A LÉTA BĚŽÍ….

16.03.2016 11:12

Dalibor Kubeš (1926), zkušený stavař s podílem na prvních úpravách Památníku Terezín po druhé světové válce, letitý člen KČP Havlíčkův Brod. Rodák z obce Hrdly na Litoměřicku, nejstarší (r. 993  Heridel) písemně doložené vesnice v ČR. Obec kde celé generace předků užívaly rodnou češtinu, se po diktátu z Mnichova stala pohraničím Protektorátu Böhmen und Mähren. Přítel Dalibor, od mládí náruživý filatelista, jen nerad vzpomíná na události spojené s osvobozením rodné obce. Celá rodina, paní Kubešová, vídeňská Němka, otec Čech, stavební inženýr, i obě děti (Dalibor s mladší Jitkou) byli postiženi odsunem do Německa. Hořké vzpomínky pomáhá částečně zahladit následná repatriace. Zhruba po dvou letech, doslova živoření v cizině, se Kubešovi mohli vrátit do své vlasti. Nový domov dostali v Litoměřicích, odkud Dalibor šel (r. 1948) na vojnu, k hraničářům. „Jeho“ pohraniční rota byla nedaleko Klostermanovy chaty, postavené někdejším KČsT s úmyslem připomínat spisovatele Karla Klostermanna (1848 až 1923), který Šumavě zasvětil nejen svoji literární tvorbu.        
Dodejme, že chata za druhé světové války sloužila říšské branné moci, po roce 1945 pak pohraniční stráži ČSR a později odborářské rekreaci. Za dobu jejího trvání prošly (nejen Šumavou) různé dějinné či životní turbulence, ale „Klostermanku“ má v živé paměti mnoho lidí. Stejně tak pan Dalibor Kubeš, který do roku 1950 v její blízkosti střežil státní hranici. A je stále přesvědčen, že plnil to, nač jako mladý voják přísahal. K jeho životnímu jubileu a přijetí do „Klubu Devadesátníků“ mu všichni jeho přátelé z KČP přejí spokojenost, pevné zdraví a prostě, jen vše nejlepší.

Jan K. Brodský