pro případ německého útoku na ČSR Nástupový plán VI. (obrana v opevnění)

  • 7. 2. – na zásah Hitlera provedeny rozsáhlé změny ve velení nacistické armády v Německu

  • únor – Hitler veřejně prohlásil, že problém sudetských Němců vyřeší jejich připojením k říši

  • 11. 3. – odstoupení rakouského kancléře Schuschniga, nacistický převrat v zemi a připojení – anschluss Rakouska k Německu, to pak donutilo ČSR ke změnám obranných plánů republiky

  • 12. 3. – při anšlusu Rakouska Göring ujistil našeho vyslance v Berlíně, že akce není proti ČSR

  • 20. 4. – v den narozenin Hitlera byl Bruntál vyzdoben praporky henleinovské SdP a bustami Henleina, zinscenovaná henleinovská demonstrace, ta následně rozehnána čs. policií

  • 20. 4. – v den Hitlerových narozenin složil přísahu věrnosti např. dosud „nepolitický“ starosta města Šumperk Dr. Blaschke

  • 21. 4. – Hitler se schází s generálem Keitlem a upřesňují záměry a plány k přepadení ČSR

  • 23. - 24. 4. – v Bruntále oslavy 20. výročí založení 34. pěšího pluku, bojkot akce henleinovci

  • 24. 4. – na Karlovarském sjezdu SdP Konrád Henlein vyhlásil provokativní tzv. Karlovarské požadavky henleinovců (bylo to 8 požadavků henleinovské páté kolony)

  • 30. 4. – podle okr. hejtmana byly ve všech 45 obcích okresu zřízeny místní organizace SdP

  • 30. 4. – k 1. květnu v Bruntále vyvěšeny také 3 prapory s hákovým křížem, busty Henlein

  • květen - na jižní Moravě zřízen 11. hraničářský pluk

  • 1. 5. – velké oslavy SdP s ordnery v Bruntále, Horním Benešově a ve Vrbně pod Pradědem, při průvodu henleinovců kolem bruntálského zámku jej nacistickým pozdravem pozdravil velmistr Německého řádu Robert Schälzky, dostal přezdívku Bruntálský Innitzer (podporovatel nacismu – kardinál Innitzer)

  • ze 3. na 4. 5. – v Šumperku henleinovci zhanobili pomník prezidenta T. G. Masaryka  

  • 15. 5. – henleinovské provokace a srážky mezi Němci a Čechy v Zábřehu na Moravě

  • 20. 5. – generál Keitel předložil Hitlerovi ke schválení nové směrnice pro vedení války

  • 20.5 – představitelé armády žádali čs. vládu o vyhlášení okamžité mobilizace, z politických důvodů však byl povolán jen jeden ročník (1935) branců a neurčitý počet specialistů, okresní  hejtman Bruntálu JUDr. Brothánek obdržel výzvu ministra vnitra k vyhlášení pohotovosti SOS, ve 22.00 byla vyhlášena ostraha hranic a poté armáda zajistila nástupní železniční stanice

  • 21. 5. – předběžnou etapou čs. mobilizace se stalo zvýšení stavů čs. branné moci o 1 ročník, ve zbrani celkem na 300 tis. mužů, do pohotovosti bylo uvedeno také 27 tis. příslušníků SOS

  • po 21. 5. – napětí v čs. pohraničí dočasně pominulo, k dalšímu zostření situace došlo v srpnu

  • 28. 5. – generál Keitel vydal směrnice k útoku na Československo nejpozději k 1. říjnu 1938

  • 28. 5. – Hitler vydal příkaz k maximálnímu urychlení tempa výstavby Wehrmachtu, také nárůst pracovních sil na německých opevněních na západě až na 241 000 dělníků

  • 17. 6. – mimořádná vojenská opatření z 21. 5. odvolána, pevnostní pásmo v mírovém stavu

  • 18. 6. – direktivy vrchního velitelství německé branné moci k „Plánu Grün“ (Plán Zelený), zaútočit na ČSR nejdéle do 1. 10. 1938

  • od léta rapidně stouply henleinovské pokusy o špionáž u nás za spolupráce agentů Abwehru, organizovala se také tajná vojenská organizace MO pro diverzní útoky na severní Moravě

