Klub českého pohraničí, o.s. - KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ

Základním cílem a hlavním obsahem činnosti KČP je chránit a bránit zájmy občanů ČR, zvláště českého pohraničí, před hrozbou novodobé germanizace a usilovat o zachování suverenity a územní celistvosti České republiky.

V Královéhradeckém kraji s 15 správními obvody (obcemi s rozšířenou působností) a 35 obcemi s pověřeným obecním úřadem působí Klub českého pohraničí (KČP) Královéhradeckého kraje.

POZVÁNÍ

na mezinárodní pietní akt občanů k uctění památky obětí pochodu smrti z února 1945
v Choustníkově Hradišti

Mezinárodní pietní akt se koná v sobotu 14. května 2011 v 16 hodin
u památníku obětem pochodu smrti v Choustníkově Hradišti

Pietní akt pořádá Klub českého pohraničí Královéhradeckého kraje, obec Choustníkovo Hradiště a Krajský úřad Královéhradeckého kraje. Záštitu nad pietním aktem převzal hejtman Královéhradeckého kraje Bc. Lubomír Franc a finančně podpořil Krajský úřad Královéhradeckého kraje. Pietní akt má výraznou podporu armády České republiky a Českého svazu bojovníků za svobodu. Zváni jsou zástupci příslušných velvyslanectví, z jejichž zemí oběti pochodu smrti pocházely.

Program PIETNÍHO AKTU

15.30 Koncert vojenské hudby
16.00 Kladení věnců a květin při smutečním pochodu
- Zahájení
- Uvítací projev starosty obce Choustníkovo Hradiště Vratislava Vopálky
- Projev předsedy o. s. Vojáci proti válce plk. v. v. Jiřího Bureše
- Projev hejtmana Královéhradeckého kraje Bc. Lubomíra France
- Projevy hostů
- Zakončení pietního aktu a státní hymny ČR a SR

KČP

Památník umučených vězňů z koncentračního tábora Gross Rosen v Choustníkově Hradišti – memento II. světové války Koncentrační tábor Gross Rosen stál 60 km západně od polské Wroclawi a 80 km od hranic České republiky. Za jasných dnů byla odtud vidět na jihu Sněžka. Tábor nacisté zřídili 2. května 1940. Od počátku patřil mezi velké. Počítalo se, že zde bude internováno 45 000 vězňů a budou pracovat v nedalekých žulových lomech. Tábor nazvali podle nedaleké obce Gross Rosen (dnes Rogoznica). Tamní panství patřilo junkerské rodině barona Richthofena. Žulové lomy jsou velmi rozsáhlé, zásoba se odhadovala na 5 000 000 kubických metrů. Žula se vyvážela do říše na Hitlerovy monstrózní stavby a na opevnění západního valu.

Do správy koncentračního tábora Gross Rosen spadalo velké množství pobočných táborů. Asi 13000 vězňů nacisté použili k výstavbě ohromných podzemních objektů v Sovích horách, další pracovní tábory byly rozesety na území okresů Jablonec nad Nisou, Liberec, Trutnov a Svitavy.

Koncentračními tábory prošlo do konce války na 180 000 vězňů a asi 40 000 sovětských válečných zajatců. Vězně hlídalo na 4 000 strážných SS, jistou dobu zde „léčil“ i válečný zločinec doktor Mengele. Při těžké fyzické práci v lomech, nedostatku potravin, hygieny, hrubým zacházením atd. zahynulo 120 000 vězňů a 20 000 válečných zajatců.

V poslední válečné zimě se nacházelo v koncentračním táboře Gross Rosen 77 904 osob. Když Sovětská armáda překročila 9. února 1945 u Wroclawi Odru, Němci urychleně tábor evakuovali. Jeden z transportů byl směrován do Josefova a odtud vlakem do koncentračního tábora ve Flossenbürgu.

Pátý den pochodu, 18. února, vyšel transport z Poříčí směrem na Josefov. K. H. Frank však pochod přes území Protektorátu nepovolil. Vyčerpaní vězňové s doprovodem SS došli do Choustníkova Hradiště. Zde asi 2 000 vězňů přenocovalo. Přes zákaz dal velitel transportu Untersturmführer Hartmann rozkaz k dalšímu pochodu.

KČP

V Heřmanicích, na hranicích Protektorátu, čekal Heinrich Ecke z královéhradecké služebny gestapa a transport do Protektorátu nepustil. Vyčerpaní vězňové se obrátili zpět do Choustníkova Hradiště. Tam provedl doprovod SS selekci s tím, že nemocní vězni se povezou. Asi 80 vězňů podlehlo této lsti. Byli zastřeleni a ubiti doprovodem SS, místními četníky a členy NSDAP.

