Čas utrpení, bolestí i očekávání smrti.

22.04.2015 07:35

Koncem dubna bývá na Valašsku sychravé, chladné počasí a nikoho z místních obyvatel nepřekvapují i poletující sněhové vločky.

Podobné pochmurné počasí bylo kulisou tragických událostí před 70. roky. Německé hordy okupantů dne 19.dubna 1945 vypálily a vyvraždily obyvatele malé pasekářské osady Ploština.

V pondělí 23. dubna následovalo podobné nacistické běsnění v Prlově. Tehdy, na samém konci 2. světové války, kdy již bylo celému světu jasné, že hitlerovské Německo je poraženo, několik dní před kapitulací, vtrhly fašistické okupační hordy do obklíčené obce.

Na přesné plnění úkolu nacistickými pochopy, přímo dohlížel K.H.Frank.

Rozkaz zněl : jako na jiných místech partyzánského odboje vypořádat se s „bandity“, jak Němci nazývali české vlastence. Ve skutečnosti to znamenalo – vyřádit se, vyrabovat, vykrást co se dá a vypálit jejich obydlí. V konečné fázi provést krvavou mstu za přechovávání a podporu partyzánů.

S odstupem 70 roků si dnes asi jen velice těžko můžeme představit celý hrůzný příběh. Svědectví nám předávají někteří z dosud žijících pamětníků této tragedie i uchované zápisy z té doby. Tragédie započala v budově staré školy v Prlově. Právě tam Němci soustředili prlovské občany. V průvodu je pak provedli obcí a další výslechy s brutálním násilím fanatických gestapáků probíhaly v místní hospodě. Tam se v několika hodinách odehrával příběh s nelidským mučením, tam se vlekl čas prožitého strachu o své blízké, nekonečný čas utrpení, bolestí i očekávání následné smrti. 

Jako v jiných případech sehrála i tady svoji smutnou roli zrada. Také zde se našel kolaborant, který pomohl označit mezi místními občany aktivní účastníky národního odboje.  

Výsledkem krutého nacistického běsnění toho osudného dne v Prlově byla mučednická smrt patnácti lidí - byli Němci zastřeleni nebo upáleni v plamenech domů. Tři prlovští občané byli oběšeni u Bratřejova.

Každý z nich měl svůj osud, všichni se těšili na život v míru. Jejich společnou, osobní vlastností bylo hrdinství a odhodlání k boji proti německým okupantům..

Připomeňme si jeden z mnoha dramatických příběhů – podivný osud těžce poraněného Tomáše Ondráška mladšího. Jako jedinému z odsouzených mužů se mu, snad jako zázrakem, podařilo uniknout z plamenů jednoho ze sedmi hořících domu.

Po poskytnutí první pomoci byl opatrně spoluobčany dopravení do Vsetínské nemocnice. Mohl přežít, ale po udání gestapu neušel ani on kruté smrti.

Byl nalezen měsíc po hrůzné tragédii, až 23. května, v mělkém hrobě v Hošťálkové se stopami nelidského, sadistického mučení. Soudní lékař po ohledání těla konstatoval otřesný závěr : předtím než byl Tomáš pohřben za živa, byl pověšen na hák za kůži na krku.         

Prlovští občané se stali obětmi německé, nacistické zvůle, krutosti a rozpínavosti. Stali se nezapomenutelnými v celkovém počtu 360.000 padlých, umučených a zavražděných Čechů, Moravanů a Slezanů v průběhu 2. světové války.

Členové Vlasteneckého sdružení antifašistů a Klubu českého pohraničí z Prostějova i Olomouce, spolu s místními občany a s mnohými čestnými hosty si 18. dubna 2015 připomněli výročí 70 roků od tragické události. Společně a s hlubokou úctou jsme vzpomenuli a položili květy u pomníku se jmény hrdinných občanů - obětí hrůzného fašismu.

Nezapomínejme na všechny, kteří položili své životy v boji proti hitlerovské rozpínavosti.

Hrdinství našich předků – vlastenců patří projevy vděčnosti a úcty.

Tuto připomínku a přání považujeme v současné době za mimořádně aktuální. Znovu sledujeme vzkříšení a rozvoj neofašismu se všemi jeho zločineckými projevy na různých místech ve světě.

V některých oblastech České republiky zaznamenáváme legalizaci henlainovské ideologie a opětné  ustavení sudetoněmeckého landsmanšaftu po schválení Nejvyšším správním soudem tentokrát v předstírané podobě  - „po česku“.

Je velice smutné, že se vše děje za tichého přihlížení našich vládních činitelů. Při pohledu na dění ve světě fašismus rozkvétá se souhlasem vládních představitelů těch zemí, které samy sebe označují za nositele demokracie.

 

Josef Liška, předseda VSA Moravy a Slezska.. 

 

Společně s přáteli VSA ČR Prostějov a Olomouc, jsme se také my-členové OR KČP Olomouc-zúčastnili autobusového zájezdu pořádaného Dr.Liškou, abychom společně s možná tisícovkou dalších občanů uctili památku nacisty vyvražděných obyvatel v Prlově. Jako vždy jsme byli uvítáni štamprlí slivovice a koláčky a osobními stisky rukou. Níže uvedené fotografie ukazují, že byli přítomni zástupci mnoha organizací a orgánů, mimo jiné předseda Parlamentu ČR Hamáček i místopředseda Senátu Škromach. Největší potlesk za projev obdržel předseda ČSBS plk. Vodička a také hejtman kraje Zlín. Kladení mnoha věnců bylo velice důstojné, doprovázené armádní hudbou z Olomouce. Vzpomínání pokračovalo promítáním nového filmu o tamních událostech v dubnu 1945, představením nové knihy o vypálených obcí v ČR a míst, kde se staly podobné brutální akce nacistů proti našim lidem. Toto se dělo v bohatě zásobeném a připraveném kulturním domě, který je přímo u památníku.Kdo nebyl unavený, mohl jít do lesa, kde po dvou kilometrech došel k rekonstruovanému bunkru partyzánů. Unavení zase mohli jít k lípě, kterou před deseti lety vysadili příslušníci VSA Prostějov a Olomouc, při které Dr.Liška přednesl projev.

Zážitky byly veliké a nedaly nám mnohým večer usnout.

Prlovští díky, tak si představujeme nezapomínat na historii, být vlastenci!

 

Ing. Karel Šimek-Olomouc

Fotogalerie: Čas utrpení, bolestí i očekávání smrti.

1 | 2 | 3 >>