  • za nejvýhodnější místo útoku výsadkářů a vybraných pozemních sil vybráno území východně od Bruntálu, plán dostal jméno „Unternehmen Freudenthal„ (Operace Bruntál)

  • červenec – proběhly závěrečné zkoušky pevnostních děl a minometů v Hlbokém na Slovensku, následné přijetí těchto zbraní do výzbroje čs. armády

  • 6. 7. – v Praze se konal celostátní slet Sokolů, na 2 mil. lidí manifestovalo také proti válce

  • 1. 8. – byly zřízeny hraničářské pluky v Novém Městě nad Metují (18.) a v Trutnově (17.)

  • 12. 8. – vydání podrobných směrnic pro letní manévry, maskovány válečné přípravy proti ČSR

  • 12. 8. – ve Vidnavě bylo odhaleno pašování zbraní pro nacistickou vojenskou organizaci

  • 15. 8. – na okrese Bruntál utvořeny ordnerské bojůvky Freikorpsu  (Freiwilliger Schutzdienst – FS) – zejména v Bruntále, Vrbně, Andělské Hoře, rozpuštěny až 23. 9. vládou gen. Syrového

  • 25. 8. – ve směrnicích uvažováno s nasazením 2000 bojových a stíhacích letounů proti ČSR

  • 30. 8. – v obci Linhartovy na Bruntálsku došlo k přestřelce četnictva s Němci - pašeráky zbraní

  • 30. 8. – po skončení vojenských manévrů se wehrmacht přesunul ještě k blízkosti čs. hranic

  • 31. 8. – vydán tajný oběžník německého vrchního velení k postupu a přemísťování branných sil blíže k čs. hranicím v souvislosti s plněním příprav „Plánu Grün“

  • 31. 8. – Československý hlavní štáb vydal Směrnici k činnosti armády v případě sudetského nacistického povstání v našem pohraničí

  • 3. 9. – porada na Berghofu, Hitler a gen. Keitel tam upřesnili hlavní zásady pro „Plán Grün“

  • 7. 9. – nacisté vyprovokovali tzv. Ostravský incident, nato přerušeno jednání s čs. vládou

  • 9. 9. – porady Hitlera s německými generály v Norimberku, příprava agrese proti ČSR

  • 10. 9. – v Krnově uspořádala SdP pohřeb henleinovského sebevraha Knolla s manifestací

  • 11. 9. – v Bohumíně se uskutečnila manifestace na obranu republiky s účastí 6 tisíc občanů

  • 12. 9. – provokace SdP a srážky s čs. orgány ve Frývaldově, Šternberku, Bruntále a Opavě

  • 12. 9. – po 19.hodině po odvysílání štvavého Hitlerova rozhlasového projevu z norimberského sjezdu NSDAP, zaměřeného přímo proti Československu, po 22. hodině na mnoha místech v pohraničí v noci na 13. 9. přepadly henleinovské bojůvky FS policejní a četnické stanice, celnice, pošty, nádraží a stanoviště SOS, došlo k ozbrojenému povstání, nato vláda vyhlásila po 23. hodině stanné právo v řadě pohraničních okresů, a to s cílem potlačit akce FS

  • 13. 9. – čs. armáda měla ve zbrani 184 tis. vojáků prezenční služby a 60 tis. záložáků, v Olomouci proběhla mohutná manifestace za obranu čs. republiky, s účastí na 80 tis. lidí

  • 13. 9. – v řadě pohraničních okresů vyhlášeno stanné právo a vyslány bezpečnostní jednotky

  • 14. 9. – rozsáhlé incidenty FS v pohraničí, 10 příslušníků čs. bezp. orgánů zabito, 61 zraněno po 14. 9. – v českém pohraničí vypuklo ozbrojené henleinovské povstání, evidován přesun 27 německých divizí k čs. hranicím, povstání henleinovců se do 16. 9. podařilo potlačit

  • 15. 9. – po schůzce Adolfa Hitlera a Chamberlainem v Berchtesgadenu vypracován britský a francouzský na odstoupení pohraničních území ČSR (oblastí, kde je nad 50% Němců)

  • 16. 9. – čs. vláda nařídila rozpuštění henleinovské strany a oddíly FS prohlásila za nezákonné

  • 17. 9. – Henlein vydal v rozhlase výzvu k vytváření sudetoněmeckého Freikorpsu a bojůvek

  • 17. 9. – vyhlášena čs. vládou mimořádná opatření, dovolilo dokončování opevnění a zátarasů, náčelník GŠ armádní generál L. Krejčí požádal čs. vládu o mobilizaci, povolán jen 1 ročník

  • do září – bylo na čáře Bohumín – Králíky stavebně dokončeno z plánovaných 181 těžkých objektů (TO) a 5 tvrzí jen 71 objektů, nejsilněji byl opevněn úsek Kopyto – tvrz Smolkov, a to 36 objektů TO, z tvrzí dokončeny jen tvrz Smolkov u Opavy a Hůrka (Berghöhe) u Králík vybudována také linie lehkých opevnění (LO) na úseku Milotice – N. Heřminovy u Bruntálu

  • 19. 9. – ozbrojené bojůvky ordnerů Freikorpsu zahájily bojové akce proti obráncům čs. hranice

  • 19. 9. – na Králicku započaly první boje s obránci čs. hranic v Kunštátě, Nové Vsi, na Šerlichu, na celnici v Bartošovicích a k přepadu družstva SOS v Mladkově,

  • 19. 9. – okresní hejtman v Bruntále vyhlásil pro jednotky SOS na okrese Bruntál tzv. zaujetí ostrahy hranic, na Krnovsku a Bruntálsku pak bylo vyhlášeno i stanné právo

  • 19. 9. – Československé vládě předáno společné anglo-francouzské ultimatum

  • 20. 9. – čs. hlavní štáb vyhlásil heslo „Orlík“, které nařizovalo u nás velitelskou pohotovost, čs. armáda převzala střežení nejdůležitějších objektů a úřadů, v pohotovosti bylo uvedeno také 29 611 příslušníků SOS, do Bruntálu přijely vojenské posily z Olomouce

  • 20. 9. – pohraničí Krnovska (Osoblažsko, Jindřichov, Albrechticko) zabráno německými ordnery, jednotky SOS se museli při svém ústupu do vnitrozemí probíjet za pevnostní linii

  • 21. 9. – v 18.00 ohlásil čs. rozhlas přijetí podmínek anglo-franc. ultimata s územními ústupky Československou Hodžovou vládou, vzdala se tak některých pohraničních oblastí  

  • 21. - 22.9. – masové protiválečné i protivládní demonstrace v Praze a v celé ČSR

  • 22. 9. – Chamberlain v Bad Godesbergu oznámil Hitlerovi, že čs. vláda podmínky přijala, Hitlera to neuspokojilo, téhož dne Syrového vláda prohlásila všechny Hitlerovy podmínky za nepřijatelné a vyhlásila všeobecnou mobilizaci

  • 22. 9. – následovala heslo „Proveďte Orlík“, došlo o odeslání čs. branné moci na své pozice, v noci však byl v některých místech vydán rozkaz k odsunu vojáků za linii opevnění, útoky bojůvek FS ve Vidnavě, Frývaldově, na trati Hanušovice – Hlucholazy a také v Cukmantlu

  • 22. 9. – v boji s ordnery o četnickou stanici v Liptáni (Krnovsko)padli 4 příslušníci SOS Bruntál

  • 22. 9. – v 10.00 padla Hodžova vláda, novým předsedou vlády jmen. armádní gen. Jan Syrový v bojích u Cukmantlu a na čáře Kruttwald – Albrechtice ztratil šumperský prapor SOS 104 lidí, v 17.00 bylo v Osoblaze dáno Němci ultimatum čs. orgánům předat zbraně a opustit město, večer už také projely Bruntálem první dva vlaky s čs. uprchlíky z Krnova do vnitrozemí

  • 23. 9. – v 11.00 ohlásil zemský úřad v Brně, že okresy Albrechtice, Osoblaha a Jindřichov jsou mimo dosah čs. moci, čs. vláda s vědomím Francie a Anglie vyhlásila ve 22.50 všeobecnou mobilizaci u nás, vstoupila v souladu čs. legislativou do stavu branné pohotovosti státu (celkem mobilizováno 1 250 tis. mužů, 36 tis. motorových vozidel a na 80 tis. koní)

  • 24. 9. – večer přišly z Německa do Úvalna silné oddíle FS, začala střelba s oddíly SOS, do 24 hodin po mobilizaci se ke stanoveným útvarům dostalo na 80% všech záložáků, ve 23.00 došlo také v Bruntále k přestřelkám FS a k útokům na ubikace čs. armády, zlikvidováno 25. 9.!