Další den se situace opakovala. V září 1945 bylo exhumováno 12 hrobů a v nich nalezeno 179 mrtvých vězňů. U 130 se přesně určily příčiny smrti – zastřelení, údery tupým předmětem, ušlapání a bodné rány. Společný hrob s památníkem byl odhalen 31. srpna 1952. Šlo o převážně mladé lidi, ve věku 25–40 let, hlavně Poláky, Slováky, Maďary, Němce, Rusy, Bělorusy, Ukrajince, Židy a Čechy. Doc., RSDr. Jaroslav Štrait, CSc.

nahoru

Pietní shromáždění občanů

Rada Krajského KČP se zastupitelstvem obce Choustníkovo Hradiště uspořádala 13. 6. 2009 již sedmý pietní akt k uctění památky umučených, ubitých a postřílených 179 vězňů koncentračního tábora Gross-Rosen, dnes polské město Rogoznica.

Mapka s odkazem na umístění koncentračního tábora

Vězni byli nuceni absolvovat pochod smrti, který se udál v únoru 1945. Měli dojít až do Jaroměře a odtud vlakem do Flossenburgu v Bavorsku. Vězni byli zuboženi, hladoví a promrzlí. Nezpůsobilí pochodu byli vražděni.

Nad pietním aktem převzal záštitu hejtman Královéhradeckého kraje Bc. Lubomír Franc a finančně podpořil krajský úřad. Pietní shromáždění výrazně podpořila armáda ČR, dále ČSBS, KVV ČSSD a KR KSČM. Z pozvaných velvyslanectví se aktu zúčastnil první rada velvyslanectví Ruské federace a vedoucí konzulárního oddělení Maďarské republiky.

Společný hrob obětí (vlevo)
Zástupce maďarského velvyslanectví při kladení věnců (vpravo)

Spolu s česnou stráží vojáků ČR stáli čestnou stráž členové Rotary Clubu Trutnov v historických uniformách. Na pietní akt přijela i skupina cyklistů Paměť národa, vedená Ing. Zdeňkem Horským a položila k památníku květiny. Ing. Horský jel z Rogoznice, kde položil u koncentračního tábora květy. V nočních hodinách jel do Broumova, kde se připojila skupina cyklistů a jela po trase pochodu smrti k památníků obětí. Vřele jim děkujeme a těšíme se na příští účast v roce 2010.

Na pietním shromáždění promluvil také starosta obce Choustníkovo Hradiště. Informoval přítomné o zrůdnosti německého doprovodu vyčerpaných vězňů a o průběhu pochodu smrti. S hlavním projevem vystoupil hejtman Královéhradeckého kraje, odsoudil zvěrstva působená německým nacionalismem a fašismem. Zdůraznil potřebu informování mladších generací a varoval před vzrůstajícím neonacismem a neofašismem v Evropě a zvláště v naší zemi. Mladým občanům a studentům, žákům ve školách je nezbytné sdělovat historickou pravdu o událostech v době vlády německých fašistů a jejich bojů za „životní prostor“.

Hejtman Bc. Lubomír Franc při projevu

Na pietním shromáždění vystoupili s projevy místopředseda KR KSČM, zástupce velvyslanectví Ruské federace a Maďarské republiky. Všichni odsoudili hrůznou bestialitu německého fašismu a varovali před recidivami neonacismu v Evropě.

Pietní akt byl ukončen hymnou České republiky. Po důstojného uctění památky obětí pochodu smrti se hosté a organizátoři sešli na obecním úřadě k besedě o hodnotě pietního aktu a jeho významu v současnosti. Byla zdůrazněna skutečnost, že v Choustníkově Hradišti se jedná o největší akci svého druhu v Královéhradeckém kraji. Zvláště byl zdůrazněn mezinárodní charakter pietního aktu, což ještě zvýrazňuje jeho význam. Je to významná mezinárodní záležitost. Zahynuli zde mladí lidé ve věku převážně 20–40 let. Byli to hlavně Poláci, Slováci, Maďaři, Rusové, Bělorusové, Ukrajinci, Češi, Židé a Němci.

Hejtman Královéhradeckého kraje (vpravo)
a první rada ruského velvyslanectví při besedě na obecním úřadě

Organizátoři pietního shromáždění jsou připraveni jeho význam, vážnost, mezinárodní charakter a hodnotu spolu s vlasteneckými organizacemi rozvíjet i v dalších letech.

Kamil Kára, předseda Rady krajského klubu KČP
Královéhradeckého kraje
(foto autor)

nahoru

Počítadlo přístupů:

Poslední aktualizace: