Lidice – 13. 6. 2009

13.06.2009 07:07

Je krásné červnové ráno, ráno jak stvořené pro výlet. A skutečně jedu na výlet. Ptáte se kam? Přece do Lidic. A proč právě tam? Jednoduchá odpověď - uctít památku obětí fašistické zlovůle, nacistického běsnění po atentátu na Heydricha, říšského protektora.

Ve starých Lidicích žilo k 10. 6. 1942 194 mužů, 203 žen a 98 dětí, dalších 7 dětí se narodilo do konce roku 1942. Hrůzný akt nacistické zlovůle vzal život 192 mužům, 60 ženám a 88 dětem.

Lidice budou žít

Hned po válce bylo rozhodnuto vybudovat obec novou, nové Lidice a místo, kde stávaly staré Lidice upravit jako pietní místo, jako pomník těm, kteří zahynuli z vůle fašismu.

Vznikl Sad přátelství a míru, ve kterém kvetly růže z celého světa. Tak tomu bylo od konce války až do listopadu 1989. Novým mocipánům se toto nelíbilo a celé pietní místo pustlo, zarůstalo trávou, Sad růží byl zpustošen. Celé prostranství mělo být využito k výstavbě hotelů a sportovišť, jako golf apod., pro nejbohatší část našeho národa. Komunisté se ale nevzdali. Bojovali za udržení pietního místa a znovuvybudování Sadu míru a přátelství. Politický tlak české a mezinárodní veřejnosti si vynutil, že toto památné místo nebylo zapomenuto. Po dlouhých letech se to přece jen podařilo. Velkou zásluhu na úspěchu měla Věra Picková, novinářka, vězněná v Ravensbrüku, neúnavná bojovnice. Nyní je opět celý areál v pořádku, růže zde opět kvetou. Věra Picková již mezi námi není. Na její počest byla dne 14. 8. 2004 vysazena růže a pokřtěna jménem Věra Picková. Celou akci uspořádali a financovali němečtí komunisté z Chemnitz – Karl- Marx Stadt. Nyní to je již krásný keř s rudým květem.

Pro mnoho mrtvých a málo přeživších obyvatel obce Lidice platí přísaha, kterou učinili osvobození vězňové koncentračního tábora Buchenwald 19. 4. 1945:

„Naše heslo je zničení nacizmu s jeho kořeny. Vybudování nového světa míru a svobody je náš cíl. To jsme dlužni našim zavražděným kamarádům a jejich rodinám“. 

Možná, že si čtenáři kladeš otázku proč toto, co všichni víme, je nutné připomínat. Neonacisté opět troubí k nástupu, dávají o sobě velmi hlasitě slyšet. Musíme se jim postavit na odpor, nesmíme dopustit, aby zase mohli konat zvěrstva jako jejich dědové a otcové.

V tomto duchu spojme naší vzpomínku s politickým odkazem Ernsta Thälmanna: 

Již nikdy fašismus! Již nikdy válku! 

Pietního aktu se účastnila řada českých a německých členů Revolučního svazu přátel. Za Revoluční svaz přátel promluvil Gerd Hommel, předseda. Jeho projev je připojen.

Irma Martinovská,
předsedkyně české sekce revolučního svazu přátel.

Celý text příhovoru Gerda Hommela: GerdHommel.pdf (65,4 kB)