  • 25. 9. – zemským prezidentem vyhlášeno pro celý politický okres Bruntál stanné právo, na Bruntálsku a Krnovsku vyhlášen zákaz pohybu osob po městě po 20.00 hodině

  • 26. 9. – od rána četné přestřelky bojůvek FS na družstva SOS u Cukmantlu, Horní Lipové, Frýdberku a Louček u Krnova, hlášeno 4 mrtví a několik zraněných, v oblasti Javorníku zajato a odvlečeno do Německa 85 členů Finanční stráže, 6 četníků a 21 vojáků zařazených do SOS 26. 9. – 3. mobilizačního dne dosáhl pěší pluk 84. v Bruntále na 90% bojové pohotovosti

  • 28. 9. – čs. hlavní štáb nařídil zostřenou pohotovost československé armády, prvosledové armádní útvary dosáhli bojové pohotovosti, druhosledové jednotky dokončili mobilizaci

  • 28. 9. – těžká srážka asistenční roty 6. pěšího pluku se skupinou ordnerů z FS u Rýmařova, v Linhartových u Krnova byl henleinovcem zastřelen Karel Skácel, příslušník SOS Bruntál

  • 29. 9. – v Mnichově zahájená potupná konference 4 velmocí s plánem proti Československu

  • 29. 9. – četnické stanice na severní Moravě hlásily zapalování ohňů ze strany henleinovců

  • 30. 9. – většina jednotek dosáhla bojové pohotovosti, válečných počtů to však bylo jen 78%

  • do konce září – henleinovci obsadili celý javornický a osoblažský výběžek, který armáda mimo Frývaldova (Jeseník) vyklidila z důvodu zkrácení obranné linie (vyklizení předpolí HOP)

  • v noci z 29. na 30. 9. – v 01.30 hodin podepsána Mnichovská dohoda a čs. vláda vyzvána k jejímu přijetí, v 17.00 hodin čs. vláda potupný mnichovský diktát přijala, byly zastaveny opevňovací práce, odsun materiálu i mužstev od hranic do vnitrozemí, Republika československá musela na základě diktátu odevzdat Hitlerově III. říši rozsáhlá pohraniční území, odsun čs. obyvatel

  • 30. 9. - Československo se Mnichovskému diktátu a jeho podmínkám podřídilo, vedle agrese Němců hrozil útok i z polské a maďarské strany

  • 30. 9. – k tomuto dni padlo v řadách jednotek SOS celkem 37 mužů a desítky utrpěly zranění

  • 30. 9. – Ředitelství opevňovacích prací nařídilo zastavit veškeré opevňovací práce v pohraničí

  • 1. 10. – ve 14.00 hodin začala okupace I. pásma čs. pohraničí, vyklizení sudetského území

  • 1. 10. – čs. vládou přijaty ultimativní požadavky polské nóty, následovalo pak postoupení území beckovskému Polsku

  • 2. 10. – pokračovaly přestřelky s bojůvkami FS u Králík a u Starého Města pod Sněžníkem

  • 3. 10. – začala okupace II. a III. pásma čs. pohraničí (Ašsko, Krušné hory, Poohří), Bruntálské okresní hejtmanství bylo z obsazovaného Bruntálu evakuováno do Moravského Berouna

  • 3. 10. – po vyklizeni králického srubu „U cihelny“ (K-S 14) se na protest proti tomu smrtelně postřelil a na následky ještě téhož dne v Červené Vodě zemřel četař Arnošt Hrad z Prahy

  • 4. 10. – trvalé přestřelky na Opavsku

  • 5. 10. – Hitler si prohlédl československá opevnění na Varnsdorfsku

  • 5. 10. – v 11 hod odjel z Bruntálu poslední evakuační vlak (teprve státní úředníci a učitelé), Čs. úřady vyklidili ve 12 hod také Moravský Beroun

  • 6. 10. – začala okupace IV. pásma – tj. také Kralický výběžek, Jeseníky a opavské Slezsko, ve IV. etapě odstoupení okresu Bruntál německým úřadům, ohlášen zábor také V. pásma (Zábřežsko, Opavsko, Lašsko), okupace Hlučínska (odstoupení Říši nejpozději do 10. 10.)

  • 7. 10. – provedení cvičné Operace Bruntál pod označením „Plán St“ v prostoru Bruntálska německou 7. výsadkovou divizí a vojsky luftwaffe, prostor cvičného výsadku byl identický s plánovaným prostorem bojové operace, cvičné obsazení letištních ploch u obcí Leskovec, Valšov, Dvorce, Karlovec, Rýžoviště (?) – výsadek asi 3 000 vojáků, bez pozemních jednotek

  • 7. 10. – v 8 hod na moravsko-slezských hranicích u Malé Morávky předal zástupce hejtmana v doprovodu důstojníků armády a četnictva celý okres Bruntál německé armádě a úřadům

  • 8. 10. – došlo k rozsáhlejšímu vykládání letecké pěchoty, následoval jakýsi generální nástup proti hraničním opevněním, boj o pevnostní pásmo - s pomocí ostrých nábojů - večer ukončen Německé velení hodnotilo byť „cvičnou“ Operaci Bruntál jako totální fiasko, přestože tato akce nebyla Čechy narušena, měla závažné bojové i zpravodajské nedostatky a chyby, až krach!!

  • 9. 10. – generál Syrový zakázal čs. armádě klást jakýkoliv odbor i v případech překročení demarkační čáry nacistickými jednotkami

  • 9. 10. – přestože došlo říšskými úřady ke zrušení Freikorpsu (FS), přepadla skupina kolem 300 ozbrojenců ve 20 hodin Lichkov, obklíčila obec a zajali četu SOS, taktéž v Mladkově

  • 9. 10. – Hitler spolu s Göringem v doprovodu velitele výsadkové operace navštívili Bruntál,

  • 9. 10. – Hitler se „velkoryse“ rozhodl ponechat Těšínsko včetně Bohumína sanačnímu Polsku, v rámci obsazení Těšínska Polskem přijel do Bohumína obrněný vlak s polskou posádkou,

  • ve dnech 1. – 10. 10. došlo k okupaci celého Těšínska včetně Bohumínska sousedním Polskem

  • 10. 10. – henleinovci na Krnovsku uspořádali tryznu za 82 ordnerů FS padlých proti Čsl.

  • 11. 10. – Polská armáda dokončila okupaci a obsazení Bohumína

  • 11. 10. – poslanec Gottwald na zasedání Stálého výbor NS ostře odsoudil kapitulaci ČSR

  • 30. 10. – začala postupná demobilizace čs. armády a branné moci, blížil se 15. březen 1939

  • 2. 11. – byla Vídeňskou arbitráži přiřčena Maďarsku jižní území Slovenska a Podkarpatské Rusi

Použité zdroje:

  • Holub Ota, A věže mlčí …, vydalo Pressfoto Praha, knižnice Kontakt, v roce 1973

  • John Miloslav, Září 1938, nacistické přípravy na přepadení ČSR, Plán Grün, Operace Bruntál, vydal OV ČSPB v Bruntále, 1988

  • Brothánek Jan, Poslední rok v československém Bruntále (1938), vydal ČS a KZSB, 1997

  • Val na obranu republiky. Československé opevnění z let 1935 – 1938 na Králicku, vydal Spolek přátel čs. opevnění Brno, s.r.o., 2005

  • Morrell Sydney, Viděl jsem ukřižování, události v Československu v roce 1938 očima anglického novináře, vydalo Nakladatelství JOTA, s.r.o. v Brně, 2002

Připravil: PhDr. Alois Matuška, Klub českého pohraničí v Rýmařově

(www.kcprymarov.estranky.cz)